Nový svět

CELÝ DÍL ZDE Washington, D.C. je hlavním městem Spojených států amerických i místem, kde je stále ještě koncentrováno nejvíc politické moci na světě, kterou tu cítíte doslova na každém kroku, místem, kde se od konce  18. století psaly a píšou (nejen) americké dějiny (jen si vzpomeňte na slavné projevy Johna F. Kennedyho a Martina Luthera Kinga, Jr., na aféru Watergate, jež stála prezidentskou funkci Richarda Nixona, na atentát na Ronalda Reagana nebo na nedávný pokus zdivočelého davu dobýt Kapitol), místem s nejlepšími muzei na světě, s renomovanou Georgetownskou univerzitou, s báječnými restauracemi a Čínskou čtvrtí, ale přitom i, svým způsobem, provinčním městem s necelým tři čtvrtě milionem obyvatel, s horkým létem s obrovskou vlhkostí vzduchu, s Virginií (kde se nachází slavný Arlingtonský hřbitov) za zády… A také místem, kde zcela, nebo alespoň zčásti odehrávají skvělé filmy, jako jsou Všichni prezidentovi muži, Tři dny Kondora či Byl jsem při tom s geniálním Peterem Sellersem… Tak se s námi pojďte do Washingtonu vypravit a užijte si to, přátelé!

CELÝ DÍL ZDE Suez. Suez? Suez! Vznik, historie a geopolitický význam tohoto necelých 200 km dlouhého průplavu, u jehož vzniku stáli egyptský Saíd Paša a  francouzský konzul v Káhiře  Ferdinand de Lesseps, je námětem dnešního Nového světa.  Průplav byl vykopán v letech 1859-1869. Od té doby se stal jedním z ústředních bodů světového obchodu. Byla pro jeho otevření složena Aida? Kdo jsou jemenští Hutíové a vedou nakonec stopy poslední aktuální světové obchodní krize spojené s průplavem do Íránu? Konečně, jak moc ovlivňují geopolitiku celého Předního a středního východu íránští ajatoláhové? Poslouchjejte Nový svět! 

CELÝ DÍL NAJDETE ZDE Argentina. Země s nanejvýš pohnutými dějinami, mezi první a druhou světovou válkou jedna z nejvyspělejších ekonomik světa, stát s fascinující metropolí Buenos Aires, s rozsáhlými planinami, pampami a rovinami, táhnoucími se donekonečna až za obzor, s obrovskými stády hovězího dobytka a s vynikajícím vínem. Země plukovníka Peróna a jeho ženy Evy zvané Evita, politických turbulencí a vojenských diktatur, pozoruhodného nového prezidenta jménem Javier Malei, který se pokouší dát zemi sužovanou vysokou inflací a ekonomickou krizí do pořádku. Země papeže Františka, fotbalu, Diega Maradony a Lionela Messiho, geniálních spisovatelů, jako byli Jorge Luis Borges, Ernesto Sabato a Julio Cotázar (chcete-li pochopit Argentinu, přečtěte si výbor z jeho povídek „Změna osvětlení“ a budete vědět o té zemi všechno), nacistů skrývajících se zde po druhé světové válce (pusťte si třeba film „Wakolda: německý lékař“ režiséra Lucíí Puenza), a tanga, samozřejmě, protože bez tanga není Argentiny, jak říkají znalci této země a mají pravdu…

Prakticky od začátku vysílání Nového světa nám píšete, někteří velmi vytrvale, jestli bychom neudělali jeden díl osobnější, o nás třech, o tom, co čteme, jaké knížky a filmy máme rádi, co nás baví, jak vidíme svět… Nakonec jsme Vašemu naléhání přece jen podlehli a v čase, kdy má většina podcastů vánoční a novoroční přestávku, jsme pro Vás takový díl připravili. Berte ho třeba jako bonusový, nebo speciální a užijte si ho, když pro nic jiného, tak pro ty tipy na čtení atd. A v novém roce už se zase budete moci těšit na konkrétní témata. První bude o zemi, o které se v poslední době hodně mluví zejména v souvislosti s jejím novým prezidentem, tj. o Argentině. A teď už si užijte náš pětačtyřicátý Nový svět. A všechno dobré v novém roce přejeme, přátelé!

