Ptám se já, Marie Bastlová

Německo začíná revidovat svoji migrační politiku. Stovky tisíc uprchlíků, kteří do země přišli v posledních letech z převážně muslimských zemí, přidělávají starosti politikům i bezpečnostním složkám. Jak teď napravit staré chyby?Hostem Ptám se já byl bývalý diplomat a bývalý eurokomisař a europoslanec Pavel Telička.Německo opouští svoji dosavadní vstřícnou imigrační politiku. Chce snižovat počet uprchlíků a nelegální přistěhovalce začít ve velkém vyhošťovat. Kancléř Olaf Scholz se tento týden také dohodl s premiéry německých spolkových zemí, které jsou péčí o migranty dlouhodobě přetížené, že země zreguluje dávky pro žadatele o azyl.I v souvislosti s válkou v Izraeli a propalestinskými demonstracemi a nepokoji si začaly i další evropské země a politici otevřeně přiznávat, že spolu s uprchlíky z muslimských zemí přichází do Evropy antisemitismus, který se těžko vykořeňuje.Radikální změnu přístupu nedávno ohlásily například i severoevropské státy, jako Norsko, Švédsko, Dánsko, Finsko a Island, které se nedávno domluvily na užší spolupráci při vyhošťování nelegálních imigrantů.Jak si má Evropská unie s uprchlíky poradit? Měla by zásadně zpřísnit migrační politiku? A o čem budou evropské volby?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Letos končí vládní zastropování cen energií a stát navíc ukončí výjimku, kdy za spotřebitele platí poplatek za obnovitelné zdroje. Firmy i lidé se proto děsí, kam jim příští rok vyšplhají účty za energie. Jaká bude realita?Hostem Ptám se já je investor, poradce investiční skupiny J&T a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr.Domácnosti i firmy se opět obávají vysokých faktur za energie. Ty by měly podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) od ledna podražit. Stát končí s doplácením na energie, a ERÚ proto musí do regulační složky ceny pro příští rok promítnout zvýšené náklady na služby energetických soustav, včetně podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE).Pro domácnosti úřad navrhuje meziroční růst regulované složky elektřiny o 71 procent, u plynu zhruba o 39 procent. Ještě výraznější by mělo být zvýšení pro velké odběratele. Definitivní podobu regulované složky cen energií představí ERÚ koncem listopadu.Plán vyděsil domácnosti a hlavně firmy. Představitelé vlády hned začali uklidňovat, že o výrazné navýšení ve skutečnosti nepůjde. Ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) už také apeloval na ERÚ, že musí pro snížení regulované složky ceny elektřiny udělat maximum.Jak ceny energií porostou? Je možné se na kolísání jejich cen nějak připravit? A kdy bude Česko energeticky soběstačné?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česká ekonomika zůstává poslední v Evropě, která se ještě nedokázala vrátit na předcovidovou úroveň. Ke špatným číslům se přidaly zprávy o možném strmém růstu cen za energie v příští roce. Bude muset stát firmám opět pomáhat?Hostem Ptám se já byl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.Ceny energií příští rok nejspíš zdraží. Stát už na ně totiž nebude doplácet. Energetický regulační úřad (ERÚ) v souvislosti s tím oznámil, že musel do regulační složky energií pro příští rok promítnout zvýšené náklady na služby energetických soustav, včetně podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE).Pro domácnosti úřad navrhuje meziroční růst regulované složky elektřiny o 71 procent, u plynu zhruba o 39 procent. Ještě výraznější by mělo být zvýšení pro velké odběratele. To začali okamžitě hlasitě kritizovat jak opoziční politici, tak zástupci průmyslu.Bouři protestů začal uklidňovat premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že koncové ceny energií v příštím roce stoupnou oproti letošku maximálně o jednotky procent: „Cena silové elektřiny neustále klesá, lidé tak budou platit převážně jako letos, nebo maximálně v průměru o jednotky procent více. Žádné navýšení o desítky procent nehrozí, žádné drastické navýšení cen energií se nekoná a každý, kdo říká něco jiného, tak lže a šíří paniku.