Forbes Byznys

Zvídavost, schopnost spolupracovat a emoční odolnost. To nejsou jen moderní hesla, ale pilíře, na kterých stojí vzdělávací strategie Prague British International School (PBIS). Ředitelé Paul Baker a David Lawlor v novém Forbes BrandVoice podcastu vysvětlují, proč cesta k úspěšné kariéře a pozicím budoucích lídrů nezačíná u mezinárodní maturity, ale u budování správných návyků už v raném věku. Kde se nejčastěji láme vzdělávací trajektorie dítěte? Jak souvisí sebevědomí v pěti letech s akademickou odolností v patnácti? Jak podporovat samostatnost dítěte bez zbytečného tlaku na výkon? Dozvíte se v podcastu Forbes BrandVoice.

Jana Thomas Cílková dobře ví, že rozhodující jsou příběhy. Coby gymnazistka se jimi zaobírala skrz literaturu, chtěla studovat bohemistiku. K tomu však nedošlo, a usměvavá dáma je nakonec s příběhy svázána jinak: v roli generální ředitelky zdravotnické skupiny EUC se podílí zejména na příbězích pacientů. Snaží se, aby mělo co nejvíce osudů svůj happy end. Být v čele největšího poskytovatele ambulantní lékařské péče v Česku je přitom, co se příběhů týče, v jistém ohledu kreativnější než se do nich nořit prostřednictvím románů. Psané slovo člověku umožňuje příběhy konzumovat a pozorovat, avšak Jana Thomas Cílková je ze své pozice může tvořit či spoluvytvářet, může je ovlivňovat. Na jaké úrovni v Česku telemedicína je? V jakém stavu je podle Jany Thomas Cílkové celé české zdravotnictví a jaké problémy bude muset řešit? Je podle manažerky zdravotnictví podfinancované? Co chce ve funkci dokázat? A jak vnímá skutečnost, že je historicky první ženou v čele EUC? To vše se dozvíte v tomto videocastu.

Působil jako „brandový hitman“. Jenže jeho práce neměla optikou Milana Šemeláka dlouhodobé dopady. A tak přišel s abstraktním konceptem Stage on Mars, kam špičky českého byznysu chodí zkoumat duše svých firem. O tom, jak vypadá lidský simulátor budoucnosti, si povídáme ve Forbes Byznys podcastu. Milan Šemelák se dekády živil tím, že brandům dával duši, identitu, občas je resuscitoval. Jenže zjistil, že jakmile prvotní nadšení z nových idejí u jeho zaměstnavatelů opadlo, vše zapadlo do starých kolejí. A to mu přišlo zbytečné. Teď ho živí brand vlastní tvorby, který pomáhá firmám a jejich vedení dojít si k prozření sami. Šemelák tomu říká „lidský simulátor budoucnosti“. Manažerské týmy chodí do podzemí paláce Dunaj, kde Šemelák vybudoval unikátní kruhové podium, především klást otázky. Jak zdesetinásobit firmu? Jak chceme dobýt Evropu? Potřebujeme investora? Dává náš byznys vůbec smysl?

Umělá inteligence už dokáže na pár kliků generovat vizuály, videa nebo celé kampaně. Jan Urbanec, creative director agentury Proboston ale upozorňuje, že nejde o nástroj, který by kreativní práci nahradil. „Neexistuje magic button, který prostě zmáčknete a máte hotovo.“ Technologie zásadně mění způsob, jak lidé o marketingu přemýšlejí. „Primárně je to o uvažování lidí. Nejen kreativců, ale i klientů a marketérů. Ti si musí ten domeček, kterému říkají marketing, přestavět celý znova,“ vysvětluje. Jak se mění role kreativních agentur v době AI? Může generativní technologie snížit hodnotu reklamy? A kam se marketing posune v příštích letech? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu Forbes BrandVoice.

