Ptám se já, Marie Bastlová

Vláda Andreje Babiše žádá poslance o vyslovení důvěry. Podle premiéra je cílem kabinetu ANO, SPD a Motoristů prosperující, bezpečné a úspěšné Česko. Mělo by být nejlepším místem pro život na celé planetě. Co máme od nové vlády čekat?Hostem Ptám se já byla bývalá předsedkyně TOP 09 a expředsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Druhým dnem pokračuje jednání Sněmovny před hlasováním o důvěře kabinetu ANO, SPD a Motoristů. Lídr hnutí ANO, premiér Andrej Babiš v úterý v úvodu schůze slíbil, že Česko a jeho občané budou pro vládu vždy na prvním místě. Nastínil některé cíle svého kabinetu, mezi nimi například plán nezavést euro, financovat stát bez dalšího zadlužování v zahraničí nebo držet politiku nulové tolerance vůči nelegální migraci. Zároveň opět zkritizoval vládu svého předchůdce Petra Fialy (ODS), jehož koalice podle Babiše kromě jiného vytvářela chronický deficit a byla asociální. Předseda SPD a současně šéf Sněmovny Tomio Okamura představil novou vládu jako vládu zdravého rozumu, která se bude řídit fakty. S koalicí ANO, SPD a Motoristů podle něj přichází „změna kurzu směrem k větší svobodě, silnější demokracii a kritické diskuzi“. Vicepremiér, ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka pak doplnil, že nynější kabinet vznikl i díky tomu, že Fialova vláda se dívala na občany svrchu. Kritikou ovšem nešetřil ani expremiér Fiala, který Babišův kabinet označil za vládu destrukce, cynismu a sobectví. Do vlády se opřeli i další zástupci současné opozice. Jejich pokus prosadit návrh na odvolání Okamury kvůli jeho protiukrajinskému novoročnímu projevu ale podle očekávání nevyšel, všech 108 koaličních poslanců hlasovalo proti.Čeho se od nové vlády obávat a na co se těšit? A kdy a jak musí opozice začít vymýšlet plán, aby měla šanci v příštích volbách Babiše opět porazit?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Čestný předseda Motoristů Turek se stále snaží dostat do vedení resortu životního prostředí. Odmítnutí prezidenta jmenovat ho ministrem zkouší obejít tím, že se stane vládním zmocněncem. Budou Turka úředníci poslouchat? Hostem Ptám se já byl poslanec a exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí oznámil dočasné řešení pozice pro poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého prezident Petr Pavel stále odmítá jmenovat ministrem životního prostředí. Turek se stal vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal. Ministerstvo životního prostředí nadále povede předseda Motoristů Petr Macinka. Babiš se podle svých slov nechce celou záležitostí dál zabývat, vláda podle něj funguje. Motoristé nicméně na Turkově nominaci do čela životního prostředí dál trvají. Podle Macinky zdědí Turek na ministerstvu kancelář po exministru Petru Hladíkovi (KDU-ČSL). Bude přitom koordinovat klimatickou politiku mezi resorty, vyjednávat s jednotlivými odbornými skupinami nebo se zabývat ekonomickými dopady uvažovaných změn. Zároveň bude zastupovat Česko na některých unijních a neformálních mezinárodních jednáních.Tento krok povede podle Macinky k jeho určitému odbřemenění, ve vládě Andreje Babiše totiž zároveň zastává funkci ministra zahraničí. Expremiér Petr Fiala (ODS) včera upozornil, že vládní zmocněnec není funkce, která nahrazuje ministra. Bylo by to podle něj obcházení ústavních pravidel. Na tom se shodují i mnozí právníci. Vládní zmocněnec podle odborníků nemůže vést ministerstvo ani zprostředkovaně. Jaké změny resort životního prostředí čekají? Kde a při čem bude řádný ministr nejvíce chybět? A získá vláda Andreje Babiše podporu všech poslanců SPD? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Babišova vláda bude i přes hlasité předvolební proklamace pokračovat v muniční iniciativě. Nového premiéra k tomu podle všeho přesvědčili zahraniční spojenci i prezident Pavel. Jak vypadal zákulisní boj o klíčový projekt Česka? Hostem Ptám se já byla exministryně obrany Jana Černochová (ODS).Česko bude dál koordinovat muniční iniciativu, nebude do ní ale dávat žádné peníze. