Inspiruj se!

Opustil úspěšnou kariéru podnikatele, aby se jako náměstek ministra průmyslu a obchodu podílel na technologické transformaci Česka z někdejší montovny na mozkovnu. Je dříč, který vstává každý den v 5:15 a říká: "Nemůžeme být nejlepší ve všem, ale můžeme si vybrat, v čem chceme být špičkou."Naším hostem je Jan Kavalírek, vládní zmocněnec pro umělou inteligenci.Věří v to, že lze spojit možnosti a zdroje státu s energií soukromého byznysu. Hledá pozici Česka v konkurenceschopné Evropě a je přesvědčený, že země střední Evropy by neměly soupeřit, ale spolupracovat - proto například vyjednává s Polskem společnou kandidaturu na jednu z pěti evropských AI Gigafactory.Samozřejmě se na to Jana Kavalírka zeptáme. A mluvit budeme i o tom, proč považuje sebevědomí za klíč k úspěšnému vyjednávání v Bruselu, jak chce připravit lidi v Česku na svět s AI a proč si myslí, že závod o technologickou budoucnost Evropy ještě není rozhodnutý.Také se dozvíte, proč místo domácího "nadávání na EU" raději létá do Bruselu jednat, a jak bylo těžké, aby se z manažera rodinné firmy stal vysokým úředníkem, schopným myslet v geopolitických souvislostech.Lidé často nevidí za horizont současných možností, vysvětluje s klidem člověka, který dokončuje doktorát na ČVUT a současně řeší, kde postavit infrastrukturu za stovky miliard. Jan Kavalirek patří mezi ty představitele státu, kteří dnes v Česku dokáží spojit technickou expertizu s diplomatickou strategií. Jak? Poslouchejte.Přejeme příjemný poslech. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Jak popsat člověka, který tvrdí, že tři lidé dokážou díky AI postavit globálně konkurenceschopnou firmu? Představte si optimistu, kterého nelákala politika, ale viděl větší možnost změnit svět prostřednictvím technologií. A současně pragmatika, který říká, že čísla jsou důležitá, ale mezi lidmi musí fungovat chemie. Naším hostem je Jindřich Fremuth, generální ředitel O2 Czech Republic.Jeho vize není romantická. Věří, že tradiční call centra postupně vymizí, protože AI umí odpovídat zákazníkům lépe než 99 % operátorů. Současně ale buduje firmu pro "svět, který přijde" - svět, kde mezi námi budou žít AI agenti, které nepoznáme od lidí, kde spousta pozic zanikne a kde bude klíčové umět fungovat s technologiemi, protože - jak říká - "práci vám nevezme AI, ale člověk, který s AI umí pracovat".Budeme s Jindřichem Fremutem mluvit o tom, proč považuje zvědavost za "superpower", jak vybírá nové zaměstnance, co znamená připravovat firmu na rok 2035 a proč si myslí, že AI změní byznys víc než jakákoliv digitalizační reforma. Také se dozvíte, proč chce postavit "AI konzultanta" z vlastních dat a jak je možné, že nás AI může posunout i zničit současně.Lidé přeceňují krátkodobý dopad nových technologií a podceňují jejich dlouhodobý dopad, vysvětluje s klidem člověka, který vidí za horizont dnešní AI bubliny. O2 patří mezi jednu z mála firem, kterým se dnes v Česku daří efektivně a chytře adoptovat AI. Jak? Poslouchejte.No a jako obvykle vás zveme na naše workshopy, konzultace i další akce kolem generativní AI. Najdete nás na adrese inspiruj tečka se.Teď ale přeji příjemný poslech. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Dokáže v jedné větě spojit neuronové sítě s dětským mraveništěm a promptování s pletacími kroužky ve Švédsku, a jakoby mimochodem vám bude vyprávět o tom, proč odmítla lukrativní nabídky od Googlu a Facebooku. Naším hostem je Kateřina Lesch.Vystudovala mimo jiné matfyz a byla výzkumnicí specializující se na strojovou práci s přirozeným jazykem. Se Sentou se před asi pěti lety poznaly v Delloitu, dnes pracuje ve společnosti Embedit. A místo doktorských článků o sentimentu v češtině buduje týmy, které řeší například detekci podvodů pomocí velkých jazykových modelů. A je to také matka tří malých dětí - holčičky a dvou kluků ve věku čtyři, pět a šest let.Jak ji stručně a výstižně popsat? Představte si ženu, která ráno promptuje AI modely, odpoledne se dívá s dětmi na mraveniště a večer dohání to, co v práci nebo domácnosti nestihla. Její life hack? Jednou za půl roku se na víkend ubytovat v hotelu v Praze a přemýšlet o smyslu života bez hromady prádla a myčky, z které je potřeba ještě uklidit nádobí.Ale to není vše. Kateřina se právě snaží pochopit, jestli Češi dokážou využít evropskou AI Gigafactory, která by v Česku mohla vzniknout. A pokud se to to politikům povede, co to pro Česko může znamenat. Její argument, proč by to bylo skvělé? Máme dobré mozky, které ale trénují modely v zahraničních datových centrech, protože nám chybí výpočetní síla. Pokud by se Gigafactory povedla, mohlo by to konečně propojit český akademický potenciál s praktickými aplikacemi.V osobním životě má Kateřina příběh, který by vydal na studii o moderním rodičovství. Se svým partnerem vychovávají tři děti tak, aby neztratily zájem o reálný svět ve chvíli, kdy umělá inteligence dokáže vygenerovat nekonečné množství pohádek o Lilkovi jedoucím na jednorožci do země snů. Jejich filosofie? Nechávat děti nudit se, protože z nudy vzniká kreativita.Kateřina je člověk, který dokáže stavět mosty mezi zdánlivě neslučitelnými světy. Mezi technologickou revolucí a lidskou autenticitou. Mezi mentalitou early adopterky a zdravou skepsí vůči digitálnímu pokroku. Mezi prací s nejmodernějšími AI systémy a touhou občas si úplně odpočinout od všech technologií. A všechny vypnout. Možná právě proto dokáže tak jasně vidět, kam nás současný vývoj vede - i když její vize budoucnosti není vždycky optimistická.Budeme s ní mluvit o tom, jak vypadá život AI expertky, která se bojí, že nás technologie izolují od lidskosti, proč by raději cestovala do roku 2125 než 1925, co znamená být "generátorem vzpomínek" a proč si myslí, že za deset let bude svět bohužel horší. Také se dozvíte, jak se rekrutují lidé do AI týmů, proč učitel angličtiny může být lepší než programátor a jak ChatGPT změnil celý obor ze dne na den.Přejeme příjemný poslech. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Dnešní host dokáže v jedné větě spojit umělou inteligenci s uprchlými ovcemi a náhradní mateřství s fotovoltaikou, a jakoby mimochodem vám bude vyprávět o tom, jakou si v následujících deseti až padesáti letech představuje vládní politiku v oboru inovací.Martin je podnikatel a stojí za značkou Malfini. Je bývalý komunální politik, který se rozhodl změnit strategii a místo kandidování do zastupitelstev založil vlastní think tank Institut Puls. A je to také otec 19měsíčního Maela, kterého má se svým o 22 let mladším partnerem Alexem z Dominikánské republiky.Martina dnes najdete na místě jménem Skrytín v Českém středohoří, kde provozuje glampingový resort.. Představte si areál s vlastní fotovoltaikou, obří baterií a sedmdesáti čidly řízenými umělou inteligencí, která automaticky optimalizují spotřebu energie podle momentálních cen. Úspora? Čtyřicet procent. Ach ano, a taky tam žily ovce, ale ty prostě jednoho dne odešly. Martinovými slovy: "Vzaly roha.”Ale to není vše. Martin se právě snaží přesvědčit Evropskou unii, aby jednu z pouhých pěti plánovaných AI Gigafactory za 90 miliard korun umístila do České republiky. Jeho argument? Jsme v centru Evropy a máme nejnižší latenci - data k nám prostě "tečou nejkratší možnou dobu." Pokud by se to povedlo, bylo by to asi největší technologické centrum ve střední a východní Evropě.V osobním životě má Martin