Ptám se já, Marie Bastlová

Kvůli válce na Ukrajině a závislosti na dodávkách z Ruska se Česko už rok potýká s energetickou krizí. Dlouho panovaly dohady, zda a jak regulovat v zimě topení domácností, nebo zda hrozí pozastavování průmyslu. Máme už vyhráno?Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).Ceny elektřiny a plynu začaly v souvislosti s válkou na Ukrajině raketově růst loni v létě. Například velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se loni v srpnu kvůli omezování dodávek z Ruska dostala až k ceně 350 eur za megawatthodinu. Koncem února, rok od začátku konfliktu, cena plynu klesla pod 50 eur za megawatthodinu a je tak nejníže od prosince 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících.Plyn ale pořád zůstává citelně dražší než před dvěma lety, kdy stál méně než 20 eur za megawatthodinu. A podle odborníků se cena může zase kdykoliv zvýšit. Například v důsledku případného poškození plynovodu z Norska, vyšší poptávky po zkapalněném zemním plynu (LNG) z Číny nebo poškození LNG terminálu v USA.Zejména právě díky dovozu LNG ze Spojených států se evropským zemím podařilo zásobníky plynu před touto zimou naplnit.Jsou Česko i celá Evropská unie schopné se odstřihnout ruského plynu dlouhodobě? Končí už pomalu energetická krize v Evropě? A kdy se dočkáme nižších účtů za energie?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Po rekordních pěti měsících od voleb má Praha konečně nové vedení. Na dosavadní vleklá vyjednávání radní podle kritiků ale zatím navázali v podobném duchu – hned první jednání odložili. Co metropoli v příštích čtyřech letech čeká?Hostem Ptám se já byl nový pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS).„Práce na více než sto procent“, s těmito slovy představil nový primátor hlavního města minulý týden svou radu. Hned její první jednání, které se mělo uskutečnit v pondělí 20. února, bylo ale z technických důvodů odloženo. Pražští radní se mají na prvním řádném zasedání setkat o týden později, v pondělí 27. února. Zasedání má ve čtvrtek ještě předcházet takzvaná „předrada“, na které se její členové vzájemně seznamují s tím, co chystají předložit na pondělním zasedání.Důvodem pro odklad jednání bylo podle Svobody zajištění techniky a instalace softwarů pro jednotlivé radní. Takový postup na twitteru kritizoval například opoziční zastupitel na pražském magistrátu, starosta Prahy 7 a lídr hnutí Praha Sobě Jan Čižinský. Koalici v souvislosti s tím označil za ospalou.Narážel tím i na fakt, že povolební vyjednávání v Praze se táhla rekordně dlouho, celkem pět měsíců. Komunální volby na magistrát loni na podzim vyhrála koalice Spolu, která získala 19 mandátů. Druhé skončilo hnutí ANO se 14 mandáty. Piráti mají 13 zastupitelů a Praha Sobě 11 mandátů. Pět zastupitelů získalo hnutí STAN a tři SPD. Koalici nakonec vytvořilo Spolu s Piráty a STAN. ANO, Praha Sobě a SPD skončily v opozici.Svoboda, který byl primátorem hlavního města už mezi lety 2010 a 2013, dal kvůli staronové funkci k dispozici svoje posty ve sněmovních výborech. Odstupuje i z místa přednosty gynekologické kliniky a také ukončuje členství ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny. Tento týden také podle svých slov ukončil lékařskou praxi. Poslancem chce ovšem vedle funkce primátora zůstat i dál.Jaké budou první kroky radních pod vedením staronového primátora? Co metropoli v příštích čtyřech letech čeká? A vydrží pohromadě koalice, která tak složitě hledala po volbách shodu?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Změny na Pražském hradě se blíží. Zvolený prezident Petr Pavel nastoupí do úřadu už za dva týdny. Jeho tým v čele s kancléřkou Janou Vohralíkovou intenzivně pracuje na převzetí úřadu. Jak bude Hrad pod novým vedením fungovat?Hostem Ptám se já byla budoucí kancléřka zvoleného prezidenta Petra Pavla Jana Vohralíková, která dosud působí ve funkci kancléřky Senátu.Inaugurace zvoleného prezidenta Petra Pavla se bude konat 9. března ve Vladislavském sále na Pražském hradě. Kromě přípravy slavnostního ceremoniálu za účasti všech poslanců a senátorů a dalších čestných hostů musí Pavlův tým postupně převzít prezidentskou kancelář.Její budoucí šéfka Vohralíková zatím