Ptám se já, Marie Bastlová

Armáda a obrana je podle premiéra Petra Fialy jednou z hlavních priorit země. Česko na ni plánuje posílat o desítky miliard navíc každý rok. Přesto problémy armády přetrvávají, mimo jiné s nábory vojáků. Jak jejich řady posílit? Hostem Ptám se já byl náčelník generálního štábu Karel Řehka. „V průzkumech se nám jednoznačně ukazuje, že dnes primární problém, co trápí vojáky a proč odcházejí, je ekonomická situace,“ prohlásil náčelník generálního štábu. „Především v nižších hodnostech na úrovni poddůstojníků mužstva, ale už ne zdaleka jen tam, odchází kvůli tomu, že armáda přestává být na trhu práce konkurenceschopnou a že je pro ně těžké sladit osobní a rodinný život s tou vojenskou službou. Říkají: Je to naše srdcovka, ale takhle to dál nejde, my potřebujeme uživit rodiny a musíme odejít.“Náčelník generálního štábu Karel Řehka spolu s ministryní obrany Janou Černochovou opakovaně poukazují na to, že armáda se potýká s nedostatkem lidí. Aby armáda dosáhla cílů ze strategických plánů, musel by podle Řehky představovat čistý přírůstek 1200 vojáků ročně. „Lidi jsou priorita, je to dnes opravdu vážný problém. Raději vezmu peníze ze svého limitu z modernizace a dám je na lidi. Ale musí mi to umožnit legislativní rámec, já to udělat nemůžu,“ dodal Řehka. Finanční podmínky v armádě by po letech mohla vylepšit novela, kterou právě minulý týden schválil Senát a která umožní zvýšení náborového příspěvku pro vojáky z povolání až na jeden milion korun a další benefity pro službu v armádě. Zákon teď musí podepsat prezident. Jak armádu zatraktivnit a udržet její stávající členy? A jsou čeští vojáci připraveni nastoupit do případné mírové mise, o které mluvil prezident Petr Pavel? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden po telefonátu s Donaldem Trumpem přislíbil přerušení útoků na energetické cíle na Ukrajině. Obě země ale dále informují o vzdušných útocích druhé strany. Má Rusko o příměří zájem?Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).Rusko začalo se Spojenými státy v Rijádu vyjednávat o možném zastavení bojů na Ukrajině. Cílem jednání je podle americké delegace dosáhnout příměří v Černém moři, což by mohl být startovací můstek pro dosažení celkového zastavení bojů.Spojené státy nedávno navrhly třicetidenní příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Zatímco Kyjev na tento návrh přistoupil, ruský prezident Vladimir Putin na požadavek svého amerického protějšku Donalda Trumpa na co nejrychlejší klid zbraní nekývl. Přislíbil pouze přerušení útoků na energetické cíle. Přesto obě země dále informují o vzdušných útocích druhé strany. Kyjev pokládá pokračující rozsáhlé nálety ruských dronů a raketové útoky na ukrajinská města za důkaz, že Moskva není ochotná přistoupit na klid zbraní a ukončení války, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo. Ruské ministerstvo obrany naopak obvinilo Ukrajinu z pokusu o další útok na přečerpávací stanici ropovodu Kaspického konsorcia. Má Putin o příměří zájem? Máme nabídnout české vojáky pro mírovou misi na Ukrajině? A jaký máme plán pro záchranu Radia Svobodná Evropa?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Mezi učiteli patřil mezi nejpopulárnější ministry školství. Jako jeden z mála vydržel v úřadu celé funkční období vlády. Teď kritizuje změny, které v resortu udělal současný ministr a chce se proto do úřadu vrátit. Jaké plány má?Hostem Ptám se já byl bývalý ministr školství za ANO a předseda Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství Robert Plaga (nestr.). Někdejší ministr školství ve vládě Andreje Babiše (ANO) v letech 2017 až 2021 sice po neshodách se svým stranickým šéfem z hnutí odešel, teď se ale hodlá do vysoké politiky vrátit. Robert Plaga, který je v současnosti šéfem Národního akreditačního úřadu, by v případě vítězství ANO v