příběh, který by vydal na filmový scénář. Se svým partnerem se rozhodli pro náhradní mateřství v USA - jediné zemi, kde dítě může mít mít v rodném listě dva otce. Náhradní matka Kirstin se stala de facto součástí jejich rozšířené rodiny a právě se pokouší pomoct jim i s druhým dítětem - tentokrát holčičkou.Martin je člověk, který dokáže stavět mosty mezi zdánlivě neslučitelnými světy. Mezi technologickou vizí a rodinným štěstím. Mezi podnikáním a veřejným zájmem. Mezi životem v Ústí nad Labem, kde je hrdým lokál-patriotem, a globálními megatrendy. A možná právě proto se mu daří předvídat, kam se svět ubírá, i když timing občas nevychází přesně.Budeme s ním mluvit o tom, jak vypadá život na průsečíku technologií a přírody, jak se plánuje AI Gigafactory, proč ovce utíkají a proč Martin poprvé v životě někoho "opravdu nemá rád" - což souvisí s geopolitikou. Také se dozvíte, proč by do autonomního auta zatím nevlezl a jak plánuje změnit způsob, jakým Česko hospodaří s evropskými dotacemi.Přejeme příjemný poslech.(A ještě publikujeme text rozhovoru, který na základě přepisu podcastu napsala AI, konkrétně Claude 4 Sonnet.)Chci z Česka udělat technologický střed Evropy, říká muž, který má nejen plán B, ale i C a DMartine, jak teď trávíš čas?Včera jsem měl monterky a svařoval jsem ocelové profily. Děláme dokončovací práce u nás na Skrytíně, kde bude glamping s iglú z Estonska se saunou. Je to nádherné místo na severu u Dobkovic, opravdu skryté na náhorní pahorkatině s výhledem na Labe. Je to krásný kus českého středohoří.Jak ses k tomu místu dostal?Jel jsem od rodičů z Děčína a najednou mi zahnul volant. Prostě mi zahnul volant u škody Superb. Vyjel jsem do kopce a tam byla strašná skládka, ale když jsem otevřel okno a vypnul motor, bylo tam úžasné ticho. Bylo tam krásné stavení z první republiky, jen obvodové zdivo. To už rekonstruju asi deset let.Takže tam teď provozuješ glamping?Ano, máme tam sedm iglú pro čtrnáct lidí. Každý má hektar, protože je tam deset hektarů. Říkám, že tam lidi dělají různé věci na samotě u lesa, takže musíme zvýšit demografickou křivku a porodnost v Česku! Mám to rok a půl a je to pořád plné.Jak vypadá technické zázemí tohoto projektu?Máme tam 55 kilowattů píků od fotovoltaické elektrárny, teď mi přijíždí 880 kilowatthodinová baterie a asi 70 čidel. Celý areál je vysoce automatizovaný. Když je elektřina levná, spustí se všechno, co se spustit může. Když je drahá, tak se to vypne. Ušetří to náklady asi o 40 procent.- O rodině a náhradním mateřstvíPojďme k tvému rodinnému životu. Proč jste se rozhodli pro náhradní mateřství?Jsem gay, otevřený celou dobu. Když mi bylo dvacet nebo pětadvacet, věděl jsem, že jednou budu chtít mít děti. Pak si musíš najít toho chlapa, protože sám do toho odvahu nemám. Před sedmi lety jsem odjel do Dominikánské republiky učit se španělsky a tam jsem potkal Alexe. Teď mu je 26, bylo mu 19. Nějak to nevadí.Jak probíhá náhradní mateřství v praxi?Většinou používá pro neplodné heterosexuální páry. Ve Spojených státech se tak narodí asi 50 tisíc dětí za rok. Žena se stimuluje hormonálně, dá vajíčka, muž dá spermie, invitro se oplodní. Embrya se testují geneticky na různé vady. Pak přijde náhradní maminka, která ví od začátku, že nenosí svoje dítě.Proč jste to dělali v Americe?Je to jediný stát, kde je to možné právně čistě zařídit. Pro mě bylo důležité, aby dítě mělo v rodném listě dva otce. Následně jsem dal žalobu na český stát na uznání amerického rozsudku a český stát tomu vyhověl. Máme český rodný list, kde je uvedeno: otec a otec.Jak se jmenuje váš syn a kolik mu je?Jmenuje se Mael, jako Ismael. Teď mu je 19 měsíců. Alex s tím jménem přišel, říkal, že kdyby se jmenoval Martin a my na něj zavolali, otočí se půlka třídy. Jmenuje se Mael Hausenblas Dias - nepřeju mu vyplňovat formuláře, ale na druhou stranu, moje příjmení si jednou zapamatuješ a nezapomeneš.Plánujete další děti?Další dítě bude ze spermatu Alexe. A bude to holčička. Teď se o to pokoušíme. Říká se, že dva až tři roky jsou mezi sourozenci ideální rozdíl.