podle svých slov dostala od dosluhujícího vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře mimo jiné informace o organizační struktuře a tabulkových místech, protokoly k zábranám u Pražského hradu nebo průběžné zprávy z auditu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Vohralíková po poslední schůzce s Mynářem minulý týden uvedla, že závěrečný protokol z auditu hospodaření Hradu a jemu podřízených organizací kancelář stále nemá k dispozici. Podle šéfa NKÚ Miroslava Kaly by měl být závěr kontroly hotový za několik týdnů.Zvolený prezident Petr Pavel před časem přitom oznámil, že by chtěl do inaugurace ještě jeden audit. Podle Kaly ale tak rychlá kontrola není možná. Příští prezident také v médiích zmínil, že po své inauguraci chce nechat Hrad prohlédnout z hlediska bezpečnosti. Podle svých slov se obává mimo jiné odposlechů.Jak se zatím týmu Petra Pavla daří přebírání prezidentské kanceláře? Jak moc bude potřeba Hrad po éře Miloše Zemana a jeho spolupracovníků „vyvětrat“? A jak se s novým vedením změní personální obsazení úřadu prezidenta?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Tento týden uplyne rok od války na Ukrajině. Západ od začátku Kyjevu pomáhá dodávkami zbraní, informacemi, cvičením vojáků i sankcemi uvalenými na Rusko. Jak dlouho s podporou vydrží? A jak se daří modernizace české armády?Hostem Ptám se já byla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).V pátek 24. února to bude přesně rok, co na Ukrajinu vtrhla ruská vojska, a rozpoutala tak největší válečný konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Zvláštní vojenská operace, kterou Moskva původně plánovala na tři dny, ruským stratégům nevyšla. A to i díky silnému odporu Ukrajinců a vojenské a další pomoci západních zemí. Konflikt se ale změnil ve vleklou opotřebovávací válku, jejíž konec je zatím v nedohlednu.Podle šéfky resortu obrany Jany Černochové události minulého roku zcela změnily bezpečnostní situaci. Na dnešním velitelském shromáždění v Praze také prohlásila, že bylo jasné, jak moc jsme za posledních 30 let zaspali. Postup Západu podle ní musí být jednotný a účinný.Česko, které se do pomoci Ukrajině intenzivně zapojilo hned od začátku války, zatím Kyjevu darovalo nepoužívaný vojenský materiál z vlastních armádních zásob asi za 4,8 miliardy korun. Zbraně Ukrajincům posílají i tuzemští zbrojaři. Loni do země vyvezli vojenský materiál za více než 50 miliard korun. Z bezpečnostních i taktických důvodů stát rozsah pomoci přesně neuvádí.Spojené státy tento týden oznámily, že v rámci zahraniční vojenské spolupráce poskytnou Česku v přepočtu asi 4,4 miliardy korun na modernizaci armády jako částečnou kompenzaci za techniku poskytnutou Ukrajině. Už na podzim přislíbily přes dvě miliardy korun. Ministerstvo obrany také koncem ledna dostalo v přepočtu asi 155 milionů korun od Evropské unie. Další částky se budou vyplácet postupně v následujících letech.Jak dlouho Západ vydrží pomáhat Ukrajině? Nedojdou zbraně a munice? Co může ještě poskytnout Česko? A jak přistoupí k výzvě k navýšení výrobních kapacit vojenského materiálu.---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Příští týden to bude rok, kdy na Ukrajinu vtrhla ruská armáda. V konfliktu už přišly o život statisíce lidí včetně tisíců civilistů. Velká část země je zpustošená. Ukrajinci ale přes to všechno úspěšně vzdorují. Jak dlouho vydrží?Hostem Ptám se já byl zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině a čerstvý držitel ceny Ferdinanda Peroutky Martin Dorazín.Brzy to bude rok, kdy Moskva zahájila invazi na Ukrajinu. Ruská vojska vtrhla do země 24. února 2022. Po řadě neúspěchů na frontě v létě a na podzim spustil Kreml na začátku loňského října pravidelné vzdušné útoky na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu. Konflikt už stál život sta tisíce lidí, včetně tisíců civilistů. Organizace spojených národů na začátku únoru potvrdila smrt 7 155 civilistů, včetně 438 dětí. Upozornila také, že mrtvých a zraněných je pravděpodobně mnohem více.Ukrajinci čelí útokům ruské strany prakticky denně. V noci na dnešek Moskva opět podnikla na ukrajinském území sérii vzdušných úderů. Podle tamních úřadů hlásilo zásahy několik oblastí, většinu střel a dronů ale sestřelila protiukrajinská obrana. Například ve Lvovské oblasti na západě země rakety podle místní správy poškodily zařízení kritické infrastruktury.Jak se po roce války Ukrajinci drží? Hrozí očekávaná ruská ofenziva, nebo jde o plané strašení? A jak má Ukrajině dál pomáhat Západ?