podzimních sněmovních volbách rád zamířil zpátky do ministerského křesla. K návratu ho podle něj motivovalo naštvání na to, jak resort vede ministr Mikuláš Bek (STAN). Ten je podle Plagy k lidem ve školství elitářský a arogatní, ale hlavně nezvládl prosadit důležité reformy (jako třeba novelu školského zákona nebo změnu rámcových vzdělávacích programů), ani získat pro resort potřebné peníze. Budoucí možný ministr školství už proto slibuje změny, včetně navýšení rozpočtu. Navýší ANO výdaje na školství, jak si představuje Robert Plaga? Co přesně chce v resortu změnit? A jak mu je sympatická současná politika hnutí Andreje Babiše?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Předvolební preference půl roku před volbami drtivě favorizují hnutí ANO. Co by se muselo stát, aby vládní koalice měla šanci tento náskok alespoň zmírnit? Hostem Ptám se já byl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle posledního volebního modelu agentury STEM by ANO ve volbách získalo 33,7 procenta hlasů před koalicí Spolu (17,3%) a Starosty (10,6%). SPD by získalo 8,9%. Do Sněmovny by se ještě dostali Piráti (6,9%), koalice Stačilo! (5,9%) a Motoristé s 5,3 procenty hlasů.Hladík přiznává, že ANO „vede o parník“, ale je podle něj důležité, aby se našlo 101 poslanců, kterým jde o Česko: „Kteří jako Trump nebudou šaškovat nebo prodávat republiku, a to se stane, pokud Andrej Babiš bude premiérem.“„Andrej Babiš je totiž stejný jako Trump. On by za peníze prodal i svoji babičku,“ řekl Hladík o předsedovi hnutí ANO, který podle něj pro popularitu udělá vše: „Andrej Babiš se bude mstít. Pokud získá moc, tak se bude mstít a bude se mstít jinak než Miloš Zeman, protože Miloš Zeman na to neměl dostatek síly dané ústavou, ale premiér země má úplně jiné pravomoci, než má prezident.“ Hladík odmítá, že by šlo o téma Antibabiš. Podle něj jde o reálný popis situace a hrozby, která dle mínění ministra, může přijít. Premiér Petr Fiala dnes na konferenci Naše bezpečnost řekl, že Evropská unie musí dát kvůli současné mezinárodní bezpečnostní situaci na druhou kolej oxid uhličitý a zaměřit se jiným směrem: na vědecké patenty, start-upy, inovace, moderní letadla nebo drony. Podle Hladíka ale například Green Deal a obrana nejdou proti sobě. „Naše bezpečnost je ohrožená. Ale ta bezpečnost musí být taky ta energetická a nedává smysl být závislý na fosilních palivech, dává smysl si tu energii vyrábět, a to je jedno, jestli to je biometan, vodík nebo elektřina z obnovitelných zdrojů na svém vlastním území, a to se dneska neděje.“ Jak chce ministerstvo zastavit nelegální vývoz odpadu do Česka? Zvládneme financovat zbrojení i Green Deal současně? A budou lidovci ještě někdy kandidovat samostatně do Sněmovny?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česko chce dávat do pěti let na obranu tři procenta HDP. Opozice to kritizuje, kabinet se podle ní vydal cestou nekoncepčních nákupů. Ví obrana, kam by miliardy šly? Hostem Ptám se já byl náměstek ministryně obrany František Šulc. Zástupci sněmovních stran ve čtvrtek odpoledne projednají na popud premiéra Petra Fialy (ODS), kudy by se mělo Česko vydat, aby co nejlépe zajistilo svou bezpečnost a obranyschopnost. Opoziční hnutí ANO i SPD opakované pozvání na schůzku odmítly s tím, že jde o předvolební kampaň vlády. Jednání by podle nich mělo smysl, pokud by ho Fiala svolal ještě před rozhodnutím kabinetu o zvyšování obranných výdajů na tři procenta hrubého domácího produktu. Podle lídra ANO Andreje Babiše se vláda vydala cestou nekoncepčních a nesystémových nákupů vojenské techniky. Babiš opakovaně kritizoval i nákup amerických vojenských letounů F-35.