- O výchově a budoucnostiJak přistupujete k výchově v době, kdy nevíme, jak bude svět vypadat?To se neví a nevědělo nikdy. To, co víme určitě, je to, že nevyroste s mobilem u huby. Na Skrytíně bude víc lézt po stromech než sedět u tabletu. Jakými jazyky na něj mluvíte?Mluvíme na něj třemi jazyky. Já mluvím jenom česky, Alex mluví španělsky a anglicky. Chodí do školky v Praze, kde na něj mluví anglicky. U druhého dítěte plánujeme čínskou chůvu, protože čínština je další jazyk, co se chci naučit.- O opuštění politiky a novém směřováníProč jsi opustil komunální politiku?Byl jsem osm let v komunální politice, dvakrát náměstek primátora v Ústí nad Labem. Zjistil jsem, že se do aktivní politiky nehodím. Jsem nastavený na spolupráci mezi lidmi a strany mě obtěžují. Rozčilovalo mě to a vyčerpávalo. Prostě to nestálo za tu energii, kterou jsem do toho dával.Ale stejně ti to nedá.Založil jsem před třemi lety institut Puls s Petrem Kalašem, bývalým ministrem životního prostředí, a Adamem Ondráčkem. Zaměřujeme se na Česko jako křižovatku. Jednám s politiky, ale jsem nestranický. Je mi jedno, kdo tam sedí, zajímají mě lidi, kteří si chtějí povídat o budoucnosti Česka.Jaká je vize institutu?Chceme prosadit Česko jako dopravní, datovou a energetickou křižovatku. Máme tři dimenze. Hledali jsme neférovou konkurenční výhodu - něco, co máme a co si ostatní státy nemohou pořídit. A tam toho u Česka moc není. Kromě polohy. Tu máme v Evropě nejlepší, protože jsme v jejím srdci. Ve středu.- O AI Gigafactory a technologických vizíchCo je AI Gigafactory a proč by měla být v Česku?Je to 100 tisíc procesorů s výkonem 100 megawattů. Evropská unie plánuje pět takových center a východní blok by měl mít minimálně jeden. Stojí to 90 miliard korun - 60 procent ze soukromých zdrojů, zbytek z veřejných peněz.Jaké máme šance a výhody?Máme výhodu v centrálním zásobování teplem - můžeme využít odpadní teplo a tím pádem výrazně zekologičtit provoz. Identifikovali jsme pět lokalit, nejlepší je v Trmicích u Ústí nad Labem. Partnerem jsou České radiokomunikace, které už připravují datové centrum.Kdy se rozhodne?Někdy v lednu bude vyhlášena konkrétní výzva. Teď je období vyjednávání a získávání partnerů. Potřebujeme konzorcium, které dokáže dát dohromady 60 miliard korun. Evropská komise má velkou afinitu k tomu, aby minimálně jedno tohle centrum bylo ve východním bloku.- O dopravní infrastruktuřeJaký je tvůj návrh na propojení letiště s centrem Prahy?Navrhli jsme spojení mezi letištěm Václava Havla a Hlavním nádražím,a to tunelem. Celá cesta za 9 minut, s jednou zastávkou na Můstku. To umožní spojení pro všechny letišní cestující na všechny trasy metra. Financovat to chceme podobně jako letištní expres v Londýně na Heathrow.Proč je to důležité?Existuje skupina super mobilních lidí - decision makeři. Když rozhoduješ, kde v Evropě si uděláš headquarter, první věc, co tě zajímá, je to, kdy bude šéf doma. Mezinárodní instituce a firmy sídlí tam, kde je dobrá mobilita. Polsko staví obrovské letiště a za dvě hodiny chce napojit všechna krajská města.Jak můžeme konkurovat Polsku?Poláci vsázejí na velikost - staví obrovské letiště a za dvě hodiny tam chtějí napojit všechna krajská města. My jsme menší země, ale můžeme být rychlejší. Můžeme se na jejich letiště dostat za hodinu. To je naše hra - udělat z Česka zemi krátkých vzdáleností, kde se všude dostaneš rychle.