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ceny v tuzemských obchodech jsou rekordní. Jejich poklesu se lidé podle expertů dočkají nejdřív na jaře. Vláda chce proto prověřit marže zemědělců, potravinářů i obchodních řetězců. Pomůže to?Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).Zboží v regálech tuzemských obchodů stále zdražuje. Ceny potravin v Česku v prosinci meziročně vzrostly o 27,2 procenta. Například ve Francii zdražily o 13,1 procenta, v Německu o 20,5 procenta. A světový index cen potravin již deset měsíců klesá. Experti se shodují, že cenovky se v Česku budou přepisovat nahoru ještě v únoru, poklesu by se mohli spotřebitelé dočkat nejdřív na jaře.Vysoké ceny potravin, ale i rostoucí náklady zemědělců a potravinářských podniků řešili zástupci Agrární a Potravinářské komory na začátku února na jednání s vládou. Kabinet Petra Fialy (ODS) slíbil, že prověří ceny u zemědělců, potravinářů i obchodních řetězců a zjistí výši obchodní přirážky jednotlivých sektorů. Na vysoké ceny některých potravin, například cukru, nedávno upozorňoval i sám šéf resortu zemědělství Nekula.Kdo může za rostoucí ceny v obchodech? Kdy se zdražování zastaví? Měla by vláda dělat opatření ke snížení cen? A co pro to dělá Ministerstvo zemědělství?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Hnutí ANO opouští jeden z vnitrostranických kritiků, primátor Ostravy Tomáš Macura. Hnutí se podle něj nedokáže změnit. Právě na změny, včetně obměny tváří nejužšího vedení, teď přitom ANO sází. Kudy se vydá?Hostem Ptám se já byl první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, který nově řídí stínovou vládu.Z řad ANO v pondělí vystoupil jeden z jeho dlouholetých členů a také hlasitých kritiků z poslední doby, ostravský primátor Tomáš Macura. Uvedl, že se nemůže smířit se směřováním hnutí, které je podle něj zcela odlišné od doby, kdy do něj vstupoval. Současně s tím prý už nevěří, že by na tom mohl ještě něco změnit. Lídři ANO včetně Karla Havlíčka už reagovali, že je Macurovo rozhodnutí nepřekvapilo. Nejužší vedení hnutí ANO projednalo svoje další směřování a výsledek prezidentských voleb minulou středu v centrále na pražském Chodově. Expremiér, šéf hnutí ANO a neúspěšný prezidentský kandidát Andrej Babiš po schůzce oznámil, že dál zůstává předsedou hnutí a poslancem. „Konečně jsem pochopil, jak to funguje. Musíte tam být vždycky, když se kliká, jinak jsou v kancelářích. Je to fajn práce, já si to užívám,“ řekl k činnosti ve Sněmovně. Uvedl také, že nikdy neřekl, že bude rezignovat. Tvářemi hnutí podle něj ale teď mají být místopředsedové Alena Schillerová a Karel Havlíček.Babiš získal v nedávných prezidentských volbách 2,4 milionu hlasů. Bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel ho porazil zhruba o 960 tisíc hlasů, když ho podpořilo téměř 3,36 milionu lidí. „Můžeme konstatovat, že zisk 2,4 milionu hlasů je pro ANO skvělý výsledek a jednoznačná motivace pro další práci a obhajobu zájmů této skupiny voličů, jimiž Fialova vláda pohrdá a soustavně je ignoruje,“ řekl Babiš.Kam směřuje hnutí ANO a na které voliče chce cílit? Co znamená současný úkrok stranou Andreje Babiše pro budoucnost jeho politického projektu? A kdo je teď faktickým šéfem hnutí?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ruské jednotky se na Ukrajině dávají do pohybu. Podle varovných informací vojenských expertů a zpravodajců se Moskva chystá na velkou ofenzivu. Jak zásadní vliv na další vývoj války by to mohlo mít? A jak může dál pomáhat Západ?Ukrajina čelí další sérii vzdušných útoků ruských sil. Sirény se v pátek rozezněly napříč celou zemí. Ruské střely a bezpilotní letouny zasáhly několik energetických zařízení na východě, jihu i na západě. Exploze byly hlášené z Kyjeva, Kryvého Rihu nebo Poltavské, Kirovohradské a Charkovské oblasti. Podle ukrajinských úřadů Moskva ve čtvrtek večer vypustila na