Ptám se já, Marie Bastlová

Zatímco digitalizaci stavebního řízení drtí kritika, ministerstvo práce sklízí za totéž pochvaly. Daří se mu převádět vyřizování dávek do on-linu a další revoluční změny slibuje. Jak to, že jednomu úřadu to jde a druhému ne?Hostem Ptám se já byl vrchní ředitel IT sekce ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Karel Trpkoš. Vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti) prožívá opravdu horké léto. Kvůli problémům s digitalizací stavebního řízení schytává kritiku od veřejnosti, odborníků, opozice i koaličních partnerů. Naposledy ve středu ho kvůli přetrvávajícím potížím systému grilovali senátoři a úředníci stavebních úřadů. Ti vyhrožují stávkou nebo výpověďmi. Bartoš slibuje, že se vše vyřeší do konce prázdnin.O to víc teď ve vládních řadách kontrastuje práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Jeho ministerstvo práce a sociálních věcí je za digitalizaci totiž naopak dlouhodobě chválené a podle mnohých se stává průkopníkem ve zpřístupnění on-line služeb lidem. Výrazně mu v tom pomáhá právě šéf IT sekce Karel Trpkoš, který na resort přišel ze zkušenostmi ze soukromého sektoru. Proč se digitalizace stavebního řízení nedaří, je to extrémně těžký úkol? „Je to úplně standardní úkol, není to raketová věda. Není to tak, že je to třeba o tři, o čtyři levely složitější než věci, které děláme my,“ říká Trpkoš. Do ostré kritiky kolegů se ale pouštět nechce. „Jsem radši, když někdo něco udělá a pak to do odladí, než když se lidi bojí a pak se nic neudělá. To je největší průšvih.“Za Trkošova působení MPSV mimo jiné loni po letech uzavřelo kauzu dodávky IT systému pro vyplácení dávek, kterou provázely policejní vyšetřování a soudy (systém bude tři roky spravovat firma OKsystem, poté už by se o něj mělo starat samo ministerstvo). Výrazně se také zjednodušilo vyřizování dávek, žádosti je od léta 2022 možné podávat on-line přes portál Jenda. A resort slibuje i další změny. Je to, co se daří ministerstvu práce, skutečná digitalizace? Proč se v Praze vyřižování dávek stále zpožďuje? A jak ve státní správě zaplatit a udržet dobré IT specialisty?Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.---Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Rusko podle ukrajinských zdrojů stáhlo některé jednotky z jižní Ukrajiny a vrátilo je na své území, kde by se měly pokusit odrazit vpád ukrajinských sil v Kurské a Belgorodské oblasti. Co Ukrajina operací na ruském území sleduje?Hostem Ptám se já byl analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti).Útok ukrajinských jednotek na ruské území i po týdnu pokračuje. Po Kurské oblasti vyhlásila nouzovou situaci sousední Belgorodská, která podle tamního gubernátora čelí ostřelování ukrajinskými ozbrojenými složkami. Situace je podle něj mimořádně obtížná a napjatá. Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 117 ukrajinských dronů a čtyři balistické rakety nad příhraničními oblastmi, včetně Kurské a Voroněžské. Ukrajinská protivzdušná obrana v noci sestřelila o stovku dronů méně. Operace ukrajinské armády v Kurské oblasti začala 6. srpna. Kyjev ji vysvětlil jako reakci na více než dva roky trvající ruskou vojenskou kampaň na Ukrajině. Podle vyjádření ministerstva zahraničí nemá Ukrajina zájem zabírat území Ruské federace. Experti se shodují, že cílem akce může být odlákání ruských jednotek z ukrajinské fronty. A Rusové podle mluvčího ukrajinské armády Dmytra Lichovyje skutečně stahují část vojáků ze Záporožské a Chersonské oblasti. Ruské úřady také v pondělí uznaly ztrátu 28 obcí v pohraničí Kurské oblasti, Ukrajinci podle nich mají pod kontrolou zónu o šířce 40 kilometrů a hloubce 12 kilometrů. Moskva přesto neustává v útoku na Ukrajinu. Podle serveru Politico se soustředí na Pokrovsk a další města v Doněcké oblasti. Jak daleko ukrajinská operace zajde? A v jaké kondici je po 900 dnech války Rusko?