Nový svět

Tentokrát jsme si jako hosta podcastu Nový svět pozvali antropologa a novináře Martina Rychlíka.Martin Rychlík dokáže spojit fascinaci lidskými kulturami s tématy, na která se většina lidí ani nechce dívat. Jeho cesta začala dětským zájmem o americké Indiány a „kodovky“, vedla přes studium etnologie až ke knihám, které rozebírají dějiny tetování, skalpování i těch nejtemnějších rituálů lidské historie.Nepovídali jsme si jen o tom, jak vznikaly jeho knihy, ale i o jeho setkání s legendárním vědcem Leopoldem Pospíšilem i o tom, proč se z kdysi okrajového tématu, jako je tetování, stal seriózní vědecký obor.Řeč byla i jeho nové knize o skalpování.Mluvili jsme i o tom, proč je důležité ukazovat minulost takovou, jaká skutečně byla, i když je nepříjemná, a co nám to říká o dnešní společnosti.Řeč byla i o vědě samotné – o tom, proč dnes ztrácí důvěru části veřejnosti, jak těžké je ji srozumitelně vysvětlovat a proč má smysl ji popularizovat víc než kdykoli dříve.Tak si nás poslechněte, přátelé, a vydejte se s námi na cestu od indiánských příběhů až k pochopení toho, co vlastně znamená být člověkem. Vaši Martin, Michal a Mirek.Jedeme do Plzně — a téma nemohlo být aktuálnějšíVíme, víme — prý je všechno jen v Praze. Tentokrát to napravíme. Vyrazíme do Plzně a rovnou ve velkém: Nový svět a Bruselský diktát otevřou letošní program Slavností svobody — a udělají to společně na jednom pódiu.📅 Středa 29. dubna 2026, 19:00📍 Měšťanská beseda – Malý sál, Kopeckého sady 13, Plzeň 🎟️ Vstupné: 399 Kč 👉 Lístky https://goout.net/cs/od-osvobozeni-k-nejistote-evropa-a-amerika-v-roce-2026/szackhy/

Celý díl Nového světa najdete na Herohero. A protože podcast Nový svět slaví už 3. narozeniny připravili jsme si pro vás kód na týden zdarma: https://herohero.co/novysvetpodcast/invites/KDZWUMKSDV Katar - malý stát s obrovským vlivem, který dlouhodobě “boxuje nad svoji váhovou kategorii”. Země, která díky ropě a plynu a promyšlené strategii dokáže ovlivňovat geopolitiku, podporovat politický radikální islám a zároveň být významným partnerem Západu.Jenže, svět se mění – a s ním i pravidla hry.V nové epizodě Nového světa rozebírají Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr, jak Katar vybudoval svůj vliv, proč se stal jedním z nejkontroverznějších hráčů nejen na Blízkém východě, ale i ve světě: v energetice i v současných vojenských konfliktech. A proč Evropa stále nerozumí arabskému světu, jak fatální mohou být diplomatické chyby a proč může být současná situace pro Katar zlomová.

Evropa začíná nahlas přiznávat chyby, které ještě nedávno nebylo možné ani vyslovit. Ursula von der Leyen říká, že vypnutí jaderných elektráren byla strategická chyba – jenže přichází to pozdě, a navíc nejde jen o politické gesto bez reálných kroků? V Novém světě rozebírají Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr, co stojí za energetickou politikou EU, proč Green Deal naráží na realitu a jestli se Evropa probouzí, nebo jen mění rétoriku. Dojde i na kritiku politické odpovědnosti, ekonomické dopady i otázku, kdo za současný stav skutečně nese odpovědnost.

Hormuzský průliv je jedním z nejstrategičtějších a nejzranitelnějších míst na planetě. Tato úžina je široká v nejužším místě pouhých 33 kilometrů. Na jedné straně Írán a na té druhé Omán a Saúdská Arábie. Právě tudy prochází přibližně 20 % celosvětové spotřeby ropy a významná část globálního obchodu se zkapalněným zemním plynem (LNG), především z Kataru. Donedávna tudy denně proplouvalo kolem 20 milionů barelů ropy a kondenzátů, což představuje zhruba čtvrtinu veškeré námořně přepravované ropy na světě. Dnes zde íránské gardy útočí na tankery a snaží se ho zaminovat. Na hladině nyní nepluje prakticky jediná loď a vzrůstající nervozita stoupá u všech zúčastněných, včetně Číny. Chcete vědět víc? Přivstaňte si a připojte se v sobotu ráno k našim Minutám s Novým světem! Vaši Martin, Michal a Mirek

Rozebírají, jak převraty fungují jako rychlé operace malé skupiny ovládající klíčové instituce. Zmiňují Luttwakovu knihu a její vliv od roku 1968 po aktualizaci. Porovnávají historické příklady z Chile, Moskvy, Íránu a Afryky. Diskutují roli armády, médií a bezpečnostních složek a zpochybňují povahu změny v Československu v roce 1989.

Aktuální Minuty Nového světa se znovu věnují rychle se vyvíjejícímu konfliktu mezi Izraelem, USA a Íránem. Boje trvají už několik dní a spíše eskalují, než aby směřovaly k rychlému konci. Írán se snaží destabilizovat region útoky dronů a raket, které míří i na energetickou infrastrukturu států Perského zálivu. I jediný zásah přitom může způsobit výrazné škody a zvýšit napětí v celé oblasti. Konflikt má potenciál zasáhnout důležité dopravní trasy včetně Hormuzského průlivu a zároveň se odehrává na pozadí soupeření velmocí. Čína je klíčovým odběratelem íránské ropy, zatímco Spojené státy dávají najevo, že jsou připraveny tvrdě bránit bezpečnost Izraele i svoji. Nejde o krátkou epizodu, ale o konflikt, který může region i světovou politiku ovlivňovat ještě dlouho.