„Výdaje na obranu, budování obrany, je výsostně politické rozhodnutí. Politici se můžou rozhodnout, že druhý den armádu nebudeme mít. Ale měli by si uvědomit, že ta rozhodnutí se dělají na léta dopředu,“ reagoval náměstek ministryně obrany Šulc. „Druhá věc je, co je to za vzkaz voličům? Lidé jsou znejistěni a představitelé ANO říkají: To je v pohodě, my to dáme do něčeho jiného, my to nechceme. Jsou to za mě PR akce, které jsou ale velice nebezpečné a jsou blbou zprávou pro celou zemi.“Má resort obrany plán obnovy armády a nachystané zakázky? Jak se vojenské zakázky hlídají? A existuje nějaké bezpečnostní riziko v souvislosti se stíhačkami F-35? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Půl roku před sněmovními volbami v průzkumech drtivě vede hnutí ANO. Může to ještě něco změnit? „Věřím, že to zvrátíme. Čtyři roky zpátky to bylo taky tak. A pak jsme vyhráli,“ prohlásil premiér, předseda ODS a lídr koalice Spolu Petr Fiala, který byl hostem pořadu Ptám se já. Opoziční hnutí ANO Andreje Babiše se už dlouhé měsíce drží v čele předvolebních průzkumů. A stále si polepšuje. Podle agentury STEM by volby do Poslanecké sněmovny na přelomu února a března vyhrálo ANO se ziskem 35,6 procenta hlasů. Druhou koalici Spolu by nyní volilo 17,1 procenta voličů.Předseda vlády a lídr Spolu Petr Fiala (ODS) přesto věří, že se trend ještě může otočit. „Čtyři roky zpátky to bylo taky tak. To koalice Spolu nehrála prim v průzkumech, dokonce jsme často nebyli ani druzí, pak jsme ty volby vyhráli. Myslím, že není tak důležité, jak kdo běží v průběhu toho závodu, důležité je, kdo je ve finále, v cíli.“Favorizované ANO mezitím rozjelo tvrdou protivládní kampaň, ve které na billboardech Fialu označilo za „nejhoršího premiéra na světě“. Koalice Spolu s kampaní začne na přelomu března a dubna. Pochybnosti o tom, zda je v očích voličů dostatečně rozhodným lídrem pro současnou nestabilní zahraničně-politickou situaci, premiér nemá. „Vím, že můj handicap je, že někdy neoplývám tolik emocemi, bráním se velkohubým prohlášením, která nemohu naplnit. Ale já jsem takový, jaký jsem. A myslím, že to je výhoda,“ řekl Fiala s tím, že by byl rád, kdyby jeho kabinet dostal šanci pokračovat po volbách v rozdělané práci.Na veřejnost v posledních měsících pronikají otevřené spory mezi ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. Podle Fialy jim jde o stejnou věc a proběhla i domluva, že spolu budou komunikovat: „Mám důvěru v Janu Černochovu i Karla Řehku. Ani na minutu jsem nepřemýšlel, že bych je měl odvolat.“V rozhovoru pro Ptám se já Fiala také odpovídal na to, kam mají jít zvyšované výdaje na obranu, jakou roli teď můžeme sehrát při řešení budoucnosti ruskem napadené Ukrajiny a co mu říkají voliči. --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Přestože veřejnost už je neklidná, že se nic moc neděje, sednout si a počkat 14 dní v koutě, než to přejde, je vlastně dobrá strategie,“ hodnotí sociolog Buchtík aktuální přešlapování tuzemských stran kolem Donalda Trumpa. Co si o staronovém americkém prezidentovi doopravdy myslí čeští politici? Jak se propíše fenomén trumpismu do letošních sněmovních voleb? A jak do dění po volbách? Tyto i další otázky rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké  sněmovně.Razantní a občas i chaotický nástup Donalda Trumpa do druhého prezidentského období zamíchal nejen kartami v mezinárodní politice ale i hlavami českých politiků. Řada těch, kteří jej před americkými prezidentskými volbami otevřeně podporovali, teď spíše mlčí. A podle Buchtíka záměrně, protože podle něj je riziko „dělat nějakou jasnou kampaň a říkat do médií nějaká tvrdá prohlášení v momentě, kdy se všechno může vyvinout úplně jinak.“Proto jsou podle něj čeští politici v otázce Trumpa více méně potichu. „Nemusí spěchat, teď můžou udělat hlavně chybu. Na to se připravují všechny strany: vyčkávají tak, aby se nemohl vzít nějaký jejich výrok a za čtyři měsíce ho použít ve smyčce neustále proti nim,“ myslí si Buchtík. „Přestože veřejnost je teď neklidná z toho, že se nic moc neděje, tak si sednout a počkat 14 dní v koutě, než to přejde, je vlastně dobrá strategie.