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Průmyslová výroba v červnu v meziročním srovnání klesla, průmysl se dál potýká se slabou poptávkou a zůstává v recesi. Pokles si připsalo i stavebnictví. Co nás pořád brzdí? Hostem Ptám se já byl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.Tuzemský průmysl je dál v útlumu. Firmy trápila hlavně nedostatečná poptávka. Průmyslová produkce v Česku v červnu zrychlila meziroční pokles na 3,4 procenta, v květnu se snížila o 3,2 procenta. Analytici očekávají mírný pokles průmyslu za celý letošní rok. Opatrné až negativní jsou i samotné firmy. Podle průzkumu, který dělal Svaz průmyslu spolu s Českou národní bankou společnosti očekávají opětovné zhoršení nových zakázek i ochlazení investic.„Čísla jsou o něco horší, než jsme si přáli a než jsme očekávali. Na druhé straně odráží logicky to, co se v ekonomice a na trhu děje,“ komentoval data Českého statistického úřadu prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Zároveň ale neztrácí optimismus. Jsou totiž odvětví, kterým se momentálně daří. A to i navzdory problémům sousední německé ekonomiky, se kterou je ta tuzemská provázaná. „Je to třeba automobilový průmysl, farmaceutický průmysl nebo elektrotechnický průmysl. Takže nemůžeme paušalizovat na celou ekonomiku,“ upozornil Rafaj. A odmítl, že by byl český průmysl v zásadní recesi. Jaké překážky by průmysl potřeboval odstranit? Jaký dopad na ně bude mít "český Green Deal"? A kdy začne z českého hospodářství přicházet více dobrých zpráv?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Ministerstvo financí rozeslalo resortům první předběžná čísla rozpočtu na příští rok. Ministerstvo školství má podle něj dostat o několik miliard méně než letos. To chce naopak přidat. Co další škrty pro školství znamenají? Hostem Ptám se já byla předsedkyně Učitelské platformy a ředitelka Základní školy Pod Beckovem Petra Mazancová.Nervozita kvůli platům neroste jen mezi policisty, hasiči nebo lékaři, kteří vyhrožují protesty. Frustrovaní jsou i pracovníci ve školství. Důvodem je předběžný návrh rozpočtu na příští rok, který Ministerstvo financí předložilo resortu školství. Je totiž o šest miliard nižší než letošní (ten činí 273 miliard korun). Podle ministra Mikuláše Beka (STAN) jde zatím jen o technický návrh před jednáním. Sám požaduje o 30 miliard více.Šéfka Učitelské platformy Petra Mazancová ovšem upozornila, že ujišťování politiků už ona ani mnozí další pracovníci ve školství příliš nevěří. Naštvaní už jsou podle ní i „srdcaři, kteří se dosud dokázali s lecčím vyrovnat“.„Pokud se letos rozhodlo, že se rozpočty zveřejňovat nebudou, tak ačkoliv jsem s tím úplně nesouhlasila, tak jsem si říkala, že si aspoň ušetříme dohadování. Ale opět se dohadujeme o tom, jestli je školství priorita, nebo není. A zaráží mě, že se opakuje úplně stejná taktika jako loni. To znamená dát školství ještě méně než v loňském rozpočtu a tvářit se, že je to ok,“ zkritizovala situaci Mazancová, podle které vláda Petra Fialy (ODS) nehraje fér. „Je to fligna na učitele,“ dodala. Osm ze 13 odborových svazů veřejné sféry (včetně zástupců učitelů) už kvůli nejistotě ohledně platů zahájilo stávkovou pohotovost a vyčkává na druhou polovinu srpna, kdy skončí vládní prázdniny a mělo by se začít vyjednávat o rozpočtu. Jak vláda přistupuje ke školství, o kterém tvrdila, že je její prioritou? A jak jsou dnes, necelý rok po velké stávce, učitelé spokojeni?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Hnutí SPD padají preference, nevyšly mu ani eurovolby. Před těmi podzimními se proto rozhodlo na sebe upozornit ostrou protiimigrační a antievropskou kampaní. Vážně chce SPD získat zpět voliče brnkáním na rasistickou strunu?Hostem Ptám se já byl místopředseda SPD a poslanec Radim Fiala.Hnutí SPD se potýká s odlivem voličů. Zklamáním pro něj byly i volby do Evropského parlamentu, do kterých hnutí šlo spolu s Trikolorou a ve kterých získalo pouze jeden mandát. Před podzimními krajskými a senátními volbami se proto rozhodlo přitvrdit a  rozjelo kontroverzní kampaň, kterou zaskočilo veřejnost i odborníky. Na vizuálech například straší „chirurgy“ z dovozu tmavé pleti se zkrvavenou kudlou, červy na talíři nebo výroky, že „vláda vyrábí víc hnoje než váš dobytek“.Podle některých politologů, které oslovila v uplynulých dnech česká média, kampaň využívá nebezpečnou zkratku a je nevkusná a eticky sporná. Plakáty SPD zkritizoval i předseda TOP 09 v Praze Jiří Pospíšil, který na ní podal trestní oznámení. Oznámil to na síti X. Kampaň podle něj podněcuje k nenávisti vůči menšinám. SPD už mezitím vzkázalo, že jeho kroky budou gradovat. Kam až chce hnutí Tomia Okamury zajít? Bude to na voliče fungovat? A co si hnutí slibuje od spojení s Jindřichem Rajchlem?