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) to oznámil v úterý po setkání se spojenci z koalice ochotných v Paříži. A svoje rozhodnutí zopakoval i po středečním novoročním obědě s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě.Před loňskými sněmovními volbami přitom Babiš svým voličům sliboval zrušení muniční iniciativy. On sám i další představitelé hnutí ANO projekt dlouhodobě ostře kritizovali jako netransparentní a předražený, mluvili také o plesnivé munici.  Změnu postoje šéfa ANO včera podpořili koaliční partneři z SPD i Motoristů. Jejich předseda a ministr zahraničí Petr Macinka prohlásil, že pokračování iniciativy vítá. Ukončení projektu by podle něj znamenalo pro Ukrajinu velký problém. Zda do něj bude Česko dávat peníze, podstatné není. Na muniční iniciativě spolupracuje Česká republika zejména s Nizozemskem a Dánskem. Za celou dobu jejího trvání Ukrajina dostala přes čtyři miliony kusů munice. Podle bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS) Česko přispělo dvěma až třemi miliardami korun, dárci celkově věnovali 100 miliard. Exministryni obrany Janu Černochovou (ODS) Babišova otočka nepřekvapila: „My jsme prakticky v pravidelných intervalech informovali parlamentní kontrolu o tom, jak funguje muniční iniciativa, že tam nejsou opravdu žádné plesnivé granáty a že muniční iniciativa z hlediska peněz daňových poplatníků České republiky je marginálie.“ „Do muniční iniciativy, a skoro se to až stydím říct, Česká republika přispívala minimálně. Takže já to všechno považuji za něco, co bylo přefouklé, co bylo poplatné předvolebnímu času a tomu, co zřejmě chtěli někteří voliči hnutí ANO nebo hnutí SPD slyšet.“Komentovala i první kroky svého nástupce na resortu obrany za SPD Jaromíra Zůny: „Překvapilo mě, že tříhvězdičkový generál na vrcholu své kariéry se rozhodne za tuto stranu přijmout výzvu stát se ministrem obrany. Myslím, že ho z toho vyvedli záhy. Viděli jsme to na těch šílených videích, kde mi pan Zůna opravdu přišel zlomený. Myslím, že i z hlediska reputace, a je mi to líto, po těch videích to mezi zejména mužským kolektivem, mezi lidmi, kteří neodpustí nikomu vůbec nic, bude brané jako jeho selhání, že ohnul hřbet,“ dodala Černochová. Jakou pozici teď budeme mít mezi západními spojenci? A nepoškodí veřejné sbírky na zbraně pro Ukrajinu vyšetřování Skupiny D a dronů Nemesis?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hádky o rozpočet pokračují. Zatímco podle ministryně financí Schillerové dosáhl deficit v loňském roce 290 miliard korun, její předchůdce Stanjura trvá na tom, že reálně je to o 40 miliard méně. Tedy téměř tolik, kolik plánoval. Jak to nová vláda vyřeší a bude hospodařit lépe?Hostem Ptám se já byl budoucí náměstek ministryně financí za SPD Petr Mach.Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) včera oznámila, že schodek rozpočtu v loňském roce dosáhl překvapivých 290,7 miliardy korun. Kabinet Petra Fialy (ODS) totiž počítal s deficitem 241 miliard. Podle šéfky státní kasy je na vině podhodnocení výdajů na obnovitelné zdroje energie, nadhodnocení příjmů z prodeje emisních povolenek nebo vyšší výdaje za regionální školství. Stanjurův přístup k sestanování rozpočtu Schillerová a současné vládní strany kritizují dlouhodobě. Na nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje pro rok 2025 loni upozorňovaly i Nejvyšší kontrolní úřad a Národní rozpočtová rada.Exministr ale výtky opakovaně odmítal. Výsledek za loňský rok teď vysvětluje zpožděním čerpání evropských peněz, které podle něj Česko dostane až v příštích měsících. Stanjury se zastali i někteří ekonomové včetně bývalého ministra financí Miroslava Kalouska. „Skutečný deficit za rok 2025, který navýší naše zadlužení, je 249,7 miliardy, nikoliv 290,7. I to je neomluvitelné číslo, ale přece jenom méně hrozné, než údaj prezentovaný ministerstvem financí,“ napsal Kalousek na síti X. Vyšší deficit se nicméně propíše i do rozpočtu na letošní rok. Ten by měla vláda Andreje Babiše (ANO) projednávat na konci