- O financování strategických investicJak by se mělo změnit hospodaření s evropskými prostředky?Máme skupinu finančních expertů, která se schází už rok a půl. Optimisté říkají, že špatné hospodaření s evropskými penězi nás stálo za 20 let dva státní rozpočty, pesimisté říkají čtyři. Máme 30 tisíc lidí, kteří rozdělují evropské prostředky, 16 fondů a 540 priorit.Jaké je řešení?Potřebujeme jeden fond a centrum kompetence. Místo rozdávání dotací používat finanční nástroje a pákové mechanismy. Z jedné equity se dá vyrobit až čtyřikrát tolik peněz. Nejdřív financovat strategické priority - energetiku, dopravu a obranu. Teprve když něco zbyde, financovat cyklostezky a rozhledny v údolí.- O osobních hodnotách a motivaciCo tě motivuje k této práci?Jsem zaopatřený člověk, mám víc, než potřebuju. Stačí mi dát si dobré víno, sednout na židli, přivinout k sobě syna a dívat se do krajiny. Baví mě to a nemusím chodit do práce. V Malfini mně to dokonce zakázali, protože jsem přinášel tolik inovací, že neměli čas na práci. Ale zároveň chci dělat něco, co dává smysl a co bude užitečné celé zemi.V čem ses nejvíc mýlil ve svých predikcích?V roce 2011 jsem říkal, že autonomním autům dávám maximálně pět let. Je to skoro 15 let a ještě na tom inženýři musí makat. Už jsou města, kde to jezdí, ale já bych do toho nevlez. Autonomní mobilita musí být milionkrát bezpečnější než běžná jízda, ale člověk radši pojede s tchýní, která má na každém oku pět dioptrií, ale pořád jí věříte víc než nějakému algoritmu.Co ti dělá radost?Miluju život. Každý den žiju ve vděku a radosti. Ten optimismus mě nikdy neopustil. Štve mě válka na Ukrajině. Novinka v mém životě je, že poprvé někoho nesnáším. A může za to právě válka. Nesnáším Rusáky. Bojím se, aby se Česko nevydalo slovenskou nebo maďarskou cestou.Máš připravený plán B, kdyby se situace zhoršila?Hned jak Rusáci napadli Ukrajinu, začal jsem investovat právě v Dominikánské republice. Abych rodinu zabezpečil a abychom případně měli kam odjet. Takže mám nejen plán B, ale i C a D, ale tuhle zemi miluju. Ale kdyby došlo k nejhoršímu a Rusáci napadli celou Evropu, tak bychom odjeli. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Chtěla být prodavačkou v trafice, protože se jí líbilo, že by měla každý den noviny zadarmo. Ve škole ji bavila výtvarná výchova a matematika. Dostala se na medicínu, ale pak si to rozmyslela a na univerzitu nenastoupila. Místo toho vystudovala nejdřív uměleckou školu a pak ekonomii. Prošla několika korporacemi, ale chtěla mít něco svého, a tak založila firmu Gamee. Původní nápad byl mít “něco jako Instagram pro mobilní hry”. Dnes firmu řídí, byť už není její, protože ji úspěšně prodala. Jak se proměnila, jakou roli v tom hraje blockchain či web3, a jak nejen Gamee, ale celý svět i nás všechny změní AI? O tom jsme mluvili v podcastu se sympatickou a půvabnou Boženou Řežábovou. A taky o tom, že chytrý mobilní telefon je dnes už vážně zastaralá věc a je pouze otázka, co ho nahradí. Co říká, že by se měli učit její děti, které jsou už ve věku, kdy se rozhodují, co budou v životě dělat. A řeč přišla i na to, že by Boženka ráda zrušila tvrdé a měkké i, a zavedla v češtině jen jedno, aby to nejen její děti měli s češtinou snazší. Jasně, je to jen takový sen. Což mi připomíná, že své sny si Božena Řežábová kreslí s pomocí Midjourney. Přeju vám příjemný poslech. A pokud vás zajímá umělá inteligence a chcete vědět, jak ji můžete chytře a zajímavě používat, přijďte na naše workshopy. Program najdete na Inspiruj.se. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Dva postřehy Josefa Šlerky mě v našem povídání zaujaly. Za prvé: když říká, že ho nezajímá ani tak to, jaké profese kvůli nástupu umělé inteligence zaniknou, jako to, které díky ní vzniknou.Hezká analogie je s debatami, které se vedou, když se nějaký developer chystá například v Praze zbourat nějakou budovu, a místo ní postavit jinou.Šlerka říká, že se pak vedou často nekonečné debaty o tom, čéím je dosavadní objekt významný, jak je důležitý a proč nám bude chybět.Ale mnohem důležitější je přece bavit se o tom, jaký dům na jeho místě vznikne. Bude lepší? Přinese víc užitku? Pokud ano, pak nám zbourání toho předešlého nemusí tak vadit.Druhý postřeh: ať už bude disrupce jakákoli, není důvod nevěřit, že se novému světu nepřizpůsobíme. Ano, může to být složité a komplikované, ale zároveň to bude vzrušující a zábavné.Podle Šlerky na to jen nejsme úplně připraveni, myšleno my Češi, protože velké životní změny nemáme v naší kultuře. Říká: “Bohužel žijeme v zemi, kde když změníš svoje povolání, tak jsi fluktuant. A když ho změníš dvakrát, tak jsi nebezpečný fluktuant. Když jde Karel do penze, tak o něm pochvalně říkáme, jaký je borec, že celý život pracuje pro jeden podnik. Ne, Karel je kretén.”Přeju příjemný poslech..Už teď si zajistěte místo na dubnové Inventuře AI. Bude 22. dubna od 18:00 opět v Presscentru ČTK. Budeme mít víc hostů, ale na pódiu budu mluvit s Filipem Douškem, expertem na umělou inteligenci, úspěšným podnikatelem, dnes investorem, a také autorem románu Hejna bez ptáků. Lístky zde..Přepis našeho podcastu najdete zde, ale není moc kvalitní, protože je automaticky vygenerovaný.Claude 3 přepsal transkript do krátkého rozhovoru. Zaznamenává to důležité, ale rovněž to nedělá moc dobře. Což je vlastně celkem povzbudivé. Nejlepší variantou pro “konzumaci” této epizody tak zůstává její poslech..=====================Rozhovor s Josefem Šlerkou o umělé inteligenci (zpracováno jazykovýým modelem Claude 3 Opus, zveřejňujeme beze změny)Co vás za poslední měsíc nejvíc překvapilo v oblasti AI?Nejvíc mě překvapil software FaceFusion, který umožňuje jednoduše vytvářet deepfake videa. Během pár minut jsem na svém notebooku vytvořil video, kde slovenská prezidentka Zuzana Čaputová zpívá píseň od Taylor Swift. Fascinuje mě snadnost, s jakou to jde i na běžném notebooku.Jaké nástroje umělé inteligence sám používáte?Používám hlavně GPT-4 a Anthropic Claude. Claude má výbornou češtinu, takže ho využíváme třeba na generování návrhů titulků nebo různé analýzy. GPT-4 je celkově lepší. Také často používám Perplexity, kde si definuji dotaz a AI mi vrátí odpověď i se zdroji. Perplexity mi často nahrazuje vyhledávání na Googlu nebo Wikipedii.Jaké dovednosti budou důležité v době umělé inteligence?Myslím, že klíčové bude umět dobře definovat problémy, dekompozice úkolů, kritické myšlení. Až AI bude psát texty, spousta lidí zjistí, že sami neumí dobře popsat, co vlastně chtějí a potřebují. Bude důležité umět AI správně instruovat. Měli bychom se také připravit na to, že budeme během života častěji měnit povolání.Myslíte, že nám AI vezme práci a životní smysl?Myslím, že se může stát, že ubude práce, ale nevidím v tom nutně problém. Budeme mít více času být s rodinou, na koníčky, cestování. Představa, že smyslem života je hlavně práce, je podle mě přežitek. Navíc vzniknou i nové typy povolání.Jaké jsou vaše oblíbené "hračky" a aktivity s umělou inteligencí?Velmi často si v AI vytvářím imaginární parťáky do diskuse, se kterými pak probírám různé problémy. Také mám rád historické simulace, kde vás AI přenese do určitého místa a doby a vy si to můžete "projít" formou hry. No a přiznám se, že mě baví i generovat roztomilé obrázky koťátek pomocí Midjourney, jen tak pro radost.Evropa v oblasti AI ve srovnání s USA a Čínou?Evropa za nimi dost zaostává, ale vidím určitá pozitiva. Francouzský jazykový model Mistral ukazuje, že Evropa má potenciál. Problém je, že na úrovni vlád neexistuje rozumná strategie integrace AI do různých oblastí. Ale na úrovni firem a škol podle mě dochází ke spontánní "AI-izaci". Politici se k tomu moc nevyjadřují, protože tomu sami moc nerozumí. Je to taková fáze popírání.