Ptám se já, Marie Bastlová

Bude Česku po letošních sněmovních volbách opět vládnout hnutí ANO? Jeho suverénní vítězství dlouhodobě předpovídají různé volební modely. Přesto by nás podle sociologa Martina Buchtíka mohlo čekat překvapení. Jak si politické strany a hnutí testují, co na voliče funguje? Kdo z politických subjektů Čechům nejlépe vidí do hlavy? A podle čeho se budou lidé nakonec rozhovat? I to rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v prvním díle speciálu Ptám se já - Rok voleb, ve kterém spolu budou pravidelně až do volebního víkendu glosovat nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně. „Když uděláme výzkum v lednu, tak neříkáme, jak v říjnu nebo na konci září dopadnou volby, ale jaká je teď nálada,“ vysvětluje sociolog, proč se agentury s průzkumy v očích lidí mnohdy „seknou“. „A čím dál tím víc lidí se rozhoduje na poslední chvíli, v posledních čtrnácti dnech. Miluju lidi, kteří patří do nějaké škatulky. Ale lidi jsou neklidní a pořád z nich vyskakují ven,“ směje se. Opravdu na poslední chvíli se podle Buchtíka rozhodují zejména určité voličské skupiny. „Typicky kampaň SPD má smysl dělat spíš později než dřív, protože to jsou lidé, kteří se ne tak moc zajímají o politiku. A vy potřebujete přitáhnout jejich pozornost na poslední chvíli.“ Roli podle sociologa hraje i to, že kampaně jsou dnes mnohem více cílené. „Lidé pravděpodobně nevidí spoty všech parlamentních nebo i neparlamentních stran. Vidí jenom něco, co jim vyhodnotí algoritmus.“Jak detailně jednotlivé strany a hnutí znají svoje voliče, se v Česku stále hodně liší, samozřejmě i podle velikosti politických subjektů. Jednoznačně vede v současnosti opoziční hnutí ANO Andreje Babiše. „Zatímco menší strany si udělají jeden malý výzkum na začátku, hnutí ANO má na naše poměry superprecizní analytický tým. A není to tak, že by ANO bylo kouzelné a nedostižné, ale ostatní to prostě dlouhou dobu vůbec neměli.“ „ANO může oslovovat svoje voliče například na svých stránkách, v kampani Lepší Česko. Zjevně ví, jak se to chová oproti obecné populaci, jsou tam specifičtější lidé, ale oni s tím umí pracovat. A výhoda je, že to mají za málo peněz a strašně rychle. Je vidět, že slogany nebo to, co říkají, dokážou přizpůsobovat v podstatě ze dne na den,“ říká Buchtík, podle kterého ANO v podstatě „najelo na kontinuální testing“. „V minulosti často strategii nebo kampaň vedl zasloužilý člen strany. Anebo přišla nějaká firma, která běžně dělá plínky a mobily, a vrhla se do politiky na kontrakt. Teprve Andrej Babiš přišel s funkcionalitou neustálé kampaně.“Lidé ví, koho volit nebudouNaopak na straně voličů je novým trendem posledních let, že mnoho lidí spíše ví, koho volit nebude, případně proti komu volí. „Viděli jsme to třeba v prvním kole prezidentské volby. Nebo v minulých sněmovních volbách, kdy část lidí volila proti Andreji Babišovi a na poslední chvíli se hlasy přelily, přestože to vypadalo vyrovnaně. Protože lidé šli volit primárně hlavního vyzyvatele.“Čekají nás i během letošních voleb do Poslanecké sněmovny nějaká velká překvapení? „Předvolební modely jsou vždy nastavené tak, aby reflektovaly chování, které známe. Ale když se lidé začnou chovat jinak, tak to ten model nedokáže reflektovat. Třeba náš model před evropskými volbami pravděpodobně o něco podhodnotil Přísahu s Motoristy,“ přiznává Buchtík. Důvodem podle něj bylo, že Motoristé dokázali zmobilizovat hodně lidí, kteří k volbám v minulých letech nechodili vůbec.„Vždycky se něco stane. Za první tři roky se stane třetina věcí, potom se ve volebním roce stane druhá třetina a v posledních třech týdnech před volbami se stane třetí třetina. Podle mě se stane to, že někdo vytáhne nějakou kauzu nebo oživí nějakou kauzu těsně před volbami. Protože teorie veřejného mínění říká, že pokud chceš něco ovlivnit, tak potřebuješ aspoň tři týdny,“ říká sociolog Martin Buchtík. A připomíná fotografii hajlujícího Filipa Turka, která se na veřejnosti objevila těsně před volbami do Europarlamentu. „To už bylo pozdě. Bylo to asi pět dní před volbami, a to už zase do nestačí protéct mezi lidi, kteří nesledují politiku na každodenní úrovni.