“ Strany si podle sociologa teď dělají vlastní výzkumy a zároveň si budou pak testovat i řečníky a konkrétní fráze, které je potřeba pouštět do éteru. Jedno z témat, které by v kampani určitě mohlo fungovat, je podle Buchtíka Rusko. „Faktor strachu z Ruska je důležitý. Může zvednout i voliče, kteří říkají, že jsou zklamaní z vlády a k volbám vůbec nepůjdou,“ myslí si sociolog.Otázkou tak je, jak v této atmosféře bude vypadat volební kampaň. A Buchtík upozorňuje  na změny, kterými z poslední dekády kampaně prošly: „Dříve nebyly nějak moc vyhrocené. Pak byly vyhrocené, ale byl tady argument: To je kampaň, to je vlastně nějaký typ karnevalu, ve kterém se smí všechno, a potom se vrátíme do normálního světa.“A připomíná, že se to říkalo také o kampani Roberta Fica nebo právě Trumpa. „Lidé, kteří v Česku zastávají trumpovské postoje, říkali: Počkejte, to je jiný kontext, my jsme je zastávali, ale nikdo nevěděl, že to bude takhle ostrý,“ říká sociolog.Pokud by se podobný scénář odehrával i v české volební kampani, tak Buchtík čeká, že by nastala podobná situace jako v jiných zemích: „Všichni budou překvapení, budou tiše mlčet a zírat a maximálně se budou zabývat tím, jestli si někdo ‚uhajlnul‘ tak trochu nebo víc nebo jestli to už bylo opravdu čiré hajlování.“Kouřová clonaPak podle sociologa nastupuje lidská psychologie. „A ten mozek, který je neklidný a vlastně panikaří, tak se upne na něco, čemu rozumí. A to jsou věci, které tvoří potom jenom kouřovou clonu pro jinak velmi dobře a precizně připravené postupy, které vypadají jako totální chaos a jenom boření. Ale ve skutečnosti, jak vidíme třeba na Donaldu Trumpovi, tak on už prosadil skoro 40 % věcí, které jsou v plánu - Projekt 2025, který napsala Heritage Foundation (americký konzervativní think tank - pozn. red.),“ přiblížil Buchtík.Faktor Trump může podle Buchtíka změnit Česko i po volbách: „Fascinace tím, jak je Donald Trump silný a jak dokáže dělat rozhodné věci a změny, je jeden ze základních stavebních kamenů toho, jak to může vypadat po volbách u nás. Přijde mi, že to je věc, kterou se strany budou chtít inspirovat.“Kolika dimenzionální šachy Donald Trump hraje? Fungují na voliče fráze typu „Erovpa musí být silná“? A strhne Jan Lipavský na kandidátce ODS davy?--V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hnutí ANO už dlouhé měsíce drtivě vládne průzkumům volebních preferencí. Pokud vyhraje, slibuje, že po volbách zruší různá opatření zavedená vládní koalicí. Mezi prvními navýšení koncesionářských poplatků. Jaké další plány ANO má?Hostem Ptám se já byl poslanec Patrik Nacher (ANO). Nárůst televizního a rozhlasového poplatku odhlasovali poslanci minulý týden. Mediální novelu teď posoudí senátoři a prezident. Platit by pak mohla zřejmě od května. Změny v poplatcích pro ČT a ČRo měly platit podle původních plánů vlády od letošního ledna. Zejména kvůli obstrukcím ANO a SPD při projednávání novely ve Sněmovně se ale termín nestihl. Podle schválené předlohy by se televizní poplatek měl zvýšit o 15 korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasu o deset korun na 55 korun za měsíc. V budoucnu by se pak měly zvedat v závislosti na míře inflace. Součástí změn je také rozšíření okruhu plátců. Zástupci opozičního ANO a SPD v souvislosti s vládní novelou opakovaně mluví o korupci médií veřejné služby, o dalším zásahu do peněženek lidí i o plošné dani. Pokud budou u vlády, chtějí ČT a ČRo sloučit a financovat je ze státního rozpočtu. Podle poslance ANO Patrika Nachera je potřeba jako první upřesnit definici veřejnoprávní služby. „Férově před volbami říkáme, jaké jsou plány. A po volbách je pak budeme naplňovat. Naproti tomu tahle vláda před volbami o zvýšení koncesionářských poplatků vůbec nehovořila,“ uvedl Nacher.V rozhovoru komentoval i další plány vlády, mimo jiné aktuální debatu o navýšení výdajů na obranu. „Když někdo řekne 3 procenta, tak je to populismus,“ prohlásil Patrik Nacher s tím, že zásadní je zároveň říct, za co se budou tyto peníze utrácet. Proč chce ANO jako první věc po volbách zrušit právě navýšení koncesionářských poplatků? Neznamenalo by to konec nezávislosti veřejnoprávních médií? A s kým chce ANO po volbách vládnout?