Forbes Česko

Do čela ČSOB usedl Aleš Blažek před více než dvěma lety. V době, kdy se ekonomika teprve vzpamatovávala z pandemie, jen několik týdnů po vypuknutí války na Ukrajině a krátce před energetickou krizí a dvojcifernou inflací. Turbulentní časy však největší tuzemská bankovní skupina ustála a spolu s dalšími bankovními domy na trhu sehrála zásadní roli ve stabilizaci hospodářství. Nyní se podle Blažka tuzemská ekonomika zotavuje, a pozitivní trend odrážejí také samotné výsledky banky. Čistý zisk skupiny ČSOB stoupl v prvním pololetí meziročně o dvě procenta na 9,5 miliardy korun, objem jí spravovaných aktiv vzrostl o patnáct procent na 390 miliard korun. „V této chvíli má česká ekonomika našlápnuto k jednoprocentnímu růstu HDP a samozřejmě bychom si všichni přáli, aby to bylo vyšší,“ říká generální ředitel banky. „Na druhou stranu vidíme, že se zvyšuje aktivita našich klientů, jak soukromých, tak korporátních, a věříme tomu, že příští rok přinese větší ekonomické oživení. Zásadní však je, jak budou fungovat ekonomiky kolem nás,“ přibližuje v podcastu. Jak je na tom dnes tuzemská ekonomika a co přinesou příští měsíce? Jak jsou na tom Češi s investicemi a proč geopolitická situace nutí banky přehodnocovat své priority? To vše jsme probírali v nejnovějším Byznys podcastu.

Mezigenerační konflikt v oblasti názorů, životních postojů, hodnot a životního stylu tady byl vždy. Současné mladé generaci to ovšem není lhostejné. „Rádi bychom to změnili. Když ale mladí lidé mluví, starší odcházejí,“ posteskl si za mladou generaci producent a zakladatel platformy Impakt Šimon Šebek na konferenci Forbes Lepší Česko. Podle Šebka je největším problémem to, že spolu mladá a starší generace nekomunikují. „Pokud nějaký dialog probíhá, tak se děje izolovaně. V tomhle směru jsme proti Evropě hodně zaostalí,“ rozvíjí svou myšlenku Šebek. Důležité je podle něj mít prostředí, kde se generace setkávají. A pokud je to prostředí, kde se obě generace cítí dobře, tak je větší šance na vznik dialogu. „Mezigenerační diskuse musí být víc a je třeba ji podporovat,“ přidává se student, podnikatel a člen Impaktu Jakub Čech, podle kterého je největším problémem dnešních mladých lidí nedostupné bydlení. „S tím souvisí i neochota politiků dívat se do budoucnosti nad rámec svého politického období,“ konstatuje mladý podnikatel. Oba řečníci se dostali také k mladým lidem a práci. „Generace mezi dvaceti a třiceti lety vyžaduje jiný přístup. Někteří manažeři si na to ale ještě nezvykli. Mladí lidé můžou i dost makat, ale zaměstnavatel jim musí vytvořit vhodné podmínky, motivovat je a musí se také naučit se k nim chovat jinak, než byly předchozí generace zvyklé,“ je přesvědčený Čech.

Více než kdokoli jiný ví, jak těžké je pro politika získat slávu i respekt a ještě si je udržet. Pravnuk československého legionáře Františka Horáka, vnuk českého novináře a disidenta Jiřího Rumla, synovec politika Jana Rumla, spisovatel a tvůrce politických kampaní, mimo jiné i té pro Piráty, Jakub Horák má na českou politickou scénu osobitý pohled. O část svých názorů se podělil i s diváky na konferenci Lepší Česko, kterou Forbes pořádal minulý týden v Císařských lázních v Karlových Varech. Tam se zabýval například otázkou, proč tradiční politické strany ztrácejí důvěru voličů a zda jsou vůbec ještě stále potřeba.

Pokud chceme, aby Česká republika měla dlouhodobou vizi a drive, musíme se primárně zaměřit na vzdělávání, řekla herečka a spisovatelka Aňa Geislerová na karlovarské konferenci Lepší Česko. „Když jsem přemýšlela nad tím, co udělat pro lepší Česko, tak mě napadlo jediné: Všechno tkví ve vzdělání. To je to, co nás nejvíc formuje, nebo deformuje. Lepší Česko je Česko, které má nový systém vzdělávání,“ uvedla herečka Aňa Geislerová. Připomněla, že jako matka tří dětí (ty navštěvují od základní po vysokou školu) pozoruje, že i přes neoddiskutovatelná zlepšení v našem vzdělávacím systému stále přetrvávají postupy, s nimiž bojovala i ona, když ještě studovala. „Vyrůstala jsem v benevolentní, svobodné rodině. Rodiče se k nám chovali s respektem, vysvětlovali nám vše, na co jsme se jich zeptali. Proto jsem nechápala, proč na mě na základní škole paní učitelka mluví jako na předmět a proč jim vadí, když se ptám,“ uvedla herečka, která se společně se svou sestrou Ester objevila před několika lety na obálce Forbesu.