“Jak náročnou situaci před sebou tuzemské podniky mají? A kdy se nám konečně podaří odrazit ode dna?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Potraviny v Česku po mnoha měsících mnohdy strmého růstu zlevňují. A Ministerstvo zemědělství nezapomíná zdůrazňovat, že na tom má zásluhu. Jak se budou ceny potravin vyvíjet dál? Co chystá rezort, aby se situace zase nezhoršila?Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).Některé potraviny v tuzemských obchodech dál zlevňují. Podle posledních dat Eurostatu nabralo zlevňování v Česku nejvýraznější tempo v celé Evropské unii. Ministr Výborný to v uplynulých týdnech vysvětloval nadprůměrnou sklizní i svým tlakem na velké obchodní řetězce.Zástupci osmi z nich na jednání na Ministerstvu zemědělství už ujistili představitele vlády, že do cenovek se od Nového roku také propíše chystané snížení daně z přidané hodnoty (DPH). S přesunutím potravin ze současné 15procentní sazby DPH do 12procentní totiž počítá projednávaný konsolidační balíček.Výborný zopakoval, že jeho rezort netvoří ceny v obchodech, chce ale dál pracovat na tom, aby se českému zákazníkovi zajistil přístup ke kvalitním potravinám jako v okolních zemích. „Je samozřejmě ještě jedna věc, která na to má vliv, na to se zapomíná, a to je hozená rukavice spotřebitelům, česká fascinace slevovými akcemi. Na to jsme experti,“ uvedl Výborný. „Musíme se bavit i s řetězci, jestli ten trend, že všechno prodáte ve slevových akcích, potom nevede k celkové deformaci trhu.“Jaká témata chce ministr s řetězci řešit v dalších měsících? Jak dlouho ještě budou lidé jezdit nakupovat za hranice? A jak to bude se zdaněním tichého vína?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Loni vznikli. Letos na jaře převzali štafetu protivládních demonstrací. Psalo se o nich jako o možné konkurenci pro SPD a částečně i pro ANO. Podpora strany PRO ale drhne, opustila ji část vedení. Co chce dělat v europarlamentu?Hostem Ptám se já byl předseda strany PRO Jindřich Rajchl.Loni na jaře převzal Rajchl se svou novou politickou stranou štafetu od organizátorů protivládních demonstrací. A požadoval po vládě rychlé změny s tím, že protestní akce nestačí a musejí přijít nátlakové akce po celém Česku. Jeho nástup tehdy zneklidnil mimo jiné parlamentní hnutí SPD, které se rozhodlo do příštích voleb spojit s Trikolorou.Na avizované generální stávky a větší blokády úřadů ale nedošlo. A podpora PRO od léta chladne. Na poslední demonstraci v září přišly podle policie desítky tisíc lidí. Kvůli názorovým sporům z vedení strany také nedávno odešli klíčoví lidé.Proč projektu Jindřicha Rajchla klesá podpora? Proč nedotáhl své sliby o nátlakových akcích na vládu? A co by chtěl dělat v europarlamentu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Spolu postaví v eurovolbách jednotnou kandidátku. Šéfové stran si prosadili to, proti čemu mnozí v jejich frakcích už měsíce brojí. Jak bude fungovat kandidátka lidí s často opačnými názory na klíčové momenty evropské politiky?Hostem Ptám se já byl europoslanec, bývalý ministr