Forbes Česko

Kybernetické hrozby můžou být v blízké budoucnosti ničivější než celosvětové škody způsobené přírodními katastrofami. Jak se efektivně bránit incidentům, které mohou ohrozit citlivá data, ale i samotnou infrastrukturu vaší společnosti? O významu kybernetické bezpečnosti a jejím dopadu na byznys diskutovali v podcastu Forbes BrandVoice dva klíčoví odborníci: Martin Švéda, vedoucí Oddělení regulace soukromého sektoru v Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, a Robert Šefr, CTO brněnské technologické společnosti Whalebone, specializující se na pokročilé kyberbezpečnostní systémy nejen pro firmy. Jaké nové povinnosti přinese aktualizovaný zákon o kybernetické bezpečnosti a jak se na ně efektivně připravit? Jaká je skutečná zranitelnost Česka vůči kybernetickým útokům a jak se v tomto kontextu mění hrozby? Proč se Brno stává klíčovým centrem inovací v oblasti kybernetické bezpečnosti? Jak mohou firmy najít rovnováhu mezi nedostatečnými a přehnanými bezpečnostními opatřeními? Odpovědi na tyto a další otázky najdete v nejnovějším díle Forbes BrandVoice podcastu.

Jablonecká firma Kitl začala poprvé vyrábět své sirupy v roce 2017. Od té doby udělala velký skok, přesunula se do areálu ve Vratislavicích nad Nisou, kde před dvěma lety začala do lahví stáčet i minerálku – Vratislavickou kyselku. Její pramen byl objeven už v roce 1862. Dnes má firma tržby kolem 118 milionů korun a na trh dodala loni jeden a půl milionu lahví. Kyselka byla ve třetině z nich. „Ještě stále jsme na začátku a stále je tam nějaká míra nejistoty. Ale proč si myslím, že bychom mohli v tomto segmentu uspět je, že přicházíme z nápojového byznysu. Jsme sirupáři a minerálku jsme si vzali jako doplněk, jako bonus navíc,“ říká Jan Vokurka, majitel Kitlu. Každá minerálka je podle něj unikátní a je obrazem geologické struktury, horniny, ve které vzniká. Proč se Vratislavická minerálka nikdy neobjeví v McDonalds? Vyrovná se někdy podíl minerálky na tržbách firmy se sirupy? A proč je tak těžké obstát v Česku v konkurenci ostatních minerálek? To a ještě mnohem víc se dozvíte v dalším díle Forbes byznys podcastu.

Ze science fiction společně vytvářejí „science reality“. Výstižná zkratka: český manažer Tomáš Veit v globální firmě Asahi díky spolupráci se SAP mění to, jak si představujeme pojem nákup – za pomoci nejmodernějších technologií. Dobrá firma chce vědět, kde bude za rok, za dva, za pět let. Oni se ale dívají ještě dál. „Chceme měnit svět k lepšímu a v tom jsme se potkali. Bavíme se o horizontu příštích patnácti, dvaceti let. Společně chceme designovat budoucnost,“ říká Hana Součková, generální ředitelka SAP Česká republika. „Proto děláme ze science fiction science reality.“ Tomáš Veit se pro japonský kolos Asahi, který je nejznámější svojí pivovarnickou divizí a vlastní mimo jiné Plzeňský Prazdroj, stal globálním šéfem nákupu. Pro představu: pro letošní rok je v jeho gesci rozpočet o výši zhruba 250 miliard korun. Jak dnes nákup řeší uhlíkovou stopu? Proč v technologickém pokroku zdaleka nejde jen o AI? A čemu bychom se měli učit od Singapuru? Poslechněte si náš nejnovější Forbes BrandVoice podcast.

Domlouval jedny z největších smluv v českém sportu – ta pro Tomáše Satoranského byla téměř miliardová. Phillip Parun v našem podcastu mluví o americkém přístupu i vyjednávání s evropskými kluby.

Kolektivní investování pomáhá šikovným podnikatelům růst. Tisíce drobných investorů můžou zafungovat lépe než banka, shodli se v novém BrandVoice podcastu Ondřej Kozel, provozní ředitel crowdfundingové platformy Fingood, a Lukáš Matějček, zakladatel a CEO značky Bagind.

Česká firma Algotech patří k matadorům na tuzemské IT scéně. Firmu fungující přes dvě dekády vypiplal k dnešním více než třistamilionovým tržbám, které dnes meziročně rostou o zhruba třetinu, její většinový majitel a zároveň šéf František Zeman. Jelikož se Algotech pohybuje v segmentu B2B, mnoho spotřebitelů ji nezná. S jejími technologiemi se ale setkávají denně. Například u bank či pojišťoven na callcentrech, kde před čtvrtstoletím začínala. “Možná bude spousta posluchačů překvapená, ale i dnes je na callcentrech majorita kontaktů se zákazníky přes telefon,” naráží František Zeman v dalším Forbes Byznys podcastu na to, že lidé i přes nové technologie jako AI mají stále nejradši interakci s člověkem. Za čím vším Algotech v Česku stojí a kdo jsou jeho zákazníci? Jakou budoucnost František Zeman věští firmám založených jen na AI? A na co se zaměřuje při investicích do startupů? To vše si poslechněte v podcastu.

Z nejznámější kryptoměny bitcoin se pomalu stává standardní investice. Aktivum, u kterého výkyvy cen občas připomínají jízdu na horské dráze, má od začátku roku vlastní americké ETF fondy, nakupují ho banky i penzijní fondy a jeho největším proponentem je kandidát na amerického prezidenta Donald Trump. Vedle samotného nákupu ale existuje i další možnost jak zkusit vydělat – těžba kryptoměn. Jak se stát těžařem a investovat do těžby bitcoinu? Jak to vlastně funguje, kde se těží a jak moc rizikové to celé je? To a mnohem víc rozebírali v BrandVoice podcastu Jakub Hlavenka ze společnosti 2BMiner a Marek Kyrsch, spoluzakladatel směnárny Anycoin a burzy Dase.

Ve svých osmadvaceti letech stojí Matouš Syrový v čele firmy, která se během pěti let dokázala dostat z minusových čísel na obrat sto padesát milionů korun a desetimilionový zisk. Koupelny Syrový jsou dnes úspěšnou firmou, která si razí svou cestu v extrémně konkurenčním prostředí. Když ji v roce 2019 spolu se svou ženou a sestrou zakládali, přebírali do ní pohledávky ze zaniklé otcovy společnosti. A Matouš Syrový bere skutečnost, že nedostal rodinnou firmu naservírovanou na stříbrném podnose, jako nejlepší zkušenost, kterou mohl v byznysu získat. Kde chce mít Matouš Syrový svou firmu za pět let? Jaké jsou současné trendy v koupelnovém světě? A jak si stojí v konkurenci ostatních značek? To se dozvíte v dalším díle Forbes Byznys podcastu.

Jak se staví úspěšný fintech s globálními ambicemi? Kolik něco takového vůbec stojí? Co potřebují české fintechy, aby dokázaly uspět v zahraničí? A co stojí za úspěchem začínajících fintechů v Londýně? Nejen o tom si v podcastu Behind the Business povídali Miroslav Crha, výkonný ředitel Global Payments Banking Services, s Branislavem Beerem, manažerem společnosti Visa pro rozvoj byznysu ve střední a východní Evropě.

„Nikdo z politiků není ochoten stoupnout před veřejnost a na rovinu říct, že 400 miliard za dva bloky a devadesát eur za megawatthodinu je sci-fi," říká Michal Šnobr v našem podcastu.