“„Něco se stane, vidíme ty pokusy ve všech možných volbách. Myslím si, že se zrodí nějaká nová politická osobnost,“ uzavírá Buchtík. Na co se Martin Buchtík a Marie Bastlová v letošní kampani těší nejvíc? Proč má Marie Bastlová syndrom fotbalové komentátorky? A přijme jejich pozvání do studia Miloš Zeman? --V bonusovém projektu podcastu Ptám se já - Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Situace na Slovensku se dál vyostřuje. Na pátek se chystají další demonstrace proti politice premiéra Roberta Fica. Ten obvinil opozici, že připravuje převrat. Opřel se také do českých politiků a médií. Co se na Slovensku děje?  Hostem Ptám se já byl slovenský diplomat, bývalý prezidentský kandidát a člen opozičního Porgresivního Slovenska Ivan Korčok. „V této klíčové situaci pro evropský kontinent, kdy Ruská federace pošlapává úplné základy bezpečnostní architektury, jsme svědky dalšího česko-slovenského rozchodu,“ komentoval aktuální vývoj našich vzájemných vztahů Korčok. „Jako slovenský politik a slovenský diplomat budu vždy stát na straně Slovenské republiky, ale bohužel se dnes ty vztahy dostaly do situace, kdy i Česká republika zvažuje, jaký dopad má zahraniční politika Slovenské republiky, která se mění, která se orientuje na východ a která bere v úvahu ruské zájmy.“Premiér Robert Fico před týdnem opět obvinil Česko, že jeho politici a média zasahují do vnitřních záležitostí Slovenska. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) i ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) jeho tvrzení odmítli.Situace se zároveň stále vyostřuje ve vnitropolitické situaci na Slovensku. Fico nedávno zaútočil na opozici a občanský sektor, které obvinil z přípravy státního převratu. O víkendu pak oznámil, že kvůli tomu bylo na Slovensku zahájeno trestní stíhání. Opozice nařčení odmítla jako absurdní. Fico podle nich ztratil kontakt s realitou. „Z našeho pohledu opozice doba a zejména podoba vládnutí, ignorace rešení základních problémů dávno dozrála na předčasné volby,“ prohlásil Ivan Korčok. Na protest proti Ficově politice budou ve více než 50 městech na Slovensku i v zahraničí v pátek pokračovat protivládní protesty. Organizátoři už naposledy vyzvali premiéra, aby odstoupil. Povedou někam ohlášené protesty a demonstrace? Jak stabilní je aktuálně Ficova vláda? A kam se posunuly česko-slovenské vztahy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česko a Ukrajina spouštějí nové společné projekty, aby posílily ukrajinské vojsko. Jde například o výrobu pušek. Pokračovat by měla i česká muniční iniciativa. Jaké priority v pomoci Kyjevu máme? Hostem Ptám se já byl poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Ukrajina se už téměř tři roky brání ruské agresi na svém území. Válka, kterou Moskva rozpoutala v únoru 2022, se za tu dobu stala nejkrvavějším konfliktem v Evropě od druhé světové války. I když v posledních týdnech, i díky tlaku nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, obě strany hovoří o možných mírových jednání, na Ukrajině stále probíhají tvrdé boje. Prezident Volodymyr Zelenskyj kvůli pokračující válce tento týden podepsal zákony o prodloužení válečného stavu a mobilizace o další tři měsíce. A zopakoval, jak je pro Ukrajinu nadále důležitá podpora partnerů. Napadená země momentálně používá na frontě 40 procent zbraní a vybavení domácí výroby, 30 procent tvoří příspěvek USA. Dlouhodobou americkou pomoc Ukrajině bez jasného konce opakovaně kritizuje prezident Trump. V jeho současné administrativě podle agentury Reuters ale panují odlišné názory na to, do jaké míry má podpora Washingtonu dál vypadat.Naopak o prohloubení spolupráce se snaží čeští představitelé. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov ve středu oznámil, že Česko a Ukrajina spouštějí nové společné projekty - jako je výroba a dodávky velkorážové munice, výměna vojenských technologií a rozvoj průmyslové spolupráce.O kolik budeme muset zvýšit výdaje na zbrojení a kde na ně vezmeme? A podaří se Česku zvrátit zařazení mezi země druhé kategorie pro vývoz amerických čipů? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Americký prezident Donald Trump si zahrává s rozpoutáním obchodní války. Ve hře jsou cla na Kanadu, Mexiko, Čínu, ale i Evropskou unii. Do toho Trump podle očekávání oznámil konec se zelenou politikou. Jak má Evropa odpovědět?Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Nový prezident Spojených států Donald Trump začal naplňovat svoje výhružky vyššími tarify. Od úterý platí v USA zvýšená cla na dovoz z Číny, a to o deset procent. Pětadvacetiprocentní nárůst cel se zatím podařilo o měsíc odsunout Kanadě a Mexiku. Mezitím mají mezi Spojenými státy a jejich nejbližšími sousedy pokračovat jednání.Značnou nervozitu teď Trumpovy kroky vyvolávají i v Evropě. Brzy se totiž podle svých slov hodlá zaměřit i na další obchodní partnery. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je Evropská unie připravena na tvrdá jednání, pro obě strany je toho podle šéfky komise hodně v sázce. Vztahy se Spojenými státy se zabýval i pondělní neformální summit EU. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová varovala, že z obchodní války mezi sedmadvacítkou a Spojenými státy by profitovala hlavně Čína. „Obchodní války vítěze nemají,“ dodala. Jak na nás může celní válka dopadnout? Proč Evropa zaostává za Amerikou? A je realistické, když politici slibují zrušení zákazu aut se spalovacími motory?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V Česku se blíží schvalování potřebných změn zákoníku práce. Velké emoce teď ale vyvolala snaha poslanců ODS a TOP 09 do připravené novely prosadit výpověď bez udání důvodu. Co změny přinesou? A proč odbory hrozí stávkou? Hostem Ptám se já byl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS)  Josef Středula. Odbory tento týden pohrozily generální stávkou. Vadí jim návrh poslanců vládní ODS a TOP 09 na výpověď bez udání důvodu, kterou chtějí doplnit do připravované flexibilní novely zákoníku práce. Návrh je dle šéfa odborářů Josefa Středuly neakceptovatelný, ohrožuje demokracii a nepatří do moderního zákoníku.  Proti jsou také opoziční strany, ale i koaliční lidovci a STAN. Dle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) není pravděpodobné, že by výpověď bez udání důvodu měla teď šanci na schválení. Plán odborů na stávku proto považuje za zbytečný. Při výpovědi bez udání důvodu by zaměstnanci náleželo nejméně dvojnásobné odstupné. Nesměli by ji dostat těhotné zaměstnankyně, lidé na mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, ale ani pracovníci se zdravotním postižením nebo ti, kterým zbývá pět let do důchodu. Pro takovou změnu je spolu s ODS a TOP 09 i část zaměstnavatelů. O co odborům jde? Jak by mohla jejich generální stávka vypadat? A pomůže chystaná flexi novela opravdu rozhýbat tuzemský pracovní trh? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Začíná zlatý věk Ameriky, prohlásil Donald Trump, když znovu usedl do křesla amerického prezidenta. Od té doby dokázal zacloumat trhy i politikou. Jak jeho druhý mandát změní světový obchod? A jak to ustojí Evropa? Hostem Ptám se já byl česko-americký investor Ondřej Jonáš. „Evropa hledá páteř v celé řadě oblastí. To, že účtuje čtyřikrát vyšší dovozní daň na americká auta než opačným směrem, to, že nebere kuřata, hovězí a obiloviny, tedy komodity, které by přirozeně Amerika vyvážet mohla, a je tam trvalý obchodní deficit… tak to je bohužel nahrání na smeč Trumpovi. Protože on se na tuto položku dívá velice přísně,“ upozornil investor Ondřej Jonáš žijící střídavě ve Spojených státech a v Česku. Nový americký prezident Donald Trump si postěžoval, že Evropská unie nekupuje americké automobily a zemědělské produkty, naposledy minulý týden na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Zkritizoval přílišnou evropskou regulaci a přebujelé předpisy. A vyzval firmy, aby přesunuly svou výrobu do USA. Odměnou jim podle Trumpa budou nízké daně, v opačném případě se mají připravit na vyšší cla. Od svého návratu do Bílého domu udržuje jeho šéf v napětí světové lídry i trhy - vysokými cly hrozí opakovaně. Tento týden například prohlásil, že plánuje uvalit cla na počítačové čipy, farmaceutické produkty nebo ocel. Jak dokáže na Trumpovu politiku zareagovat nepružná Evropa? Jak vážně mají světové ekonomiky brát jeho pohrůžky přitvrzením celní politiky? A proč nám hrozí Jaltská dohoda číslo dvě?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Alespoň pět procent HDP na obranu. Tento požadavek svým partnerům z NATO zopakoval na konferenci v Davosu americký prezident Donald Trump. Porostou v Česku výdaje na obranu? Hostem Ptám se já byla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Nejsem si jistý, zda by Spojené státy měly vůbec něco vydávat na NATO, prohlásil minulý týden staronový americký prezident Donald Trump. USA podle něj chrání členy aliance, ale oni nechrání USA.Trump dlouhodobě kritizuje nedostatečné výdaje evropských členů NATO na obranu. Na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu zopakoval požadavek, aby spojenci v Severoatlantické alianci vydávali na obranu pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Většina zemí NATO ale zatím dává jen kolem dvou procent. Včetně Česka, které aliančního slibu dosáhlo teprve nedávno. Pro posílení investic do obrany je i ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Vydávání dvou procent HDP přitom považuje za minimum. V českých podmínkách podle ní lze mluvit o třech procentech. Jak se daří posilovat výrobu v obranném průmyslu? Daří se modernizace české armády? A jak bude dál vypadat západní podpora Ukrajiny? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Celý svět už od pondělí čeká na každé slovo, které nový americký prezident Trump vysloví směrem k Rusku a řešení války na Ukrajině. Zatím Putina vyzval k dohodě, jinak hrozí cly. Jak zafungují Trumpovy první silácké výroky? Hostem Ptám se já byl výzkumník a pedagog na Institutu mezinárodních studií FSV UK a ředitel Peace Research Center Prague Michal Smetana. Americký prezident Donald Trump ve své kampani sliboval, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin od návratu do Bílého domu. Několik dní před pondělní inaugurací ale připustil, že dojednání míru může trvat měsíce.Po nástupu do úřadu pak pohrozil Rusku vysokými cly, pokud brzy neuzavře dohodu o ukončení konfliktu. Uvalením vysokých cel, poplatků a dalších sankcí Trump Moskvě hrozí nejen v případě veškerého ruského zboží prodávaného do USA, ale také do dalších „podílejících se“ zemí. O jaké by mělo jít, už ale neupřesnil.Podle Smetany ale uvalení cel není pro Moskvu velkou hrozbou: „Ruskem zahýbou ceny ropy víc než americká cla.