(Claude can make mistakes. Please double-check responses.) This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Známe Ondřeje Bartoše víc než pětadvacet let. Pamatujeme, když koncem devadesátých let začal pořádat první akce věnované investování do startupů. Já jsem jako novinář chodil na setkání potenciálních investorů a zakladatelů firem, které Ondřej přivezl pod značkou First Tuesday z Londýna do Prahy. Moje žena Senta si ho pamatuje z byznysových konferencí, kde vždycky mluvil provokativně a chytře. Později založil investiční firmu Credo Ventures, která dnes má už svůj čtvrtý fond. A na pomyslném účtě minimálně tři jednorožce, tedy firmy s odhadovanou hodnotou přes miliardu dolarů. O té druhé, firmě s polskými zakladateli a názvem ElevenLabs, jsme se dozvěděli v polovině ledna.Tedy ne že bychom se dozvěděli o její existenci. Nástroj na klonování lidského hlasu či dabování zvukových nahrávek používáme a ukazujeme na našich workshopech už od loňského jara. Ale dozvěděli jsme se, že úspěšně uzavřela třetí kolo financování, získala dalších 80 miliónů dolarů a tím se zároveň stala již zmíněným jednorožcem.O tom všem s Ondřejem Bartošem mluvíme: o tom, proč Credo Ventures do ElevenLabs jako jedni z prvních investovali a proč se k tomu rozhodli ještě předtím, než se generativní AI nafoukla do celosvětové bubliny. Mluvili jsme o Česku, kde se dobře, ba výborně žije, ale spousty se toho také nepodaří. A zasepulovali jsme si, kam a jak se generativní AI či obecně moderní technologie budou ubírat dál. Podcast jsme natáčeli v atmosféře poklidného nedělního odpoledne s výhledem na Václavské náměstí. A vám přejeme příjemný poslech.Plus vás samozřejmě zveme na naše AI Masterclassy, kde chceme inspirovat všechny od začátečníků po nadšenců právě do generativní umělé inteligence. Podívejte se na nabídku na našem webu s adresou inspiruj.se.Přijďte na náš AI Masterclass!* 30. ledna, 9:00 - 13:30, MASTERCLASS AI* 1. února, 13:00-17:30, MASTERCLASS AI* 19. února, 17:00 - 21:00, KREATIVITA (s Luďkem Staňkem) This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Existuje řadu let staré video, ve kterém Sam Altman říká, že umělá inteligence nikdy nepřekoná lidi v logice a kreativitě. A dnes řídí firmu, která vyvíjí technologii, které se to již pomalu daří, říká Sean Hamill.Povídali jsme si na velmi speciálním místě v New Yorku. V nejmenovaném mrakodrapu s výhledem na Brooklyn má firma Microsoft pronajaté patro, které se využívá jako reprezentativní prostory, často pro schůzky na nejvyšší úrovni.Natáčení našeho podcastu ničím takovým nebylo, ale stejně jsme měli to štěstí se právě tady se Seanem setkat. Pro Sentu to navíc bylo radostné i proto, že když ještě pracovala v pražském Deloittu, patříl Sean, napůl Ir a napůl Čech, mezi nejnadanější stážisty.Dnes pracuje v Microsoftu a mimo jiné se zabývá implementací umělé inteligence do softwaru, který firma nabízí pro využití v medicíně a zdravotnictví. Využívá velký jazykový model GPT-4, vyvinutý firmou OpenAI, do které Microsoft investoval 13 miliard dolarů.Mimochodem, schůzku v listopadu jsme si nemohli načasovat lépe. Odehrála se přesně den předtím, než začalo pětidenní drama v OpenAI, kdy její šéf Sam Altman nejdřív dostal výpověď, a nakonec se na svou pozici zase vrátil.Povídali jsme si o tom, co z pohledu dvacátníka umělá inteligence znamená a jaké má šance změnit svět. Taky o tom, proč je Amerika stále nejlepším místem na světě pro inovace.  