Rozstřel

Vyplatí se v roce 2026 investovat? Záležet bude na tom, jestli se miliardy vložené do umělé inteligence začnou opravdu vracet, jak se vyvine geopolitická situace a jaké signály vyšle Donald Trump z Bílého domu. Hovořili o tom u Kulatého stolu iDNES.cz experti z renomovaných finančních institucí.

Institut Solvo vznikl s cílem hledat, co českou společnost spojuje. „Chceme definovat hodnoty, které máme společné, které sdílíme a věříme v ně,“ říká jeho zakladatelka Ivana Tykač v Rozstřelu.

Bývalý europoslanec Jan Zahradil hájí nominaci Filipa Turka na ministra zahraničí a odmítá kauzu kolem jeho starších výroků jako „zvláštní příběh“. V rozhovoru pro Rozstřel Zahradil říká, že Česká republika má skončit s hodnotovou diplomacií a vrátit se k realistické politice národních zájmů.

Do kin míří dokument Řepka: Hříšník. Bývalý fotbalista v něm otevřeně promluvil o nejtemnějších obdobích svého života – o vězení, dluzích i závislosti na alkoholu. Otevřenou zpověď nabídl také v Rozstřelu, kde o natáčení podrobně hovořil také autor dokumentu, režisér Petr Větrovský.

Od 1. listopadu vstupuje v platnost nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který do českého prostředí zavádí evropskou směrnici NIS2. Dotkne se tisíců firem – od velkých korporací po malé dodavatele. Podle expertů, kteří diskutovali u Kulatého stolu iDNES.cz, není v tuto chvíli většina firem na novou legislativu připravena.

Hostem Rozstřelu byl Roman Šantora ze Skautské nadace Jaroslava Foglara. Ta se pustila do mimořádného projektu: u příležitosti blížícího se 120. výročí narození legendárního spisovatele kompletně vydá celé jeho dílo. První svazek – Záhada hlavolamu – je už v trafikách, další budou následovat každý měsíc. A kromě známých titulů se chystají i dosud nevydané texty.

Ředitel Českého královského institutu Zdeněk Prázdný v Rozstřelu obrací zažité jistoty: 28. říjen je podle něj „mýtus bez reálného základu“, skutečným pilířem české státnosti má být svatý Václav. Masaryka odmítá jako postavu se svatozáří a u Václava Havla mluví o morálním selhání. Řešením je podle něj konstituční monarchie, která „sjednocuje“ a drží politiku dál od klíčových institucí.

Dopis s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka senzaci nepřinesl. Mnohé ale naznačil. „Byl to racionální, symbolický text plný víry, ne zklamání,“ řekla v rozhovoru pro pořad Rozstřel historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu Akademie věd ČR.