Reprodukční medicína patří k nejdynamičtějším oborům současnosti. Technologie se vyvíjejí rychleji než zákony a životní situace pacientů předbíhají paragrafy. „Právo nestíhá vývoj a stíhat ho ani nemůže. V asistované reprodukci je velmi strohé. Příslušný předpis má asi devět paragrafů a spoustu věcí opomíjí,“ přiznává advokát Lukáš Mach. Jedna z nejčastějších otázek zní: komu embryo patří? „Nepatří nikomu,“ říká Lukáš Mach, který se dlouhodobě věnuje právu ve zdravotnictví a reprodukční medicíně. „Právo na něj nenahlíží jako na osobu. Jedná se o genetický materiál s potenciálem stát se lidskou bytostí. Nejde ani o věc v právním smyslu, nelze s ním obchodovat, vlastnit ho ani darovat,“ doplňuje. Co se stane, když se pár během procesu rozejde? Může žena použít embryo po smrti partnera? Co je největší právní riziko, které si páry dnes neuvědomují? Dozvíte se v novém dílu podcastu Forbes Byznys.

Jak mohou firmy využít pozornosti světa, která se upírá na sever Itálie, kde právě probíhají zimní olympijské hry Milán Cortina, vysvětlují v podcastu Money Movements Světla Košková, marketingová ředitelka společnosti Visa, a Petr Graclík, generální sekretář Českého olympijského výboru. Bezkontaktní platby se ve velkém poprvé ukázaly při olympijských hrách v Londýně v roce 2012. O čtyři roky později se v Rio de Janeiru představil platební prsten. Na olympiádě v Pchjongčchangu se v roce 2018 blýskly dokonce rukavice, kterými bylo možné platit přiložením k terminálu. Letos také společnost Visa jako oficiální platební partner olympijských her přinesla další inovaci z řady takzvaných wearables, tedy nositelné elektroniky. „Jedná se o náramek, kterému říkáme SkiTap36. Má v sobě NFC čip, který funguje jako platební karta. Zároveň si na něj ale můžete nahrát skipas a lyžovat s ním v Itálii. Mimochodem Visa digitalizovala nejen olympijská sportoviště, ale i celkem 50 skiareálů po Itálii, kde teď naši klienti bez problémů zaplatí kartou,“ říká Světla Košková. Jak probíhá spolupráce firem a ČOV při přípravách akce, jako je Olympijský festival v Českých Budějovicích? V čem je letošní olympiáda udržitelnější oproti dřívějšku a kde naopak pokulhává? Kolik kilometrů by člověk najel autem, kdyby chtěl objet všechna sportoviště? Jak využívají AI přímo sportovci? Nejen to se dozvíte v podcastu Money Movements magazínu Forbes ve spolupráci se společností Visa.

Odchod syna z firmy, těžká nemoc, ale také rekordní tržby. Největší česká mlékárna Madeta a její šéf a majitel Milan Teplý mají za sebou turbulentní rok. Jenže – ač podle předběžných odhadů utržila v loňském roce 8,4 miliardy korun, na ziskovosti se to prý neprojevilo. Ta meziročně poklesla a hospodářský výsledek po zdanění očekává společnost pod sto milionů korun. Důvodem byly jak vyšší investice do rozvoje a technologií firmy, tak nadbytek mléka. „V Evropě je mléka moc. My ho zpracujeme půl miliardy litrů ročně a máme kvalitu alpského mléka. Ale je to také tím, že máme prověřené dodavatele, kteří udělali za ta léta obrovský pokrok. Jenže cena za něj letí dolů,“ podotýká Milan Teplý, jenž patří mezi sto nejbohatších Čechů. Bude někdy Madeta na prodej? Do jakých technologií v posledních letech společnost investovala? Proč nepůjde nikdy cestou výroby alternativního mléka a které výrobky momentálně trendují? Poslechněte si další díl Byznys podcastu.