ledna, Česko zatím funguje v rozpočtovém provizoriu. Detaily hospodaření na letošek zatím ministryně financí nechtěla komentovat. Ministrům se podle ní ale daří nacházet v některých oblastech úspory. Ekonom a bývalý europoslanec Petr Mach, který v únoru nastoupí na resort financí jako náměstek za SPD, chce kvůli prohlubování zadlužení státu dohlížet na to, že nová vláda bude směřovat k vyrovnanému hospodaření. Za nezbytný krok považuje zeštíhlování státního aparátu. "Budu navrhovat rušení úřadů a agend, které považuji za zbytečné nebo někdy dokonce škodlivé. “ řekl Mach v Ptám se já s tím, že už má pro ministryni Schillerovou připravený seznam s mnoha návrhy. Na něm je například agentura CzechTourism nebo pravidelné sčítání lidu. Jaký rozpočet nová vláda sestaví? Na čem bude šetřit a kde škrtat? A s jakým rozpočtem bude svůj mandát za čtyři roky končit?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Opozice už několikátý den cupuje představitele vládní SPD. Ostře se vymezila vůči novoročnímu projevu šéfa Sněmovny Okamury, ve kterém zaútočil na Ukrajinu, i slovům místopředsedy SPD o Vrběticích. Co konkrétně chce opozice dělat?Hostem Ptám se já byla místopředsedkyně sněmovního bezpečnostního výboru Michaela Opltová (STAN). Zatímco opoziční politici označili výroky jednoho z nejvyšších ústavních činitelů Tomia Okamury (SPD) za ostudné a nepřijatelné a vláda by se od nich měla distancovat, premiér Andrej Babiš (ANO) je příliš komentovat nechtěl. Konstatoval pouze, že Okamura svůj projev pojal jako projev šéfa SPD. Lídr hnutí a šéf Sněmovny v novoročním videu kritizoval poskytování zbraní Ukrajině i vedení země. Postavil se proti ukrajinskému členství v EU, kritizoval tvrdě postoj EU i lidi z okolí prezidenta Volodymyra Zelenského, když mluvil o „ukrajinských zlodějích kolem  Zelenského junty“.  Jeho slova vyvolala ostrou reakci nejen opozičních poslanců a senátorů, ale také ukrajinských politiků a diplomatů. Znepokojení následně vyvolala i slova místopředsedy SPD Radima Fialy v nedělních Otázkách Václava Moravce na ČT. Fiala prohlásil, že není prokázané, že za útokem ve Vrběticích v roce 2014 stálo Rusko. Vůči tomu už se předseda vlády ohradil, ani tyto výroky - stejně jako Okamurův projev - ale kabinet podle něj neřešil. Sám šéf SPD si za svými slovy stojí. Opozice chce sbírat podpisy pod návrh na jeho odvolání v tomto týdnu.„Že to během pár týdnů začne takhle gradovat, jak na sítích, tak ve veřejném prostoru, že pan premiér bude ochotný tolerovat tyhle výroky a že pan Okamura vůbec bude mít tu drzost jako ústavní činitel takto vystupoval, jsem nečekala,“ reagovala místopředsedkyně bezpečnostního výboru Michaela Opltová. Proč premiér nekoriguje své koaliční partnery z SPD? Pokusí se opozice vyvolat hlasování o odvolání Tomia Okamury z čela Sněmovny? A jak postoje nové vlády dopadnou na bezpečnost Česka?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ve státním rozpočtu chybí sto miliard a stát přebíráme téměř v situaci, kdy je ohroženo jeho fungování. Zhruba s takovou rétorikou nastoupila k moci nová vláda Andreje Babiše. V jakém stavu předchozí vláda státní kasu předala?Hostem Ptám se já byl končící náměstek na ministerstvu financí, někdejší člen Bankovní rady České národní banky Tomáš Holub. Nová vláda ANO, SPD a Motoristů trvá na tom, že ve státním rozpočtu na příští rok chybí na výdaje přes sto miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ještě před Vánoci označila za pravděpodobné, že schodek rozpočtu na rok 2026 se bude muset zvýšit. Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun.Odvedl resort financí pod vedením exministra Zbyňka Stanjury (ODS) skutečně tak špatnou práci? „Resort financí funguje velice profesionálně,“reagoval v Ptám se já dnes už bývalý náměstek ministra financí Tomáš Holub. „Co se týče situace veřejných rozpočtů, tak nepochybně vláda, která skončila, je předala v lepším stavu, než v jakém je převzala od předchozí vlády. Deficity veřejných rozpočtů klesly ze zhruba 5 procent během covidu na necelá 2 procenta. To není žádná náhoda, je to výsledek konsolidačního úsilí,“ pokračoval Holub s tím, že rozpočet na příští rok má „jednu vadu na kráse“. A to rozpor mezi návrhem státního rozpočtu a návrhem rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Což ale nepopírala ani Fialova vláda. Podle Aleny Schillerové, která finance vedla i v předchozím kabinetu Andreje Babiše (ANO), peníze chybí hlavně právě na dopravě a na ministerstvu práce a sociálních věcí. „Samozřejmě, když přijde nová vláda a začne se ptát u úředníků jednotlivých ministerstev, jestli si neumí představit, že by jim do jejich kapitoly napsala víc peněz, tak se vám zase sejde víc požadavků. Ale trošku se vracíte na začátek celého rozpočtového procesu. Když to řeknu s nadsázkou, je překvapivé, že Alena Schillerová a spol. dohledali jenom 100 miliard,“ uvedl Tomáš Holub. „Možná je to takový poměr, který ukazuje, jak moc byli úředníci jednotlivých ministerstev loajální vůči končící vládě a jak moc už byli loajální vůči té nastupující. Zhruba půl napůl, řekl bych.“Kam se bude ubírat hospodaření státu? Jak chce Babišův kabinet své sliby ufinancovat? A udrží vláda nízkou inflaci?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem byl Martin Ondráček, šéf iniciativy Dárek pro Putina, která financuje zbraně pro Ukrajinu. Proč Češi ochotně posílají peníze na vojenské vybavení? Ondráček mluví o vlivu veřejných sbírek a daru 100 milionů korun od Ivo Lukačoviče. Zmiňuje také, jak kritika ovlivňuje dary a jak měnící se politická situace ovlivňuje ochotu lidí přispět. Argumentuje, že zbrojení je klíčem k ochraně před agresí a vyzývá k posílení obrany země.

V únoru 2025 se na Černém Mostě málem stala tragédie. Pod dvěma chlapci se na rybníku probořil led. Nebýt dvou náhodných kolemjdoucích, děti by se utopily. Udělal bych to znovu, říká Jakub Černý, jehož hrdinský čin ocenil prezident. Hostem Ptám se já byl tatér a grafik Jakub Černý.Prezident Petr Pavel letos 28. října na Pražském hradě udělil medaili Za hrdinství osmi lidem. Vedle vojáků, kteří prokázali hrdinství v boji, ocenil i tři občany, kteří díky své pohotovosti a obětavosti zachránili lidské životy. Mezi oceněnými byli i Jakub Černý a jeho otec Martin Černý. Ti s nasazením vlastního života zachránili z ledové vody dva chlapce, pod kterými se propadl led na rybníce. K incidentu došlo 21. února 2025 na pražském Černém mostě. Jak Jakub Černý vzpomínal v Ptám se já, šel zrovna na metro vyzvednout svého otce, který za ním přijel z Tábora. „Kolem toho rybníku jsem šel nejdřív sám směrem na metro a už jsem viděl, že (chlapci) jsou na kraji. Ale mrzlo, nepřišlo mi to zvlášní. V momentě, kdy jsme se vraceli, jsme si nejdřív všimli toho, že tam lidi postávají kolem a všichni koukají směrem na ten rybník. Takže jsem zavtipkoval a řekl jsem: ‚Aha, tak kluci už se tam asi propadli.‘ A táta se okamžitě rozeběhnul, aby se podíval, co se děje,“ popsal Černý.Chlapci už byli celí ponoření v ledové vodě a hrozilo, že se každou chvíli utopí. Muži neváhali a okamžitě se vydali pro ně. „Bylo to poměrně složité. Led byl poměrně silný, asi ne dost silný na všech místech, takže proto si myslím, že uprostřed se ti dva chlapci propadli. Ale když se táta za nimi snažil co nejrychleji dostat, tak se snažil ten led bořit a úplně mu to nešlo. Měl potom několik týdnů ještě docela dost pořezané ruce a modřiny. Já jsem zkusil trošku jinou taktiku a zkusil jsem se po tom ledu plazit,“ uvedl Jakub Černý. Mezitím se menší z chlapců už úplně potopil pod hladinu. V tu chvíli šlo o vteřiny. Jakubovi Černému se ho ale naštěstí povedlo zachytit a s otcovou pomocí vytáhnout nahoru. „Když jsem ho potom tátovi podával, tak jsem najednou viděl, jak už má úplně modrý obličej, fialové rty. Bylo to fakt děsivé.“Oba chlapce se nakonec podařilo zachránit. „Chodím kolem toho rybníka každý den. A teď, když je dost podobné počasí, jako bylo tenkrát v únoru, tak nad tím přemýšlím hodně často, že by se mi tam nechtělo,“ reagoval se smíchem Černý na otázku, zda by něco podobného udělal znovu. Kdyby to ale bylo opravdu potřeba, ani podruhé by podle svých slov neváhal pomoct.  