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Komunistická europoslankyně Kateřina Konečná odstartovala pokus o návrat české levice do nejvyšších pater tuzemské politiky. Se značkou Stačilo! jde po eurovolbách i do krajů. Co musí komunisté udělat, aby se vrátili do Sněmovny?Hostem Ptám se já byla předsedkyně KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná.Po úspěchu projektu Stačilo! ve volbách do Evropského parlamentu (ve kterých koalice KSČM, SD-SN a ČSNS získala dva mandáty) jde lídryně komunistů a znovuzvolená europoslankyně Kateřina Konečná s novou značkou i do podzimních krajských a senátních voleb.„Máme mandát si říct o mandáty v jakýchkoliv dalších volbách proti této pětidemoliční vládě,“ prohlásila Konečná po eurovolbách. Jejím hlavním cílem je příští rok dostat komunisty zase zpátky do Poslanecké sněmovny, odkud museli poslanci KSČM odejít po volbách v roce 2021 (strana u voličů propadla, když získala jen 3,6 procenta hlasů).O tom, zda si půjdou komunisté pro hlasy voličů s koalicí Stačilo! i v kampani do Sněmovny, se podle Konečné rozhodne do dvou týdnů po krajských volbách. O schovávání komunistické značky za jinou to ale podle ní není: „Jsem předsedkyně KSČM, myslím, že to všichni v téhle republice vědí, já se s tím netajím. Mně jde spíš o to, že chceme nabídnout silnou alternativu. Chceme přijít s novými lidmi, s programem, který bude jasně daný bez těch politiků, kteří tady za 30 let ukázali, že v téhle zemi vládnout neumí.“Jak si komunisté představují sjednocování české levice? S kým vším jsou ochotni se spojit? A proč Kateřině Konečné vadí akce příslušníků ukrajinské brigády pluku Azov v Česku, třeba proti akcím ruských Nočních vlků ale neprotestovala?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Triatlonisté letos zažívají napínavou olympiádu. Kvůli špinavé Seině nemohli trénovat plavání, jejich závod byl několikrát odložen a do poslední chvíle nebylo jasné, jestli je nečeká jen duatlon. Bude se situace ještě opakovat?Hostem Ptám se já byl Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.Masaryka, který pracuje v oboru hydrologie povrchových vod, zabývá se dopady změny klimatu na vodní zdroje a je také radním pro životní prostředí na Praze 4 za hnutí ANO.Kvůli velké míře znečištění Seiny v ní platil zákaz koupání už od roku 1923. Francouzská vláda se to po sto letech pokusila změnit a chtěla řeku vyčistit - nejen kvůli chystané letní olympiádě v Paříži, ale i plánům opět zpřístupnit plavání v Seině veřejnosti. Před startem her si v ní demonstrativně zaplavala i pařížská starostka Anne Hidalgová.Jak se Francii povedl projekt čištění řeky, který má být hlavním odkazem olympiády? Proč ani investice za více než 30 miliard nestačila? A jak jsou na tom řeky v českých městech?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Digitalizace stavebního řízení jako zásadní projekt pirátského vicepremiéra Ivana Bartoše se nedaří. Uživatelé nového systému si měsíc od spuštění dál stěžují na množství závad. Potřebná povolení mezitím váznou. Kde je chyba? Hostem Ptám se já byl předseda České komory architektů a bývalý pražský primátor Jan Kasl.Měsíc od spuštění online systému stavebního řízení žadatelé o stavební povolení i samotné úřady stále hlásí problémy a nefunkčnost systému. Příliš nepomohly ani dosavadní opravy a aktualizace, které ministerstvo pro místní rozvoj průběžně provádí. Podle resortu a jeho šéfa Ivana Bartoše (Piráti) by se potíže měly postupně odstranit do konce prázdnin. Odborníci mezitím odhadují, že ztráty způsobené průtahy v řízeních by jen za červenec mohly dosáhnout miliardy korun. Například Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) varuje, že kvůli nefungující digitalizaci stavebního řízení ukončí aktivní činnost možná až tisíce