Když se bavíme o medicíně, inovacích a zavádění nových technologií do nemocnic, patří náš host mezi nejpovolanější lékaře v Česku. Ondřej Volný, neurolog a jeden z nejmladších tuzemských docentů, je totiž předsedou České společnosti pro AI a inovativní digitální technologie České lékařské společnosti J. E. Purkyně. „Je potřeba, aby AI nástroje byly bezpečné. Aby byly vysvětlitelné, aby neznevýhodňovaly určité skupiny pacientů, aby nedošlo k porušení ochrany citlivých dat… spousta důležitých podmínek. Ale i když je všechny splníte, ještě to neznamená, že vám zdravotnická zařízení otevřou dveře,“ říká. Jaké všechny AI nástroje už dnes používají české nemocnice? Měl by mít pacient možnost si vybrat, jestli ho v nemocnici bude „léčit AI“? Kdy je umělá inteligence lepší než průměrný lékař? Jak by si přál, aby vypadala česká medicína v roce 2050? A proč by se dobrovolně postavil do první řady na testování senzorů implantovaných do podkoží, které by uživatele informovaly o tom, jak se jeho tělu daří?

Zchátralé nádražní budovy v Liberci a Raspenavě se proměnily v prosperující podniky DOK Nordbeans a Raspenava Distillery, které staví nejen na silném vztahu k místu. Produkty obou značek navíc získaly ocenění Regionální potravina, značku udělovanou nejkvalitnějším lokálním výrobkům, která potvrzuje jejich čerstvost, kvalitu a regionální význam. Tyto příběhy ukazují, že i na okraji města lze budovat udržitelný a autentický byznys, který obstojí v konkurenci i mimo centra dění. Právě na těchto principech stojí také příběhy podnikatelů z Libereckého kraje, kteří se rozhodli budovat značky tam, kde většina vidí periferii. „Jsem rád, že můžu žít tam, kde chci, a díky podnikání přispívat k lepšímu životu ostatních lidí v Liberci,“ říká Martin Kozel z pražírny Nordbeans. Podobně mluví i Miroslav Rýdzi z palírny Raspenava Distillery, který své podnikání pevně spojil s rodným městem Raspenava. „Říkali mi, že je název Raspenava Distillery dlouhý, ale narodil jsem se tam a chci se k tomu hlásit,“ vysvětluje. Jak udržet podnikání lokální, aniž by ztratilo ambici růst, a kam až se mohou značky z Libereckého kraje dostat, rozebírá celý rozhovor v podcastu Forbes BrandVoice.

Život mu změnila jedna snídaně v Alcronu. Do nemocnice nastupoval během druhé covidové vlny, předtím ještě jako student založil firmu na výuku první pomoci, se kterou školí lidi po celém Česku. Hostem dalšího dílu Forbes podcastu byl Jan Richter, internista a autor knihy Lékař na příjmu. Na příjmu je pořád. Díky tomu, že je čtvrtou generací lékařů v rodině, to bere jako samozřejmost. Pátým rokem působí na interně v brněnské Nemocnici Milosrdných bratří, nejstarší souvisle fungující nemocnici na Moravě a po pražské Nemocnici Na Františku druhé nejstarší v tuzemsku. Když několik let pracoval pro farmaceutické firmy, stal se černou ovcí rodiny, vypráví s úsměvem. Na internu nastupoval v době covidové pandemie, kdy zdravotníci trávili v práci i tři sta hodin za měsíc. „Bylo to těžké, ale byla to ta nejlepší škola, jakou jsem mohl dostat,“ vzpomíná Jan Richter, který začal svou cestu mladého lékaře a konkrétní situace z urgentního příjmu sdílet s komunitou na sociální síti LinkedIn. Kdo lékaře učí citlivě oznamovat nemocným život zkracující diagnózu? Proč je na urgentu nejvíc pacientů na podzim a v zimě? Jaké hlavní chyby děláme při resuscitaci? A má v první pomoci roli spínací špendlík? Poslechněte si celý rozhovor s Janem Richterem.