Ptám se já, Marie Bastlová

Práci současné Sněmovny nebývale brzdí obstrukce. Podle předsedkyně dolní komory má toto „obstrukční peklo“ na svědomí opozice. Ta naopak viní Pekarovou z arogance a z toho, že není nestranná. Lze Sněmovnu ještě odblokovat? Hostem Ptám se já byla předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.Ve Sněmovně necelý rok před volbami leží zhruba dvě stovky zákonů (mezi nimi i vládou slibovaná velká mediální novela, jejíž součástí je navýšení poplatků za veřejnoprávní televizi a rozhlas) a na některé z návrhů už zřejmě nepřijde řada ani do konce volebního období. Předlohy, na které se ještě nedostalo, nedodala jen koalice, ale i opozice. A obě strany se navzájem viní z paralyzování dolní komory.  Podle zástupců koaličních stran blokuje rychlejší práci poslanců opozice svými obstrukcemi, které provázejí prakticky každou významnější schůzi. Šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nedávno označila situaci, kterou tím ANO a SPD vytvářejí, za „obstrukční peklo“.Zástupci ANO a SPD zase předsedkyni Sněmovny vyčítají, že neřídí schůze nadstranicky a porušuje jednací řád. I proto se už podruhé za toto volební období pokusili vyvolat hlasování o jejím odvolání z funkce. Neúspěšně. Koalice jim ale na oplátku pohrozila odvoláním Karla Havlíčka z pozice místopředsedy dolní komory. Kam až chtějí představitelé koalice a opozice ve svých sněmovních půtkách zajít? Které zákony už nemají do voleb šanci projít? A splnila vláda své sliby opravdu na 93 procent? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V sobotu si Česko připomene rok od tragické střelby na Filosofické fakultě UK v Praze, při které přišlo o život 14 lidí a dalších 25 bylo zraněno. Je dnes policie připravená na podobný útok lépe? Hostem Ptám se já byl policejní prezident Martin Vondrášek. Střelba, ke které došlo 21. prosince 2023 v budově Filosofické fakulty na náměstí Jana Palacha v Praze, je nejtragičtějším podobným případem v historii České republiky. Po útoku zemřelo 14 lidí, dalších 25 lidí bylo zraněno. Sám vrah po činu spáchal sebevraždu.Událost, která otřásla Českem, vyvolala kromě otázek také sliby politiků týkající se změn zbraňové legislativy, úpravy registru zbraní nebo zpřísnění bezpečnostních opatření na školách. Kritika se snesla i na policejní zásah. Ten prověřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů, podle které policie nemohla střelbě zabránit - udělala maximum možného, existuje ale prostor na zlepšení.Útokem se od června zabývala poslanecká vyšetřovací komise, která měla postup záchranných složek podrobně zmapovat. Závěrečnou zprávu komise schválila 6. prosince, až do projednání na plénu Sněmovny 21. ledna ale zůstane neveřejná. Změnila se za rok zbrojní legislativa dost na to, aby mohla podobným útokům zabránit? A kde i po roce zůstávají ve vyšetřování bílá místa?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Už půl roku na úřadu vlády vede odbor strategické komunikace. Má za cíl připomínat lidem základní hodnoty státu, zlepšit to, jak stát s veřejností komunikuje a zvyšovat odolnost společnosti vůči dezinformacím. Jak se to daří?Hostem Ptám se já byl vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. Odbor strategické komunikace státu na úřadu vlády vznikl s cílem zlepšit to, jak se k občanům dostávají potřebné informace a novinky (které kabinet přinášel například prostřednictvím kampaně Česko informuje), ale také zvyšovat odolnost Čechů vůči dezinformacím a posilovat jejich vztah ke státu. „Informovat lidi o základních hodnotových tématech státu jednoduše a srozumitelně,“ sliboval od června nový koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn s tím, že komunikace by se měla více zaměřit na témata založená na pozitivních hodnotách. Mimo pozitivně laděných kampaní - například při příležitosti k výročí invaze 21. srpna nebo ke výročí samostatného Československa - na sebe ovšem bývalý náčelník Vojenské policie Foltýn často poutá pozornost ostrými výroky. Například když podporovatele Putinova režimu označil za svině. Jaké výsledky práce za sebou odbor po půl roce má? A jak pomáhají ke strategické komunikaci radikální výroky jejího koordinátora? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Režim diktátora Bašára Asada v Sýrii se po dvaceti čtyřech letech zhroutil. Země už má nového dočasného premiéra, ten chce zajistit klid a vyzval k návratu uprchlíků. Skončí občanská válka, nebo hrozí její pokračování? Hostem Ptám se já byl politolog a bezpečnostní analytik z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Josef Kraus. Sýrie se od víkendu, kdy islamističtí povstalci svrhli režim prezidenta Bašára Asada, pokouší vydat na novou cestu. Podle bezpečnostního experta Josefa Krause se země v tuto chvíli potácí ve velkém chaosu: „Z mého pohledu, co se tam vlastně stalo, nikdo pořádně neví. Panuje tam doteď ohromný chaos, dynamika toho vývoje je naprosto neskutečná. Nikoho by tady ještě před měsícem nenapadlo, že se to může stát takhle rychle.“Nový syrský premiér Muhammad Bašír, kterého jmenoval vůdce povstalců a faktický lídr Ahmad Šara, už představil 3 priority pro přechodnou vládu. A to zajištění bezpečnosti a stability v zemi, návrat milionů syrských uprchlíků do vlasti a zajištění fungující veřejné služby jako přístup k vodě, funkční elektrickou síť a dodávky základních potravin. Jaký bude další osud země, je podle bezpečnostního analytika Krause teď velmi těžké odhadnout a závisí na mnoha faktorech, včetně dalšího postupu okolních států, Ruska a Íránu. Velkou roli bude hrát i návrat Donalda Trumpa do amerického prezidentského úřadu v lednu příštího roku. „Dovedu si představit, že aktivity, zejména ze strany nové vlády, ať už v míře represálií nebo snaze o silové kontrolování syrského teritoria, mohou být teď nižší, protože si potřebují stabilizovat vlastní situaci. Ale přece jenom, když se podíváme na vysokou dynamiku dění za těch několik posledních dní, tak bych se vůbec nedivil tomu, kdyby se to tam celé rozhořelo v ten vražedný boj i v řádech dní.“O tom, jak v zemi předejít násilnostem v nejistém přechodném období, ve čtvrtek hovořil šéf americké diplomacie Antony Blinken s jordánským králem Abdalláhem II. i s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. O dalším vývoji v Sýrii by pak měli jednat diplomaté OSN, EU, USA a arabských zemí v sobotu na summitu v Jordánsku. Jaká budoucnost teď Sýrii čeká? Nepovede nestabilní situace k další vlně migrace do Evropy? A sehraje nějakou roli oslabení Ruska a to, že v podobě Sýrie přišlo o spojence?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V Poslanecké sněmovně leží stovky neschválených zákonů, na které zřejmě už do konce volebního období nepřijde řada. Dolní komoru parlamentu paralyzují spory vlády s opozicí a nekonečné obstrukce. Kde je jejich únosná hranice?Hostem Ptám se já byl poslanec hnutí ANO Martin Kolovratník.Poslanci v úterý opět absolvovali jednu z nekonečných debat ve Sněmovně. Diskuzi o velké mediální novele, která tentokrát zabrala 11,5 hodiny, museli před půlnocí přerušit a budou v ní pokračovat ve středu večer. A mezi koalicí a opozicí se behěm jednání opět rozhořel ostrý spor poté, co vládní tábor i s poukazem na opoziční obstrukce nechal omezit řečnickou dobu.„Pod slovem obstrukce už vidíte úplně všechno,“ kritizoval vládu za klub hnutí ANO Patrik Nacher. Koalici se to podle něj může vrátit „jako bumerang“. Šéf poslanců ODS Marek Benda ho krotil s upozorněním, že například předseda ANO Andrej Babiš vzal poslancům jen svým úvodním vystoupením tři hodiny a mluvil „páté přes deváté“.Podobné spory o to, zda se poslanci ANO uchylují k obstrukcím a brání tím projednání některých zákonů, provázejí prakticky kažou důležitější schůzi Sněmovny. Obstrukce opakovaně kritizoval i Ústavní soud.„Baví nás to. Je to popis naší práce,“ komentoval průtahy v Ptám se já poslanec za ANO Martin Kolovratník. „Pravidla to zkrátka umožňují. Debata o možných změnách by ale měla být až ve vztahu k budoucímu volebnímu období. Neměnit teď během hry.“Kdo dělá ze Sněmovny žvanírnu? Neměl by se upravit jednací řád a dát konečně obstrukcím jasné hranice? Co se stane, pokud dojde na odvolání Karla Havlíčka? A jaký nás v dolní komoře čeká rok do voleb? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Motoristé sobě se na víkendovém sjezdu definitivně proměnili v politickou stranu. A mají velké cíle do sněmovních voleb - chtějí mít lepší výsledek než ODS a stát se příštím vládním partnerem hnutí ANO. Co pro to chtějí udělat?Hostem Ptám se já byl předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka. Motoristé mají za sebou svůj první sjezd. Na víkendové akci v hale Královka na pražské Letné strana potvrdila mandát předsednictva na další dva roky. Ve vedení Motoristů tak zůstává jejich šéf Petr Macinka a místopředsedové Jiří Barták a Renata Maršíková. Europoslanec a hlavní mediální tvář strany Filip Turek získal titul čestného prezidenta. Macinka, který je dlouholetým spolupracovníkem exprezidenta a zakladatele ODS Václava Klause, na sjezdu prohlásil, že hlavním cílem jeho strany je v příštích sněmovních volbách porazit právě občanské demokraty. Vymezil se také proti levicovým pokrokářům a zeleným ideologům a představil základní ideové desatero. Mezi hosty se na sjezdu kromě Klause sešli i místopředseda ANO Karel Havlíček, lidovec Jiří Čunek, moderátor a člen Rady České televize Luboš Xaver Veselý nebo podnikatel Richard Chlad.Motoristé se v posledních průzkumech volebních preferencí pohybovali mezi 2,5 a 4,4 procenta. Pokud se do Sněmovny dostanou, nespokojí se podle Macinky s opoziční rolí a podpoří jenom takovou vládu, jejíž budou součástí.Budou Motoristé dál spolupracovat s Přísahou Róberta Šlachty? Kde chtějí vzít peníze? A proč se mladí Motoristé chystají rozpoutat ideologické „peklo“ na univerzitách?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vládní důchodová reforma prošla hladce Senátem. Horní komora jí i přes výhrady opozice a odpor odborů schválila beze změn. Odborový svaz KOVO vyzval prezidenta Pavla, aby úpravu nepodepsal. Jak bude hlava státu postupovat?Hostem Ptám se já byl ekonom a poradce prezidenta Vladimír Bezděk. Jeden z nejvýraznějších projektů vlády Petra Fialy (ODS) - změna penzijního systému - je ve finále. Reformu důchodů ve středu večer schválili podle očekávaní senátoři. Už ji musí jen podepsat prezident.Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je výsledná úprava penzí „maximum kompromisu politického i společenského“ a je podle něj nezbytná pro to, aby s ohledem na zvyšování počtu seniorů měli zaručené důstojné důchody od státu i budoucí starobní penzisté. Reforma mimo jiné počítá se zvyšováním věkové hranice pro odchod do důchodu postupně o dva roky na 67 let nebo omezuje okruh pracovníků z rizikových profesí s nárokem na předčasnou penzi. To dlouhodobě kritizuje opozice i odbory. Odborový svaz KOVO už proto také vyzval prezidenta Petra Pavla, aby předlohu nepodepisoval. Jaké další změny potřebuje důchodový systém? A co když po volbách sněmovní většina reformu zruší?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ministerstvo školství a učitelé se přou o změnu výuky na základních školách. Debata se zasekla na požadované úroveni matematiky i výuce cizích jazyků. Co se dnes děti ještě potřebují učit a co naopak už ne?Hostem Ptám se já byl ředitel pražské ZŠ profesora Švejcara a člen Učitelské platformy Ondřej Lněnička.Ministerstvo školství by chtělo ještě do konce roku rozhodnout o tom, co se bude nově učit na základních školách. Velkou reformu výuky, kterou má přinést revize rámcového vzdělávacího programu (RVP), ale hlasitě kritizují zástupci učitelů i někteří odborníci. Změny se podle nich dělají moc narychlo. Spolek Učitelská platforma a Asociace ředitelů základních škol požadují, aby resort účinnost změn odložil o rok.Nový RVP, tedy jakýsi návod na to, co by stát chtěl, aby se děti ve školách naučily a co se naopak už učit nemají (dříve jednoduše označovaný jako osnovy), se veřejně projednával na jaře a byla na něm obecně shoda. Podle Učitelské platformy se teď ale příliš narychlo mění například požadovaná úroveň matematiky nebo výuka cizích jazyků.Podle nových učebních plánů by mohly školy začít dobrovolně učit už od příštího školního roku v první a šesté třídě. Povinně by se podle nových plánů v těchto třídách mělo učit od září 2027, ve všech od září 2029.Jak by měla vypadat moderní výuka v Česku? Zajistí chystaná reforma srovnání kvality tuzemského školství? A co se ve školách změnilo za rok od poslední stávky? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vládě zbývá poslední zhruba rok u moci. Má za sebou boj proti vysoké inflaci, vysokým cenám energií i poklesu výkonu ekonomiky. Celou dobu ji navíc provázely hlasité stesky průmyslu, jak Česko zaostává. Jak v tom vláda pokročila? Hostem Ptám se já byl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Kabinetu Petra Fialy (ODS) zbývá necelý rok u moci. A jak premiér zhodnotil minulý týden, 93 procent z cílů programového prohlášení koaliční vlády je v tuto chvíli splněno nebo rozpracováno víc než z poloviny. Mezi hlavní úspěchy jmenoval důchodovou reformu, zahájejí tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany nebo plán postavit 200 kilometrů dálnic. Podle opozičního hnutí ANO naopak vláda fatálně zklamala. A to například když zvýšila daně, změnila valorizace důchodů či nezasáhla do debaty o konci spalovacích motorů v EU.Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar by současný kabinet nehodnotil tak přísně. V mnohém byl podle něj odvážný a dotáhl věci, které předchozí vlády zanedbávaly - jako zmíněný jaderný tendr nebo reformy na trhu práce.V mnoha věcech vláda tuzemské firmy ale zároveň zklamala, připustil Špicar: „Musím říci, že vidím trochu nerad, když někdo z vlády napíše: 90 procent z programového prohlášení splněno. Tak ono totiž není důležité splněno, ale jak splněno.“ Konkrétním příkladem jsou podle něj zaměstnanecké akcie. „Vláda připravila novelu, kterou téměř s nikým neprobrala, načetla ji do druhého čtení a vytvořila takový paskvil, že nejenom, že to nezlepšilo tu situaci, ono ji to ještě zhoršilo.“Jak se česká ekonomika za tři roky vlády Petra Fialy posunula? Co je třeba ještě dotáhnout? A jak moc nás může v předvolebním roce ohrozit stagnující ekonomika sousedního Německa?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ukrajinu čekají jedny z nejtěžších měsíců od začátku války. Vyčerpaná země má před sebou nejistou budoucnost ohledně vztahů s příštím americkým prezidentem. Co zatím Donald Trump prozradil o svých postojích ke konfliktu?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Končící americký prezident Joe Biden se zjevně snaží poslední týdny v Bílém domě využít na posílení ukrajinské armády. Jeho administrativa nedávno poslala Kyjevu nespecifikované množství protipěchotních min a povolila Ukrajincům používat rakety dlouhého doletu ATACMS proti cílům v Rusku. Biden také pro Ukrajinu chystá nezvykle objemný balík vojenské pomoci v hodnotě 725 milionů dolarů (v přepočtu 17,4 miliardy korun). Součástí dodávky mají být například drony, nášlapné miny nebo rakety do salvových raketometů HIMARS. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. S blížící se změnou v americkém prezidentském úřadu je další podpora Ukrajiny nejistá. Od ledna budou mít v obou komorách Kongresu většinu republikáni, kteří dlouhodobě pomoc blokují. Nejasný je i postoj jejich kandidáta a nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, který se v předvolební kampani vůči nákladné podpoře hlasitě vymezoval. Podle analytika Břízy přijde s Donaldem Trumpem zlom na Ukrajině. „Dojde k tzv. dvojkolejnému řešení. To bude znamenat, že on (Trump) na jednu stranu osloví prezidenta Putina a ruskou stranu a řekne mu: už toho bylo dost,  je potřeba skončit. To samé udělá vůči prezidentu Zelenskému,“ řekl Bříza. Pokud podle Břízy například Putin odmítne, může Trump dodat Ukrajině dosud nevídané zbraně. A naopak, pokud by odmítl Zelenskyj, americký prezident naopak může ukončit dodávky zbraní. Pomůže Kyjevu končící Bidenova administrativa? Co čekat od Donalda Trumpa? A co může znamenat cesta Roberta Fica na vojenskou přehlídku do Moskvy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.