Chcete slyšet, co si myslíme o možných hlavních geopolitických událostech, která nás možná čekají v roce 2024? Zcela jistě to bude válka na Ukrajině, proměnlivý blízkovýchodní konflikt, ale i řada voleb u nás doma, v Evropě i ve světě. Ostrá linie mezi pravicovým a levicovým viděním světa projde zásadními změnami, stejně jako globální politika v důsledku volby nového amerického prezidenta. OPEC se nevzdá svého businessu bez boje a technologie budou nadále skokově měnit náš každodenní život. A pokud chcete vědět více, tak si nás pusťte!

CELÝ DÍL ZDE A na co se můžete těšit v dnešním Novém světě? Třeba na to, že Ernest Hemingway měl pravdu, když v souvislosti se životem v v tomto městě mluvil jako o “pohyblivém svátku”. Anebo na Paříž dalších velkých spisovatelů - Dumase staršího, Maupassanta či Houellebecqa, na de Gaulleovu Paříž, na Maigreta a na Notre-Dame, na pařížské olympiády, na pařížskou politiku a na pařížský místopis, na Břicho Paříže a na Buloňský lesík… i na prezidenta Emmanuela Macrona a na starostku Anne Hidalgovou… Na skvělé “pařížské filmy”, samozřejmě, a na bulváry a na Napoleona. Na její budoucnost, kterou neznáme… Tak si to užijte, přátelé!

Henry Kissinger. V letošním roce stoletá, nedávno zesnulá legenda světové politiky a světové diplomacie, bývalý státní tajemník (tj. ministr zahraničních věcí) a poradce pro otázky národní bezpečnosti dvou amerických prezidentů (Richarda Nixona a Geralda Forda), harvardský profesor, prominentní intelektuál, autor vynikajících memoárů i rozsáhlých publikací z dějin diplomacie, naposledy strhující monografie s názvem „Umění politické strategie. Šest vůdčích postav moderního světa“ (Leadership. Six Studies on World Strategy; 2022), a také komentátor současného politického dění ve světě včetně ruské agrese na Ukrajině. Právě o něm si budeme povídat v dnešním díle podcastu Nový svět.

CELÝ DÍL ZDE Země tulipánů a Rembrandtovy Noční hlídky, “naplavenina francouzských řek”, jak ji označil Napoleon Bonaparte, země, kde v vznikl kapitalismus. Zakládající stát Evropských společenství / Evropské unie a Severoatlantické aliance, jedna z nejprůmyslovějších a nejvýkonnějších zemí na světě, první, kde legalizovali eutanazii. Ale také země se složitým koloniálním dědictvím a s velkým množstvím imigrantů. Země, kde v nedávných parlamentních volbách jasně vyhrál Geert Wilders, politický veterán (v politice od druhé poloviny devadesátých let), šéf Strany pro svobodu (PVV), bojující proti islamizaci a proti přistěhovalectví. Země, kde velká část voličů nedůvěřuje establishmentu a přeje si radikální změnu politiky. Právě takové je dnešní Nizozemsko a právě o něm je dnešní, již čtyřicátý Nový svět.

Na začátku jsme se všichni shodli. Evropa je (stáje ještě) skvělé, ne-li nejlepší místo k životu na světě. Časy jsou nicméně proměnlivé a možnost, že na “starém kontinentě” dojde ke “kolapsu” svého druhu, nelze vyloučit. Kam bychom se v takovém případě uchýlili a kde bychom chtěli přečkat to nejhorší? O tom, proč by naší volbou bylo Španělsko, Portugalsko či Chorvatsko, tedy “evropské periferie” svého druhu, anebo Latinská Amerika (Chile, Kolumbie atd.) či jiné země, pojednává dnešní díl Nového světa.

CELÝ DÍL NAJDETE ZDE Napětí v Evropě v posledních týdnech sílí. Ve Španělsku se veřejnost bouří proti plánu premiéra Sáncheze udělit amnestii katalánským separatistům, kteří by mu na oplátku pomohli ustavit vládu. V Německu sílí odpor vůči migraci, bavorský premiér Söder mluví dokonce i o vyhošťování těch, kteří již mají německé občanství, bude-li k tomu důvod. Na britské vnitropolitické scéně to rovněž vře. Vyhození ministryně vnitra Bravermanové, která obvinila metropolitní policii z přílišné vstřícnosti vůči propalestinským demonstracím, z vlády může mít pro premiéra Sunaka velmi závažné důsledky. Také v Polsku se chystá velká změna - odchod PiS do opozice a  nástup Donalda Tuska do čela vlády. O tom všem a o mnohém dalším je dnešní Nový svět. Tak si ho užijte, přátelé!