Ptám se já, Marie Bastlová

Ukrajinského velvyslance v Česku Jevhena Perebyjnise znal před půlrokem asi málokdo. Informace o jeho odvolání před pár týdny ale vyvolala velký rozruch. Co ho čeká dál? Hostem Ptám se já byl bývalý ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis.Z Jevhena Perebyjnise se v Česku stala doslova celebrita. Od začátku ruského útoku na Ukrajinu vystupoval na akcích na podporu Ukrajiny a sbírka na pomoc ukrajinské armádě, kterou ambasáda organizovala pod jeho vedením, vynesla desítky milionů korun a přispěla na nákup zbraní potřebných v boji proti ruským okupantům.Červencová zpráva, že ukrajinský prezident Perebyjnise z funkce velvyslance v Česku odvolal, vyvolala velký rozruch. Před pár dny ho ovšem ukrajinská vláda jmenovala novým náměstkem ministra zahraničí, jak informovala Ukrajinska pravda. Jeho vliv na směřování Ruskem napadené země se proto ještě zvyšuje.Co obnáší jeho příští mise? Dokázal by jednat s Vladimirem Putinem?  A co pro něj znamenal pobyt v Česku? Celý rozhovor si poslechněte v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ekonomika se potýká s mnoha problémy a je stále jasnější, že lépe jen tak nebude. Čekají nás těžké měsíce a pokud vláda najde odvahu sáhnout k zásadním změnám, pak i bolestivé reformy. Co všechno Češi ještě snesou? Hostem speciálního vysílání Ptám se já z Kasáren Karlín byl ředitel STEM Martin Buchtík.Exministr financí Miroslav Kalousek navrhuje aby Česko šetřilo prostřednictvím zásadního propouštění státních zaměstnanců, jen pomalého růst platů, zpomalení růstu důchodů a částečného návratu poplatků do zdravotnictví v podobě těch za jídlo a nocleh nebo třeba zvýšení některých daní. Jenže na zásadní reformy by mohla společnost reagovat velmi negativně.Podle Martina Buchtíka se totiž současná společenská nálada blíží té, která byla po světové ekonomické krizi v letech 2012 a 2013. A navíc se Češi cítí daleko hůře než během covidové pandemie, protože nevidí „světlo na konci tunelu“.Dle šéfa STEM jsou ale mezi tuzemskými občany dvě odlišné skupiny lidí - ti, kteří se kvůli zdražování dostávají opravdu do existenciálních problémů a na druhé straně lidé, kteří se dostávají do nové situace, protože si nemohou dovolit vše, co dříve. „Neřešíme, že by tu lidé umírali hladem. Řešíme svůj subjektivní pocit a vždy vidíme někoho, kdo se má lépe a je bohatší. Ať už stát, nebo náš soused. Co společnost nutí šetřit je jedině nějaká nouze,“ vysvětlil s tím, že velká část Čechů se cítí být „nebohatá“ i přestože má na domácnost slušné příjmy.Z dat vychází dle Buchtíka také najevo, že i v případě nepopulárních opatření má současná vláda jednu relativní výhodu: „Většina voličů říká, že vládě tolik nefandí, ale pořád je to lepší, než vláda Andreje Babiše nebo třeba Tomio Okamury,“ dodal expert s tím, že asi žádná vláda by si nedokázala udržet oblibu voličů v době recese.Měla by vláda šanci podobné reformy uhájit a lidem vysvětlit? Co by to udělalo s českou společností? A co všechno lidé unesou?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Na Balkánském poloostrově to nebezpečně zajiskřilo. Etničtí Srbové na severu Kosova zablokovali silnice poblíž dvou klíčových hraničních přechodů se Srbskem a mělo dojít i ke střelbě. Může to započít otevřený konflikt? Hostem Ptám se já byl reportér ČRo Martin Dorazín.Dlouhodobě napjaté vztahy mezi Kosovem a Srbskem v neděli večer nebezpečně vyeskalovaly, když poblíž dvou klíčových hraničních přechodů se Srbskem na severu Kosova etničtí Srbové zablokovali silnice a na hranicích se podle neověřených zpráv také ozývala střelba.Situace eskalovala kvůli tomu, že od srpna měla vstoupit v platnost dvě nařízení kosovské vlády týkající se srbských registračních značek a dokladů totožnosti. Kosovo platnost nakonec o měsíc posunulo, aby se situace mohla uklidnit. Mezi experty i veřejností ale okamžitě posílily obavy, že na Balkáně může vypuknout otevřený konflikt, který by ze zákulisí mohlo rozdmýchávat Rusko. Právě to má dlouhodobě velmi úzké vazby na Bělehrad.Napětí mezi oběma státy je ale každopádně dlouhodobé a váže se minimálně k roku 2008, kdy Kosovo vyhlásilo na Srbsku nezávislost. Většina zemí Evropské unie Kosovo uznává, avšak Rusko a Čína, kteří jsou spojenci Srbska, nikoli.EU se snaží zprostředkovat dialog mezi oběma balkánskými sousedy již více než deset let, ale zatím se jí nepodařilo dosáhnout normalizace vztahů.Máme se bát tamní situace, nebo jde o vyostření vztahů, které se občas objeví a pak zase uklidní? A rozdmýchává tamní napětí Moskva?Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Budoucnost vesmírné spolupráce Západu a Ruska na Mezinárodní vesmírné stranici je doslova ve hvězdách. Rusko totiž oznámilo, že z ní plánuje odstoupit. Co by to znamenalo pro kosmonautiku a vědecké objevy? Hostem Ptám se já byl předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti Milan Halousek.Rusko se chce po roce 2024 stáhnout z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem to v úterý řekl nový šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov.Je vidět, že ozvěna války na Ukrajině doléhá až do kosmu. Potom, co putinovský režim napadl sousední zemi a západ na něj oplátkou uvalil sankce, skončily u ledu i společné evropsko-ruské vesmírné projekty. Spolupráce na ISS je v tomhle zatím výjimkou.Kreml teď tvrdí, že si postaví vlastní ruskou orbitální stanici (ROSS). A podle vedení Roskosmosu je to dokonce priorita v oblasti pilotované kosmonautiky. Přitom ještě začátkem měsíce se americká vesmírná agentura NASA a Roskosmos dohodly na pokračování společných letů na stanici ISS.Jak vážně brát ruské plány? A měla by se Evropa více zaměřit na bezpečnost ve vesmírném prostoru? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Podle odhadů americké prezidentské kanceláře během invaze na Ukrajině  zemřela nebo padla do zajetí zhruba polovina vyslaných ruských vojáků. Jak to mění poměr sil na bojovém poli? A jak dlouho válka potrvá? Hostem Ptám se já byl vedoucí Programu bezpečnostních strategií bezpečnostního centra Evropské hodnoty Martin Svárovský.Ukrajina se už skoro půl roku brání ruské invazi, aniž by se vůbec rýsoval nějaký pokus o příměří nebo ukončení bojů. Podle nejnovějšího vydání listu New York Times odhaduje administrativa amerického prezidenta, že ruské ztráty jsou hrozivé. Víc než 75 tisíc vojáků, kteří buď zemřeli nebo padli do zajetí. To je skoro polovina všech ruských ozbrojenců vyslaných do války.Ukrajinci nejen že se brání, ale na jihu země připravují ofenzivu. Drtivá většina obyvatel zároveň odmítá připustit jakékoliv územní ústupky vůči Rusku. Vyplývá to z čerstvého průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu. A to navzdory ohromným obětem nejen v řadách ozbrojenců, ale i civilního obyvatelstva.Kyjevu pomáhá kromě odhodlání vojáků i špičková vojenská technika ze západu. Díky ní zasahuje ruskou stranu na citlivých místech. Například v Chersonu, který Rusové ovládli, donutila tenhle týden Ukrajina nepřátelské síly, aby uzavřely důležitý most přes řeku Dněpr. A to díky americkým raketometům Himars. Přes všechny dílčí úspěchy se ale Ukrajina a tím pádem i Evropa připravují na zřejmě dlouhou válku. Přežije odhodlání Západu pomáhat Kyjevu i nadcházející topnou sezónu? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Národní park České Švýcarsko čtvrtým dnem hoří a jde o největší požár, jaký pamatujeme. Obrázky připomínají hrůzostrašné scény, které jsme zatím znali z Kalifornie, Řecka, Španělska nebo Francie.„Národní přišel o dvě nejnavštěvovanější místa v celém parku, nepředpokládám, že ta místa půjde rozumně rychle otevřít. Zvlášť u pískovce hrozí poměrně dlouho zřícení těch skal a bloků, takže to bude velice náročné,“ říká jeden z dobrovolných strážců NP České Švýcarsko, IT podnikatel Filip Molčan, který byl hostem Ptám se já. Otevření některých atraktivních míst podle něj může trvat i několik let.Požár vypukl v neděli dopoledne a podle prvních odhadů bude příčinou nejspíše lidská chyba, protože bouřka ani blesky v oblasti nebyly. Hasiči se snaží situaci zvládnout, zásah jim ale ztěžuje extrémní sucho, vítr a nepřehledný terén. I kvůli tomu záchranné složky nedokázaly zabránit rozšíření ohně do obce Mezná, kde shořelo i několik obytných domů.Starostové blízkých obcí kritizují vedení parku, že na rozsahu požáru má svoji vinu. Podle nich byla chyba neodklízet z lesa suché popadané stromy postižené kůrovcem.