Ukrajinu také bezpilotní letouny íránské výroby.Bylo to zhruba v době končícího mimořádného summitu vrcholných představitelů Evropské unie v Bruselu, na který poprvé od zahájení ruské agrese na Ukrajinu osobně zavítal také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten požádal unijní státníky o rychlejší dodávání zbraní včetně stíhaček. A také o to, aby sedmadvacítka ještě letos zahájila rozhovory o vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Dočkal se ale hlavně příslibů další podpory, bez konkrétních závazků.Jak se z pohledu NATO vyvíjí válečný konflikt na Ukrajině? Jakou další pomoc může Západ Kyjevu nabídnout? A pošlou země NATO požadované stíhačky?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Šéfové Unie jednají na mimořádném summitu o Ukrajině, migraci a podpoře ekonomik. Na setkání unijních špiček poprvé od téměř ročního vpádu ruských vojsk na Ukrajinu dorazí i prezident Zelenskyj. Jakou podporu se mu podaří získat?Hostem Ptám se já byl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).Dva týdny před prvním výročím ruského vpádu na Ukrajinu, který Moskva zahájila 24. února 2022, projednají politické špičky Evropské unie na mimořádném summitu desátý balík sankcí. Ty by měly omezit příjmy, z nichž Kreml válku financuje. Očekává se, že unijní státy také potvrdí dodávky dalších zbraní, a to včetně dlouho diskutovaných německých tanků Leopard 2.Jednání se v Bruselu poprvé od začátku války osobně účastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten chce s unijními kolegy hovořit o dalších potřebách své země, která usiluje o rychlý vstup do Evropské unie. Prezidenti a premiéři sedmadvacítky by na schůzce měli potvrdit, že Unie bude pomáhat, dokud to bude potřeba.Pro podporu si Zelenskyj tento týden už zajel do Velké Británie, kde se setkal s premiérem Rishim Sunakem a králem Karlem III. Večeřel také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Olafem Scholzem.Česko patří k zemím, které od začátku války na Ukrajině intenzivně pomáhají v humanitární i vojenské sféře. Premiér Petr Fiala (ODS) i šéf resortu zahraničí Lipavský tento týden zopakovali, že vláda hodlá v podpoře Kyjeva pokračovat i nadále.Jakou pomoc válkou zasažené Ukrajině unijní lídři schválí? Bude to stačit? A co bude pro naši diplomacii znamenat blížící se změna na Pražském hradě a konec desetileté éry Miloše Zemana?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Čechy zřejmě ani letos nečeká lehký rok. Vláda se chce konečně pustit do ozdravení zadlužené státní kasy. Resort financí chystá úspory i zvyšování příjmů státu. Jaké daně porostou? A na čem a na kom bude stát šetřit?Hostem Ptám se já je hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) a poradkyně premiéra Helena Horská.Po prezidentských volbách má kabinet Petra Fialy (ODS) dostatek prostoru na nepopulární rozpočtová opatření. Nezbytné kroky pro ozdravení veřejných financí ostatně avizoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už před volbami.Státní rozpočet skončil v lednu ve schodku 6,8 miliardy korun. Je to potřetí za posledních 15 let, kdy je lednový výsledek státního rozpočtu záporný. Podle schváleného rozpočtu by měl stát letos celkově hospodařit s příjmy 1,93  bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit by měl být 295 miliard. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy.Snížení strukturálního schodku vláda označuje jako svoji prioritu. Na konkrétních návrzích teď pracuje s odborníky. Opírá se přitom zejména o doporučení Národní ekonomické rady vlády. Cílem změn a chystaných úsporných opatření je snížit strukturální schodek státního rozpočtu nejméně o 70 miliard. V rozhovoru pro Seznam Zprávy Stanjura řekl, že na expertní úrovni by se měla jednání uzavřít tento týden. S úpravami by pak chtěl kabinet přijít v průběhu jara. A ministr financí se netají tím, že daně se v Česku výrazně promění. Týkat by se to mělo například nemovitostí, živnostníků, stavebního spoření nebo alkoholu a cigaret.Jak se vláda vyrovná s energetickou krizí a zdražováním? Jak se promění daňový mix? Na koho změny dopadnou nejvíc? A jak těžké měsíce nás doopravdy čekají?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.