zahraničí a lídr evropské kandidátky Spolu Alexandr Vondra (ODS).I nadále společně. Navzdory názorovým rozdílům půjde koalice Spolu do voleb do Evropského parlamentu s jednotnou kandidátkou.Podle opozičního hnutí ANO trojice stran ODS, TOP 09 a KDU-ČSL společnou kandidaturou rezignuje na program a spáchá podvod na voličích. Skeptičtí jsou i někteří příznivci ODS. Mezi nimi i bývalý předseda strany Mirek Topolánek, který označil společnou evropskou kandidátku za nepřijatelnou.K hlasitým odpůrcům patřil v posledních měsících i sám Alexandr Vondra. Ten ale nakonec jednotné kandidátce Spolu bránit nebude. Odkazuje přitom na programové desatero, které si strany schválily: „Převážil názor, že máme jít společně, a já to respektuji jako demokrat. My jsme našli shodu nad desaterem, vlastně takovými principiálními programovými zásadami, s nimiž do těch voleb půjdeme. A až si to desatero přečtete, tak zjistíte, že odráží všechny principy, zásady evropské politiky tak, jak je v ODS hájíme, jak se k nim hlásím.“Jaké má společná kandidátka výhody a nevýhody? Co máme v kampani čekat? A jak by měla Evropa pokračovat v podpoře Izraele a řešení migrační politiky?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Koalice Spolu vstoupila do druhé půlky volebního období. Důvěra v její vládu přitom zůstává nadále nízká, věří jí čtvrtina lidí. Už také stihla čelit třem pokusům o vyslovení nedůvěry, které ustála. Proč je tak nepopulární?Hostem Ptám se já byla předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.Důvěra ve vládu se od loňského listopadu držela nad 30 procenty. V létě ale začala klesat. Kabinetu pětikoalice teď podle průzkumu CVVM důvěřuje jen 25 procent lidí, z toho pouze 3 procenta dotázaných uvedla, že vládě rozhodně důvěřují.Podle šéfa kabinetu Petra Fialy (ODS) ale vláda v říjnu vstoupila do druhé poloviny volebního období s dobrým skóre. Podařilo se jí zvrátit trend zadlužování a zpomalit inflaci, uvedl Fiala na sociální síti X.Na zrychlení ekonomického růstu Česka se chce v druhé půlce volebního období zaměřit právě TOP 09. Ta nedávno představila vlastní plán, podle kterého jí půjde hlavně o podporu nových investic, zlepšení trhu práce a zefektivnění fungování státu. Tedy podobné recepty, jaké voliči slýchají od konkurenčních politických stran, naposledy v září od premiéra Fialy.Proč TOP 09 přichází s další vizí? Dělá koalice opravdu reformy, které slíbila? A jak chce uspět s jednotnou kandidátkou v eurovolbách?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Prezident poprvé narazil u Senátu se svým kandidátem na ústavního soudce. Senátoři totiž neschválili nominaci Pavla Simona. Prezident si vzápětí posteskl, že jsou na jeho kandidáty přísnější než dřív. Vybírá své kandidáty dobře?Hostem Ptám se já byl ústavní právník a poradce prezidenta pro právní otázky a ústavu Jan Kysela.Senát nepodpořil kandidaturu Pavla Simona na ústavního soudce. Hlasovalo pro něj 23 zákonodárců ze 73 přítomných. Simon se tak stal prvním z nominantů prezidenta Petra Pavla, který v horní komoře neuspěl. Výsledek přitom nebyl nečekaný. Senátoři rozhodli v souladu s doporučením obou svých výborů, které kandidaturu projednávaly.Simon čelil kritice kvůli svému rozhodování, ale také kvůli svým mimosoudním aktivitám. Konkrétně kvůli společnému podniku s manželkou i kvůli tomu, že v případě kurzů čínského cvičení čchi-kung používá místo plného akademického titulu jen variantu Dr.Nepomohlo mu ani, že ho do Senátu přišel osobně obhajovat prezident. „Soudce Simon patří k těm, které považuji za zdrženlivé,“ uvedl Pavel. A pozastavil se nad tím, co je za detailním prověřováním kandidátů, které v minulosti nebylo běžné: „Je to nějaký vzkaz? Kde je hranice veřejného zájmu?