„Kritiku od starostů blízkých obcí vnímám spíše jako politiku. … Byl jsem i u pár jednání s hasiči, kde se ani odborníci nedokázali shodnout, co je pro požár lepší a horší. Jestli živý les, který je v případě jehličnanů plný pryskyřice, nebo suchý les,“ vysvětluje v Ptám se já Molčan.Park, který je požárem zasažen asi z jedné třetiny, je v tuto chvíli pro veřejnost uzavřen. Jeho obnova bude podle expertů trvat roky.Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko trápí zdražování na všech frontách a k tomu nejistota, jestli se situace ještě nezhorší. Hlavní úkol vlády je tak zkrotit inflaci a nenechat Čechy padnout na kolena. Jak to zvládnout? Hostem speciálního vysílání Ptám se já byla hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) a poradkyně premiéra Helena Horská.Česko zažívá řadu krizí najednou. Od klimatické, kterou pociťujeme doslova na vlastní kůži, přes migrační, až po energetickou. Na lidi těžce dopadají drahé energie, ale i zdražování dalších základních potřeb, jako jsou jídlo nebo léky. Vláda ujišťuje, že o všem ví a ti nejpotřebnější nutnou pomoc dostanou.Jenže podle ekonomů nesmí vláda zapomenout i na nutné úspory „Bude třeba opustit ideologické představy o nezvyšování daní a je třeba najít cestu, jak dostat do rozpočtu ty vymazané příjmy. Ať už je to vrácení superhrubé mzdy, nebo jiná forma,“ zdůraznila Horská. Nezodpovědná rozpočtová politika podle ní rozhoupala inflaci na konci roku 2021 o 2,5 procenta.„Zvolili jsme si vládu, která slibovala snížení schodku rozpočtu, ale zároveň udržení sociálního standardu. Přišla ovšem krize a my ten ekonomický standard nejsme schopni udržet, aniž bychom nezhoršovali veřejné schodky,“ kritizovala současný kabinet ekonomka, která mimo jiné působí ve vládním poradím orgánu a od letoška radí i premiéru Fialovi.Dle Horské je třeba reformovat celý daňový systém - ten současný podle ní patří do 90. let. Navrhuje začít u změny daňového základu: „Tímhle jsme schopni do státního rozpočtu dostat šmahem 12 miliard a to není malá částka,“ vypočítala.Současná vláda ale přesto opakuje, že se ke zvyšování daní nechystá. Mimo jiné kvůli vysokým cenám. Ekonomka upozorňuje, že v některých oblastech si za ně lidé mohou tak trochu sami. „Český spotřebitel totiž nehlasuje peněženkou. Necháme si diktovat ceny od poskytovatelů služeb a neumíme říct: Tohle už je fakt dost,“ dodala.V jak kritické situaci Česko a Češi opravdu jsou? A obejdeme se bez utahování opasků na jedné straně, nebo zvyšování daní na druhé?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko už několik měsíců tíží dvouciferná inflace, rostou náklady na život i výdaje státu. Vláda se snaží peněženkám Čechů ulevit, jenže by zároveň měla na uzdě držet ale i státní rozpočet. Lze pomáhat lidem a zároveň šetřit?Hostem speciálního vysílání Ptám se já z Kasáren Karlín byl exministr financí a bývalý šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.Inflace se nebezpečně blíží dvacet procentům, cena nafty a benzínu 50 korunám za litr a úroky na hypotékách sedmi procentům. Mezi lidmi sílí obavy z dalšího vývoje ekonomiky, ostatně poslední index spotřebitelské důvěry vykázal pokles na nejnižší čísla za posledních dvacet let. „Nečekají nás lehké časy, ale nikdy nebude tak zle, abychom se z toho nedostali, když nepropadneme panice a nebudeme se nic nalhávat a chtít nemožné,“ řekl v speciálním vysílání Ptám se já Miroslav Kalousek.Vláda sice situaci řeší záchrannými balíčky, kterými chce lide kompenzovat rostoucí náklady. Jenže ekonomové upozorňují, že i taková politika se musí změnit, protože je nutné vylepšit hlavně stav veřejných financí a zastavit rostoucí tempo zadlužování. S tím souhlasí i někdejší předseda TOP 09 - podle něj je největším problémem strukturální deficit: „Tedy, když nejste v normálních časech z daní, které vyberete, schopni ufinancovat stát. U nás je to každoročně asi 220 miliard korun,“ vysvětlil s tím, že vládě nezbývá, než tento deficit snižovat, jinak hrozí, že se stát dostane do potíží.Podle Kalouska udělala současná Pětikoalice (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů, pozn. red.) chybu třeba v tom, že sáhla po plošné pomoci lidem, jako byl pětitisícový příspěvek na dítě, nebo snížení spotřební daně na paliva. „Inflaci nemůžete držet jinak než restrikcí - jak měnovou, tak finanční. Když budete lidem kompenzovat peníze, tak bude inflace trvat déle. To je ale politicky nepopulární,“ kritizoval současný kabinet.Jaké kroky by tedy vláda měla v současné ekonomické situaci podnikat? Měl by stát přijít s reformami, úspornými opatřeními a lidem dál ubíral z peněženek?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Navzdory obnoveným dodávkám ruského plynu do Německa se Evropa dál horečně připravuje na topnou sezónu. Stihne si udělat zásoby včas?Hostem Ptám se já byl náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku, René Neděla.Bylo to napínavé, ale Gazprom, po deseti dnech, opět pustil ruský plyn do Německa. Nicméně pouze na čtyřicet procent. Prezident Putin navíc varuje, že kapacita plynovodu Nordstream by se mohla údajně kvůli pomalé údržbě ještě snížit.René Neděla ale věří, že plyn z Ruska téct bude. „Rusko má v tuhle chvíli nástroj, jak rozdělovat Evropu, a ten druhý důvod je, že ono není úplně jednoduché vypnout kohoutky a nějakou delší dobu netěžit ze zásobníků. Pak se vám taky může stát, že už ty těžební výkony nikdy nedostanete na tu požadovanou úroveň,“ uvedl.Evropští politici se kvůli nejisté situaci snaží co nejlíp připravit na chladnější měsíce. Jak potvrzují i zástupci české vlády, bez úspor to nepůjde. Šetření dopadne na firmy i na domácnosti. Ty už, kvůli prudkému zdražování, začínají škrtit svou spotřebu samy. Těm, kteří energetickou drahotu nezvládají, by měl pomoct tzv. úsporný energetický tarif.ednoduché nebude ani vyjednávání na evropské úrovni. Proti solidárnímu šetření se ohradilo Španělsko a maďarský ministr zahraničí tento týden zase zamířil do Moskvy, aby pro svou zemi vyjednal větší dodávky plynu.Ministr průmyslu za STAN Josef Síkela v této souvislosti poznamenal, že pro Kreml nejsou dodávky plynu obchodem, ale hlavně způsobem, jak oslabit evropskou jednotu a  odhodlání pomáhat napadené Ukrajině.Česko spoléhá na silné zeměČeský kabinet i průmysl výrazně spoléhají právě na solidaritu unijních partnerů a jejich vůli pomoci zemím, které jsou na ruských surovinách silně závislé. Mezi ně Česká republika patří. Kromě toho by měl už od září fungovat plovoucí terminál u nizozemských břehů, kde si část kapacity pronajal polostátní ČEZ.Je státní podpora rodinám v Česku dostatečná a přiměřeně rychlá? A jaký má česká vláda plán pro případ, že Rusko plyn přece jen úplně stopne nebo jeho dodávky sníží na minimum?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V půlce června miliardář Tomáš Březina jako jeden z prvních oznámil, že nasbíral přes 50 tisíc podpisů, a splnil tak zásadní podmínku pro to, aby mohl kandidovat na prezidenta. Proč si myslí, že má šanci uspět?Hostem Ptám se já byl bývalý majitel betonářského gigantu BEST a prezidentský kandidát Tomáš Březina.Pětašedesátiletý Březina oznámil kandidaturu v dubnu. V minulosti už se přitom k politice krátce nachomýtl – v letech 1996–1998 byl poslancem za ODS, v roce 2013 pak měl být kandidátem za hnutí ANO, ze spolupráce ale po pár týdnech vycouval a Andreje Babiše i jeho politiku později velmi ostře kritizoval.Březina, kterému se přezdívá betonový král, v 90. letech založil firmu Best na betonové stavební prvky. Loni ji prodal, částka nikdy nebyla upřesněna, ale pohybovala se mezi třemi až čtyřmi miliardami korun. K firmě má pořád blízko – svoji kampaň začal tím, že objíždí pobočky své bývalé firmy a diskutuje s jejími zaměstnanci.Proč říká, že Česko má moc intelektuálů a málo těch, kteří vyrábí? Jaká prezidentská pravomoc je pro něj nejzásadnější a čemu by se jako hlava státu chtěl věnovat? A kde se v miliardářích bere přesvědčení, že patří do politiky?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.