Jak se člověk rozhoduje o tom, zda skočí do ledové vody pro tonoucí děti? Má strach? A jaký je to pocit, když záchranu ocení prezident?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Rozhovory o ukončení ruské agrese na Ukrajině pokračují. Vyjednavači USA a Ruska budou o víkendu jednat v Miami. Lídři EU mezitím rozhodují, jak Kyjev dál podpoří. Bude to něco znamenat pro další vývoj konfliktu?Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničně-politický analytik Pirátů Vladimír Votápek.Další kolo jednání o možnostem dosažení míru na Ukrajině potvrdil podle agentury AFP zástupce Bílého domu. K jednání v Miami mezi americkou a ruskou stranu má dojít poté, co v pondělí v Berlíně skončily dvoudenní rozhovory ukrajinské a americké delegace. Americký prezident Donald Trump následně prohlásil, že dohoda u ukončení rusko-ukrajinské války nikdy nebyla tak blízko.Schůzky se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten ale vedl, že současný návrh na ukončení války je stále jen pracovní verzí a Kyjev neuzná Donbas jako ruský.  Upozornil také, že Rusko se připravuje na další rok válčení v roce 2026 a požádal o co největší evropskou podporu. Evropští spojenci Ukrajinců v pondělí v Berlíně uvedli, že USA a evropské země hodlají napadené zemi poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země. Dnes se v Bruselu zároveň schází lídři zemí sedmadvacítky na klíčovém summitu, aby probrali, jakým způsobem dál řešit finanční pomoc Ukrajiny. Rusko v reakci na účast evropských zástupců na berlínských jednáních o míru uvedlo, že zapojení Evropanů zřejmě nepřinese pro Moskvu přijatelné výsledky. Kreml dlouhodobě obviňuje evropské země, že se snaží podkopávat Trumpovy snahy dosáhnout míru na Ukrajině - například evropští představitelé totiž opakují, že s jakýmkoliv budoucím uspořádáním musí souhlasit především bránící se Kyjev. Ukrajina a Rusko mezitím pokračují ve vzájemných útocích. Válku rozpoutalo Rusko na rozkaz vládce Vladimira Putina v únoru 2022. Jak daleko je v tuto chvíli dohoda o míru na Ukrajině? Zvládne na sebe Evropa vzít zodpovědnost za další chod války a držet Ukrajinu nad vodou? A jak vážně brát výroky Moskvy o tom, že chce vrátit uspořádání světa před rozšíření NATO o země střední Evropy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Miliardy pro Ukrajinu, rozpočet EU na roky 2028 až 2034 nebo další rozšiřování unie. Už zítra budou lídři sedmadvacítky rozhovat o jejím dalším směřování. Po čtyřech letech mezi nimi opět zasedne Andrej Babiš. Co od něj čekat?Hostem Ptám se já byl exministr kultury a europoslanec Antonín Staněk (Přísaha), který v Evropském parlamentu nahradil Motoristu Filipa Turka. Zájem o účast na summitu EU, který se zítra koná v Bruselu, ohlásil nový premiér Andrej Babiš dlouho před svým jmenováním. Nejen proto, že se tak symbolicky vrací mezi vrcholné hráče evropské politiky. Na zasedání se budou řešit klíčové otázky dlouhodobého směřování unie a tedy i České republiky. Jedním ze zásadních témat, které by měl summit rozhodnout, je budoucí finanční podpora Ukrajiny. Je otázkou, zda to bude formou takzvané reparační půjčky zajištěné zmrazenými  ruskými aktivy. Právě tento návrh rozděluje členské státy. Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, ale také Maďarsko, Slovensko nebo Česko mají stále výhrady.Premiér Babiš ve středu dopoledne před odletem do Bruselu zopakoval, že Česko chce podporovat Ukrajinu jako doposud, tedy aby si Evropská unie půjčila na finančních trzích. „Česko nezpochybňuje potřebu podpory  Ukrajiny ze strany EU, měla by být ale financována jako dosud, to  znamená, že si Evropa půjčí. Žádné extra garance Česko dávat nebude,“ dodal. Jaký postoj Česko k podpoře Ukrajiny nakonec zaujme? Má se Západ chystat na válku s Ruskem? A jaké to je, převzít europoslanecký mandát po čestném předsedovi Motoristů Filipu Turkovi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.