“ USA by podle něj mohly těžbou snížit cenu ropy na světových trzích, což by Rusku uškodilo.K řešení konfliktu jsou podle něj klíčové bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. „Členství v NATO je teď ale politicky neprůchozí,“ připomněl Smetana. Přestože podle něj by ukrajinská armáda byla přínosem. Kdy by mohlo k dohodě o ukončení ruské války na Ukrajině dojít? Jak by taková dohoda mohla vypadat? A jak zajistit do budoucna bezpečí Ukrajiny, a tím i Evropy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ani dolar do Green Dealu, prohlašuje nový americký prezident Trump. Jde tak proti desítkám miliard, které Evropa vynakládá na zelenou politiku, a proti tomu, jaké restrikce uvaluje na svůj průmysl a ekonomiku. Jak s tím EU naloží?Hostem Ptám se já byl zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. „Je obrovský posun. Pro spoustu mých kolegů na západ od nás je těžké se s tím smířit. Když jste Francouz, Španěl, Ital, Brit, Holanďan, Němec, tak máte jaksi v genech, že svět naslouchá tomu, co si myslíte,“ komentoval Bartuška rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa týkající se ochrany klimatu a energetiky. Trump hned v prvních hodinách svého nástupu do úřadu vyvázal Spojené státy od pařížské klimatické dohody, zopakoval, že slibuje konec Green Dealu a ohlásil, že prioritou pro něj bude zvýšení těžby. Především plynu a ropy, kterou označil za tekuté zlato. Evropa je teď podle Václava Bartušky na svou snahu o globální změnu politiky ochrany klimatu sama. A musí na to reagovat. „Řada věcí, které jsou dnes v Green Dealu, dává ekonomický smysl: dát si tepelné čerpadlo u baráku dává ekonomický smysl. Na druhou stranu stavět obrovské solární parky v zemích, které mají málo slunce, smysl nedává. Takže smysl dává rozebrat si, co je ekonomicky návratné, a v tom pokračovat. Co nedává žádný ekonomický smysl prostě pozastavit, nechat to být,“ řekl. Evropa už podle Bartušky prokázala, že je schopná velmi rychle reagovat. Jako to udělala po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, která odstartovala energetickou krizi. „Myslím, že v okamžiku krize jsme schopni reagovat velmi rychle. Evropa není ztracená, Evropa pouze potřebuje nakopnout,“ dodal. Neohrožuje Evropa zelenými změnami svoji budoucnost?  Jak se nám daří odstřihnout od Ruska? A máme se připravit na nedostatek elektřiny?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Zlatá éra Ameriky začíná, prohlásil v prvním projevu po složení prezidentské přísahy Donald Trump. A také popsal celou řadu kroků, které jako prezident hodlá udělat. Jaký vzkaz Trump vyslal Americe? A jaký Evropě a světu?Hostem Ptám se já byl poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v USA a v Rusku Petr Kolář. „Moji republikánští kamarádi, které já považují za konzervativce, ti reaganovští, jsou zdrceni. Ale berme vážně, že Donald Trump má nějaké představy a bude se snažit je naplňovat,“ řekl Kolář. Zároveň ale upozornil, že Amerika si Trumpa zvolila a je třeba to přijmout. „Ne všichni (v Trumpově týmu) jsou blázni,“ upozornil.Podle něj se s novým americkým prezidentem bude dát jednat. „Donald Trump je transakční člověk,“ upozornil Kolář s tím, že pokud Evropa něco po USA chce, tak musí také něco nabídnout. „Evropa zaspala,“ poukázal Kolář na situaci, kdy jsme si podle něj zvykli na to, že máme vůči USA nataženou ruku.Některé odborníky i koaliční představitele zaskočil staronový americký prezident bojovností inauguračního projevu. Jeho agresivita překvapila i velvyslance v USA Miloslava Staška, který byl jako jediný zástupce Česka osobně na ceremoniálu v Kapitolu. Podle Staška veškerá Trumpova prohlášení vyvolala spontánní reakce, protože na inauguraci byli zejména prezidentovi podporovatelé.Inaugurační řeč naopak ocenili opoziční politici. Podle předsedy hnutí ANO a expremiéra Andreje Babiše šlo o projev silného lídra. Babiš a šéf opozičního SPD Tomio Okamura také zdůraznili, že mají s Trumpem shodné priority.Jak budou vypadat Spojené státy podle představ Donalda Trumpa? Jaký dopad bude mít jeho nástup na vývoj konfliktu na Ukrajině? A jakou strategii vůči americkému prezidentovi zvolí Hrad?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.