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Spojené státy a Ukrajina mají na druhý pokus podepsat dohodu o nerostných surovinách. To vše po ostré rozepři minulých dní, kdy prezident Trump obvinil Ukrajinu z nezájmu o mír a oznámil zastavení další vojenské pomoci. Jaký dopad bude smlouva mít? Hostem Ptám se já byl diplomat, bývalý konzul v Petrohradě a analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti).Další obrat ve velmi napjatých vztazích mezi Spojenými státy a Ukrajinou. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v Kongresu prohlásil, že Kyjev je připravený podepsat dohodu o nerostech. Odkazoval přitom na dopis, který v úterý dostal od ukrajinské hlavy státu, Volodymyra Zelenského. Dopis byl jedním ze vstřícných kroků ukrajinského prezidenta po páteční roztržce v Oválné pracovně, kde se měla dohoda původně stvrdit. Zelenskyj poté opustil Bílý dům předčasně. Trump pak v úterý nařídil přerušení americké vojenské pomoci Ukrajině. Jak však upozornil Votápek, stranou zájmu trochu zůstávají výsledky rokování mezi Washingtonem a Moskvou. „Oni mají zjevný neúspěch při vyjednávání s Ruskem, nedokázali Putina k ničemu přitlačit, nedokázali Moskvu přivést k tomu, aby skutečně uzavřela mír,“ řekl Votápek.Trump má podle něj „problémy s tím, aby si lidi nevšimli, že jeho plán donutit Rusko k míru zatím selhává.“ „A tak přichází s dalším podobně bombastickým plánem oddělit Moskvu od Pekingu,“ dodal Votápek.Čeho prezident Trump politikou posledních dní dosáhl? Jaké kroky od něj čekat dál? A jak celou situaci ustojí Evropa? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Donald Trump rozhodl o zavedení vysokých cel. Evropa potřebuje zbrojit a Česko spolu s ní. Jak se k tomu postaví Brusel i Praha?Hostem Ptám se já byla hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka NERV a poradkyně premiéra Helena Horská. Americký prezident Donald Trump rozbouřil zavedením nových cel světové burzy. Kvůli obavám z cel na automobilky výrazně klesají středoevropské burzy včetně pražské a nejvíce na opatření doplácejí automobilky.„Nejlepší je spolupráce. Na clu nevydělají američtí občané a možná budou nemile překvapeni, jak rychle to dopadne na jejich peněženky. To, že Donald Trump získá nějaké nové továrny, které budou vyrábět časem v Americe, je strašně fajn, ale to je časem. Ten první přímý dopad je vždycky negativní. A to je do peněženek, přes cenu, úroveň zboží a životní náklady,“ upozornila Horská.Evropa zároveň potřebuje více zbrojit. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý představila plán „na přezbrojení Evropy “. Na evropskou obranu, navýšení vojenských kapacit a také okamžitou pomoc Ukrajině by mělo jít až 800 miliard eur (v přepočtu 20 bilionů korun).Leyenová v souvislosti s tím oznámila, že chce rozvolnit rozpočtová pravidla EU, aby umožnila členským zemím zvýšit investice bez postihu za nadměrný schodek rozpočtu.Plán na to, kde na obranu vezme více peněz Česko, by měl v nejbližší době představit svým kolegům ve vládě premiér Petr Fiala (ODS). Ten v posledních dnech opakovaně mluví o potřebě navyšovat obranný rozpočet. Výdaje by podle něj měly vzrůst alespoň na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Do jak hlubokých dluhů může Česko i Evropa jít? A jak ke zbrojení přistoupit, abychom tím rozhýbali evropské ekonomiky a inovace?-- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.