Přinesl do Česka legendu žlutého rámečku a strávil s ním a jeho budováním čtvrt století svého života. Cesta, která začala jednou mapou rozprostřenou na dětském koberci v Rakovníku, vedla přes Pákistán, Írán i svahy Kilimandžára až do National Geographic.S Tomášem Turečkem jsme si proto nepovídali jen o tom, jak se zrodil šéfredaktor české mutace jednoho z nejslavnějších časopisů světa, ale také o posedlosti mapami, o první cestě „po zemi“ do Karáčí, o okamžiku, kdy ve dvaceti letech poprvé uviděl moře, i o pádu ega pod vrcholem africké hory, kde pochopil význam prostého „pole, pole“.Vzpomínali jsme na budování českého National Geographic – od vyhozeného nultého čísla přes první unikátní reportáž o české egyptologii až po setkání s ikonami světové vědy. A mluvili jsme i o tom, proč klasická média ztrácejí půdu pod nohama, co znamená tlak na úspory a automatizaci a zda má ještě dnes smysl držet kvalitu za každou cenu.Tak si nás poslechněte, přátelé, a vydejte se s námi na cestu od dětských atlasů až k velkým světovým příběhům.Vaši Martin, Michal a Mirek

Nedělní minuty Nového světa se zabývají Íránem. Podle dostupných informací byl při izraelském úderu zabit íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí a desítky dalších představitelů režimu. Pokud se zprávy definitivně potvrdí, půjde o bezprecedentní zásah do struktury moci v Teheránu.Izrael a Spojené státy podle všeho vsadily na razantní scénář.Írán ale zůstává schopný odpovědi. Útoky dronů a raket na státy Perského zálivu, zásahy v Dubaji či útoky na americké cíle ukazují, že konflikt zdaleka nekončí. Uzavření Hormuzského průlivu – klíčové tepny světového obchodu s ropou a LNG – může během dní vyhnat ceny energií nahoru a vtáhnout do hry Čínu i Indii.Právě Čína sleduje vývoj s mimořádnou pozorností. Írán je pro ni zásadním dodavatelem ropy i geopolitickým partnerem. Pokud by byl režim výrazně oslaben, znamenalo by to komplikaci pro čínskou strategii v regionu. Do toho se přidává napětí mezi Pákistánem a Afghánistánem – tedy další oblast v bezprostřední blízkosti čínských zájmů.Spojené státy naopak ukazují, že jejich vliv ve světě neklesá, jak se v posledních letech často tvrdilo. A Evropa? Ta zatím svolává krizová jednání a vyzývá k deeskalaci. V situaci, kdy rozhodují letadlové lodě, drony a kontrola energetických tras, působí její hlas spíše symbolicky. Blízký východ znovu dokazuje, že je jedním z klíčových uzlů světové politiky.

Zemřela Jana Brejchová, jediná skutečná velká mezinárodní hvězda českého filmu, pokud jde o herce a herečky, samozřejmě.Její úmrtí v nás logicky vyvolalo spoustu vzpomínek, zejména na tzv. českou novou vlnu z šedesátých let minulého století.Tolik skvělých, bystrých mladých mužů a žen od filmu, řečeno s Josefem Škvoreckým, se u nás nikdy předtím ani potom neobjevilo. Posuďte ostatně sami: Miloš Forman, Jiří Menzel, Věra Chytilová, Ivan Passer, Jan Němec, Jaromil Jireš a mnozí další. Každý zázračný talent, všichni s oscarovým potenciálem, nezapomenutelné filmy, nezapomenutelná doba.A právě o těchto lidech a jejich životních osudech, o jejich filmech, o hercích a nehercích, které do nich obsazovali, s přesahy k dnešku – přirozeně, jak už to u nás bývá – je nejnovější Nový svět.Tak nás poslouchejte a buďte s námi, přátelé!Vaši Martin, Michal a Mirek

V Evropě přichází po pádu Napoleona nová éra. Kontinent vyčerpaný revolucemi, válkami a rozvratem hledá řád, který by zabránil dalšímu kolapsu. Do této doby vstupuje kníže Klemens von Metternich – muž, který nechce tvořit nový, liberální svět, ale chce zachránit ten starý. Sází na rovnováhu sil, legitimitu panovnických dynastií a, bude-li to nutné k jejich udržení u moci, i princip intervence. Pod povrchem návratu “starých monarchií” ale klíčí národní obrození, liberalismus a sílící požadavek “třetího stavu” na podíl na správě “věcí verejnych”. To, co Metternich považuje za nebezpečný virus, je pro jiné začátkem moderní Evropy. Vídeňský kongres, Svatá aliance i dramatický útěk z revoluční Vídně roku 1848 nejsou jen historickými epizodami, ale součástí hlubší otázky: lze dějiny zastavit silou represí a diplomatické konstrukce?O tom, proč byl Metternich architektem stability i symbolem politické “reakce”, proč se k němu vracel Henry Kissinger a zda dnes existují státníci schopní udržet rovnováhu mezi velmocemi, pojednává tento díl Nového světa.Buďte s námi, jsme s Vámi.Vaši Martin, Michal a Mirek.Přijďte se do divadla Hybernia potkat s Novým světem, Insiderem a Bruselským diktátem. Tři podcasty, které dlouhodobě spoluvytvářejí českou debatu o politice a o ekonomice, o Česku, o Evropě i o světě. Lístky koupíte zde.https://www.datarun.cz/mashup