Lepší Česko. To je věc, kterou chce přirozeně asi každý z nás. Tady uslyšíte hlasy nejvlivnějších lidí naší země. Úspěšní byznysmeni, umělci, vědci, politici. Na jediné téma: Co je Česko a hlavně, jak ho udělat lepším. Dalším řečníkem je Jakub Havrlant, zakladatel, CEO a jediný akcionář skupiny Rockaway Capital. Tu založil v roce 2013 s vizí vybudovat z Česka globální investiční skupinu.

Lepší Česko. To je věc, kterou chce přirozeně asi každý z nás. Tady uslyšíte hlasy nejvlivnějších lidí naší země. Úspěšní byznysmeni, umělci, vědci, politici. Na jediné téma: Co je Česko a hlavně, jak ho udělat lepším. Dalším řečníkem je Jakub Havrlant, zakladatel, CEO a jediný akcionář skupiny Rockaway Capital. Tu založil v roce 2013 s vizí vybudovat z Česka globální investiční skupinu.

Firma Meteopress je historicky známá poskytováním meteorologických dat. Teď z ní ale roste největší výrobce radarů na světě. A z majitele Michala Najmana nový miliardář. Meteopress totiž během minulé dekády vyvinul revoluční radar, který jde za hranice meteorologie. Jde o novou generaci této technologie, kterou česká firma vyvinula doslova na koleni. A kromě bouřek dokáže detekovat i kouř, požáry nebo i třeba drony. “Cenou nás nikdo neporazí,“ říká v dalším Forbes Byznys podcastu Michal Najman,“ a hned dodává: „A bohužel pro konkurenci ani tou technologií. Stále přemýšlíme, kde jsme na něco zapomněli, kde nám chybí součástka za 400 tisíc euro. Protože my jsme postavili radar, který funguje lépe než ty ostatní radary. A stojí zlomek ceny toho, co ty ostatní radary.” V čem jsou radary od Meteopressu přelomové v porovnání s konkurencí? Jak se z Meteopressu stala technologická firma? A který český miliardář si radar čerstvě pořídil? To vše si poslechněte v podcastu.

Všichni musíme začít u sebe. Ale nejen jako občané, týká se to také všech institucí a každá z nich musí přinášet výsledky. Tak pravil na konferenci Lepší Česko v Karlových Varech jeden z klíčových mužů tuzemské ekonomiky Aleš Michl, šéf České národní banky. Muž, který hlídá cenovou stabilitu v zemi, nabídl svůj recept i na řešení problémů s platy či trhem práce. V tom prvním stále zaostáváme za západní Evropou a velmi nízká nezaměstnanost rovněž brzdí českou ekonomiku. „Hned na začátku našeho mandátu jsme propustili pět procent lidí a už je nenajmeme, ta místa nikdy nevzniknou znovu. Každá instituce by měla udělat totéž,“ pronesl Aleš Michl jako jeden z řečníků na čtvrteční konferenci Forbesu Lepší Česko. „Všechny ušetřené peníze jsme dali zpět do platů. Je to výborná soutěž, lidé si začnou vážit práce. Proč takto trh práce nerozpohybovat?“ Poslechněte si další podcast, kde přínášíme to nejlepší z konference Lepší Česko!

Automatizovaně zabalit se dá úplně všechno, největší výzvou jsou potraviny, které lepí. Současným trendem pak znovu uzavíratelné sáčky, shodli se v novém BrandVoice podcastu Jiří Ostřanský, CEO Weomax Machinery, a Dominik Píchal, CEO společnosti Grizly. Dohromady je před pěti lety dala zakázka na balicí stroj. Valašskomeziříčská firma Weomax Machinery, zaměřená na projektování strojů a linek na balení potravin, a e-shop s ořechy, sušeným ovocem a zdravou výživou Grizly spolu od té doby řeší všechny zásadní výrobní inovace. Proč jsou lepivé potraviny tak náročné? Jaké technologie teď české firmy nejvíc poptávají? Díky čemu dokážou držet pořizovací náklady na uzdě? A proč se oba domnívají, že plasty v potravinářství nejsou zlo, jen je potřeba je chytře využívat?

S poměrně neotřelou prezentací přišel ve čtvrtek na pódium konference Lepší Česko v Karlových Varech podnikatel, investor a spolumajitel společnosti RSJ Václav Dejčmar. Nejdříve pohrozil, že Česko ekonomicky míří mezi rozvojové země, vzápětí ale přišel s originálním řešením, jak z toho ven – pomocí psychotropních látek, jako je například LSD. „Pokud se něco nestane, tak tato země podle mého nevyhnutelně míří mezi rozvojové země. Protože se vyčerpaly všechny věci, na kterých se její bohatství postavilo. Jako například levná práce a subdodavatelská ekonomika. A zároveň se země nijak nereformuje,“ začal Dejčmar popisovat současný stav Česka před zaplněným sálem karlovarských Císařských lázní. Jak z toho ven? Podle Dejčmara existují řešení, jak naši zemi transformovat, aniž by musela projít tzv. kreativní destrukcí, tedy celou ji zrušit a postavit na nových základech, o čemž mluvil na loňské konferenci Lepší Česko. Je třeba ale najít řešení, která jsou totálně „out of box“. A právě s jedním takovým přišel. Vidí jej v kombinaci vzdělání a psychotropních látek, jako je například LSD.