Rozstřel

Situace v hlavním městě Ukrajiny je stále napjatá. I nadále platí zákaz nočního vycházení, třikrát denně je vyhlášený vzdušný poplach, na ulicích probíhají kontroly a vládní budovy chrání ozbrojenci. V Rozstřelu to řekl Radek Matula, český velvyslanec na Ukrajině. Podle něj je v metropoli válka cítit na každém kroku, ale lidé začínají být z napětí unavení a nařízení často ignorují.

Vladimiru Putinovi jeho nejbližší poradci, ministři i tajné služby evidentně lhali. Konflikt s Ukrajinou mu vykreslili jako souboj, který snadno vyhraje, a ruský prezident jim uvěřil. Od té doby se snaží zachránit, co se dá, i za cenu „chrastění“ jadernými zbraněmi. Ale rozhodně jedná logicky, nechová se iracionálně, jako blázen. V Rozstřelu to řekl Vlastislav Bříza, expert na jaderné zbraně z Fakulty sociálních věd UK.

Maďarský premiér Viktor Orbán se dostává v rámci Evropské unie do izolace. Mohou za to jeho neutrální postoje k rusko-ukrajinskému konfliktu, omezování svobody médií v Maďarsku i korupční prostředí, které významným způsobem propojilo místní provládní oligarchii se státními institucemi. V Rozstřelu to řekla Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky.

Do rozpočtů českých domácností i firem výrazně zasahuje růst cen energií. Roční účet rodiny, která elektřinou vytápí dům, vzroste z 36 tisíc korun na téměř 100 tisíc. Vyplývá to z propočtů společnosti Centropol. Nelze se spoléhat na to, že by ceny zase klesly, uvádí člen představenstva firmy Jiří Matoušek v Rozstřelu.

Vláda bude muset přijít vedle pětitisícovky pro dítě či levnějšího energetického tarifu i s další pomocí pro finančně nejohroženější skupiny, říká Aleš Rod, ředitel výzkumu v Centru ekonomických a tržních analýz. Podle něj je ale nezbytné, aby pomoc byla jednoduchá a dobře zacílená.

Když v části Prahy kvůli poruše rozvodny na Chodově vypadl proud, nebylo možné jej k lidem dostat bezprostředně z jiného zdroje, řekl iDNES.cz v pořadu Rozstřel energetický konzultant Martin Apko. Pražská energetická infrastruktura je podle něj sice na vysoké úrovni, zároveň by však obyvatelé měli pro tyto případy přemýšlet nad vlastními zdroji.

V České republice zemře ročně na rakovinu plic 6 tisíc lidí. S odbornou pomocí v rámci nového screeningového programu jich lze podle přednostky Plicní kliniky 1. LF a Fakultní Thomayerovy nemocnice Martiny Koziar Vašákové zachránit až 50 %. Jako přijatelnou variantu procesu odvykání závislosti na nikotinu vnímá odbornice elektronické cigarety. Zákaz kouření v restauracích se na klesajících počtech případů rakoviny plic může projevit až za 20 let, domnívá se Vašáková.