“Prezident už jmenoval ústavními soudci se souhlasem Senátu pět svých kandidátů na ústavní soudce. Ještě letos by měl nominovat další dva adepty.Jsou senátoři na kandidáty prezidenta přísnější než byli dříve? A podle jakých kritérií bude Petr Pavel rozhodovat o udělování milostí?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Prahou tento týden prošel protestní pochod na podporu Palestiny a Palestinců. Účastnily se ho stovky lidí, kteří drželi transparenty s hesly jako Okupace není mír, Izrael zabíjí. Čeho chtějí demonstracemi docílit?Hostem Ptám se já je Zdeněk Jehlička z iniciativy Ne naším jménem! – iniciativa za spravedlivý mír na Blízkém východě, která v Praze propalestinské akce pořádá.Asi 300 příznivců Palestiny se sešlo ve středu večer na Staroměstském náměstí. Na akci vlály palestinské vlajky a transparenty s hesly Svobodu Palestině nebo Okupace není mír, Izrael zabíjí. Účastníci se pak vydali na pochod k Úřadu vlády. Na celou akci dohlížela policie. Protest pořádala iniciativa Ne naším jménem!, která stála i za vzpomínkovou akcí za civilní oběti v Izraeli a Palestině v neděli na Václavském náměstí.Propalestinské i proizraelské demonstrace se tento týden konaly také v mnoha dalších arabských a evropských městech. Na akcích na podporu Palestinců v Berlíně a v Tunisku už došlo k násilnostem.Rozsáhlý brutální útok palestinského radikálního hnutí Hamás ze 7. října v izraelském pohraničí si vyžádal zhruba 1400 obětí. Dalších 200 lidí Hamás odvlekl do Gazy jako rukojmí. Při odvetném izraelském bombardování palestinského Pásma Gazy už zemřelo zhruba 3300 lidí.Jak dnes pořádat demonstrace na podporu Palestiny, aby nepůsobily jako akce, které relativizují teroristické útoky? A odkud podporovatelé Palestiny čerpají informace o obětech?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Americký prezident se chystá na návštěvu Izraele. Obě země budou řešit izraelskou odvetu proti teroristickému hnutí Hamás, které zavraždilo začátkem října více než 1300 Izraelců, další tisíce zranilo a stovky zajalo. Co zemi čeká?Hostem Ptám se já byl zástupce velvyslankyně v Izraeli, diplomat a arabista Cyril Bumbálek.Izrael se podle aktuálních zpráv připravuje na další fáze války s palestinským radikálně islamistickým hnutím Hamás. Podle mluvčího armády přitom nemusí jít jen o pozemní ofenzivu, kterou v posledních dnech zmiňují média.Rozsáhlý a brutální útok Hamásu ze 7. října si vyžádal přes 1300 obětí, většinou civilistů. Zhruba 200 lidí při něm teroristé unesli do Pásma Gazy jako rukojmí. Izraelské bombardování, které země spustila v protireakci, má podle palestinských úřadů už přes 2800 obětí, polovina z toho jsou ženy a děti. V Pásmu Gazy se zároveň dále zhoršuje už tak krizová humanitární situace.„To, co provedli teroristé Hamásu, je něco, co je v některých ohledech dokonce horší než terorismus Islámského státu. To je faktorem, který je hybatelem razantní odpovědi, kterou lze očekávat. Nehovořil bych o odplatě, ale o tom, že je tady odhodlání zabránit do budoucna tomu, aby se něco takového mohlo opakovat,“ uvedl k dalšímu možnému vývoji války diplomat Bumbálek.Jde poslat humanitární pomoc lidem do Pásma Gazy, aniž by ji ukořistil Hamás? Přistoupí Izrael na výměnu zajatců za propuštění tisíců palestinských vězňů a vězeňkyň? A jakou roli chce a bude hrát Írán?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.