projektantů. Podle předsedy České komory architektů (ČKA) Jana Kasla je situace horší, než všichni čekali. A ohrožuje i existenci architektonických ateliérů, které nemají peníze na pokrytí delšího období bez příjmu za projednané projekty.Sám Kasl přitom od počátku označuje digitalizaci za nutný a vítaný krok, i on už ale přestává být optimistický: „Portál stavebníka (část systému pro veřejnost, pozn. red.) opravit zvládneme, když někdo bude poslouchat komory. Ale bojím se, že Informační systém stavebního řízení (část pro úředníky, pozn. red.) je v daleko horším stavu. Pánové, myslím si, že jste to pohnojili, jak nejvíc jste mohli. To je třeba říct upřímně.“Co na digitálním stavebním řízení nefunguje? Kdo by za to měl nést zodpovědnost? A půjde to opravit?Ptám se já, Marie BastlováPodcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Už je to více než půl roku, co se premiér dohodl s lékaři na ukončení jejich předvánočního protestu a slíbil jim změny v systému práce i odměňování. Zákon, který by to měl řešit, ale ještě není hotový. Hrozí další stávka lékařů?Hostem Ptám se já je viceprezident České lékařské komory (ČLK) Jan Přáda. Protesty nehrozí vládě pouze policie, jejíž odbory se od podzimu dožadují navýšení platů. O stávce mluví i lékaři. Odboráři a Česká lékařská komora se totiž stále nedohodli s Ministerstvem zdravotnictví na způsobu odměňování. Konkrétně na tom, jak pro příští rok počítat zdravotníkům platy, kolik by měl stát na jejich zvednutí vydat a jak to bude se zaručenou výší odměny. Odměny lékařů v nemocnicích by měl nově sjednocovat speciální zákon. Ten byl součástí dohody, která loni na konci roku ukončila velkou stávku zdravotníků. Návrh normy už má prý ministerstvo téměř hotový. A podle šéfa resortu Vlastimila Válka (TOP 09) se stihne předložit Sněmovně tak, aby zákon začal platit od ledna. To ovšem není jisté. Po sérii neúspěšných schůzek budou zástupci lékařů a ministerstva pokračovat ve vyjednávání až na konci srpna. To už by totiž mělo být jasné, jaké budou příjmy ze zdravotního pojištění. Ministr Válek už obvinil lékaře, že jen eskalují své požadavky. Šéf ČLK Milan Kubek zase pohrozil, že pokud se obě strany nedohodnou, zdravotníci zvolí „jiné metody vyjednávání“. Plní ministerstvo svůj závazek? Kolik by stály návrhy lékařů na nový systém odměňování? A mají se pacienti připravit na další protestní akce?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Policii údajně hrozí odliv stovek lidí a protesty, pokud jim vláda nezvýší platy. Ministr vnitra slíbil navýšení od října, zřejmě k tomu ale dojde až v příštím roce. Je vážně zásadní, zda dostanou přidáno v říjnu nebo v lednu? Hostem Ptám se já byl předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na začátku letošního roku předběžně slíbil, že platy policistů, hasičů a příslušníků vězeňské služby vzrostou od října o 10 procent. Nepodařilo se mu ale vyjednat podporu v koalici. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by k navýšení platů bezpečnostních složek mohlo dojít nejdříve v lednu. Policejní odbory ovšem trvají na původním termínu, jinak se na podzim chystají na dlouhodobé protesty.„My nemůžeme stávkovat tak, že bychom zavřeli služebny. Ale jsme schopni se sejít před Úřadem vlády, před ministerstvem vnitra nebo dalšími ministerstvy, dlouhodobě. Policisté po službě přijdou a budou sloužit osmihodinové služby před Úřadem vlády a protestovat, že nesouhlasí s tím, jak stát myslí vážně bezpečnost našich občanů,“ přiblížil plány policejních odborů jejich předseda Tomáš Machovič. Podle něj také hrozí odliv stovky policistů (jen v Praze kolem dvou set), kteří už slibům vlády nevěří. „My už v současné době víme, že policisté avizují své odchody v tomto roce, protože skutečně nevědí, co bude dál. Stále se tady slibuje,“ podotkl šéf policejních oborů, který chce s ministrem vnitra znovu jednat na konci sprna. Jak by policejní odboráři vysvětlili své požadavky zaměstnancům, kteří od vypuknutí velké inflace nedostali přidáno nic? A není na místě omezit velmi štědrý systém výsluh pro členy bezpečnostních složek?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)