A samozřejmě jsme nezapomněli ani na New York. O něm Sean říká, že je jako bývalá milenka, na kterou sice můžete mít špatné vzpomínky, ale stejně se k ní vždycky chcete vrátit.Díky i vám, že se vracíte k našemu podcastu.Pěkný poslech. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Navrhoval jsem lavičku v Central Parku nebo zastrčený bar někde na Manhattanu. Ale Janek Rubeš nakonec domluvil, že jsme mohli natáčet tenhle podcast na střeše České národní budovy na 73. ulici na Upper East Side. Což se nakonec ukázalo jako velmi dobrý nápad, a to minimálně ze dvou důvodů.Za prvé: symbolicky jsme zůstali aspoň nohama na domácí půdě, protože sice jsme se setkali v New Yorku, ale mluvili jsme taky hodně o Česku a o Praze.A za druhé: jakkoli se “kluk z Prahy” Janek Rubeš proslavil tím, že ukazuje turistům, co všechno se může při turistické návštěvě Česka pokazit a na co by si měli dávat pozor, tak vemte klidně jed na to, že má Prahu i Česko rád. Ostatně když je řeč o podvodných taxikářích či směnárnících, tak vždycky podotýká, že se svým kolegou věnují mnohem víc času i energie naopak tomu, aby ukázali, co všechno v Praze naopak funguje a stojí za vidění.Jejich Honest Guide by měl být pro každého turistu povinnou četbou. A asi to tak i je, máme-li soudit podle toho, jak jsou jejich videa například na YouTube populární a sledovaná. Samozřejmě jsme o tom mluvili.A taky o tom, jak Janek Rubeš přišel k polovičnímu otčímovi v New Jersey nebo jak slaví vánoce s tamními příbuznými. Dárky jim nosí stejně jako v Česku Ježíšek, nikoli Santa Claus. Což zdůrazňuji úmyslně, protože na toto téma máme v podcastu lehce vyhrocenou debatu.Ale jinak byl náš rozhovor milý a přívětivý, asi jako mimořádně teplý a slunečný podzim, na který jsme v půlce listopadu měli v New Yorku štěstí. Střechu České národní budovy, kde sídli jak náš konzulát, tak České centrum, jsme pomyslně zahřáli pár hodin předtím, než se tu konala oslava k připomenutí 17. listopadu.A kde jinde oslavit svobodu, než v Americe na střeše? Přeju vám příjemný poslech. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe

Do studia přišel zadýchaný a se sluchátky na uších. V metru poslouchal podcast, ve kterém Lex Fridman zpovídá Elona Muska, a baví se mimo jiné i o umělé inteligenci. Což nás zaujalo. Jak rychle a jak výrazně se generativní umělá inteligence prosadí v oboru, který je tak konzervativní a regulovaný jako bankovnictví?Jan Juchelka je přesně člověk, kterého je dobré se na to zeptat. Od roku 2017 řídí Komerční banku, která pod jeho vedením prošla významnou transformací. Hlavně organizační a technologickou. Jenže obojí začaly ještě předtím, než svět ohromil ChatGPT a další nástroje založené na velkých jazykových modelech. Dnes nepochybujeme, že tyto nástroje změní svět práce. Jak moc se to dotkne velkých bank?Samozřejmě jsme o tom s Janem Juchelkou mluvili. Jak ChatGPT používají jeho děti a k čemu on sám. Jestli by pustém ostrově radši ztroskotal se psem, nebo s umělou inteligencí. A za by mu vadilo, kdyby ho místo lékaře operoval robot. Povídali jsme si taky o knížkách, budoucnosti či o krásách Paříže, kde strávil i s rodinou pět let. Kdybychom věřili stereotypům, pak Jan Juchelka nevypadá jako velký bankovní boss. Milý a usměvavý, skromný, s vášní pro cyklistiku i dobré knížky. Stereotypy jsou naštěstí od toho, aby je někteří lidé porušovali. Právě s nimi jsou pak ty nezajímavější podcasty.Přeju příjemný poslech. This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe