Crunch s Čestmírem Strakatým

Česko čekají lepší ekonomické časy – nebo ne? Podle ekonoma Tomáše Dvořáka má pravdu jak Petr Fiala, tak Andrej Babiš: „Budeme patřit mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky EU, ale jen doháníme roky stagnace.“ Domácnosti se stále zdráhají utrácet a česká průmyslově náročná ekonomika je citlivá na energetické šoky, konflikty, klimatické změny i případné obchodní války. Jaký nás čeká rok 2025? A jak ovlivní ekonomiku rozhodnutí ČNB nebo možné obchodní války? Tomáš Dvořák z Oxford Economics, který před dvěma lety pro Die Welt nazval Česko „nemocným mužem Evropy“, rozebírá v podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým fázi ozdravení české ekonomiky i dlouhodobé výzvy, před kterými politici nemohou dál zavírat oči. 🎧 Poslechněte si celý podcast! 🎧 Poslechněte si celý podcast! Sledujte nás také na https://cc.cz/, kde pro vás každý den pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem.

„Lidé v Krnově jsou neuvěřitelně odolní. Přes všechno, co se letos stalo, si Vánoce nechtějí nechat vzít,“ říká Tomáš Hradil, starosta města, které během zářijových povodní patřilo k nejpostiženějším. V podcastu Crunch mluví o obnově města, pomalé pomoci od státu a problémech pohraničí. Hradil upozorňuje na nedostatečnou podporu pro firmy a živnostníky. „Stát by měl zabrat. Bojujeme s odlivem chytrých a šikovných lidí do velkých měst, lidé v pohraničí mají pocit, že na ně stát dlouhodobě kašle. Jen evropské dotace problémy chudých regionů nevyřešily. Když pak přijde taková povodeň, tak ta frustrace ještě narůstá,“ říká mladý starosta, který jinak s Krnovem slaví úspěchy třeba na poli vzdělávání a desegregace. Co Krnov čeká teď? Jaké je vést město v době povodní a proč ještě nerozdýchal kritiku od některých státních představitelů? A v čem si vzít inspiraci ze sousedního Polska? Poslechněte si celý podcast! Sledujte nás také na https://cc.cz/, kde pro vás každý den pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem. 00:00 Vánoce v Krnově 02:42 Solidarita a obnova po povodních 04:41 „Stát je strašně pomalý a byrokratický“ 06:57 Znevýhodněné regiony a srovnání s Polskem 10:23 Brain drain a speciální ekonomické zóny 14:28 Atmosféra a frustrace v pohraničí 19:50 Krizové řízení během povodní a neoprávněná kritika 24:39 Jak Krnov slaví úspěchy ve školství 30:37 Návštěvy Ukrajiny a realita válečného konfliktu 35:28 Budoucnost Krnova a přání pro rok 2025

Atentát na Roberta Fica, krize ve zdravotnictví, vyhození šéfů předních kulturních institucí, změny v justici, koketování s Ruskem. Slovensko je v hluboké politické krizi, která ovšem nezačala střelbou na premiéra letos v květnu v Handlové. Podle sociologa Dominika Želinského sahá až roku 2018, kdy byli zavražděni Ján Kuciak a Martina Kušnírová. Dál se prohloubila během pandemie covidu a vlády Igora Matoviče. Květnový atentát Roberta Fica radikalizoval, na preference jeho strany Smer ale neměl vliv. „Smer skončil v evropských volbách druhý a od té doby je evidentní, že Robert Fico narazil na strop, kolik lidí dokáže na Slovensku mobilizovat. Voliči jej postupně opouštějí – buď se z nich stávají nevoliči, nebo přecházejí k radikálnějším alternativám, jako je například ultranacionalistické pravicové hnutí Republika. Budeme sledovat další vyostření kulturních válek,“ předpovídá sociolog Želinský v podcastu Crunch. Jaké trhliny se objevují ve vládní koalici? Budou na Slovensku předčasné volby – a získal by v nich Robert Fico? Jak moc je společnost na Slovensku rozdělená – a je mezi oběma tábory ještě možný konstruktivní dialog? A jakou roli hrají v řešení krize slovenská média? Poslechněte si celý podcast! Sledujte nás také na https://cc.cz/, kde pro vás každý den pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem. 00:00 Příčiny slovenské politické krize 02:36 Jak atentát proměnil Roberta Fica: Radikalizace a politika „čtyř světových stran“ 08:43 Jak se vyvíjí podpora vládní strany Smer 11:32 Vyostření kulturních válek 16:05 Polarizace a „absolutní pravda“ na obou stranách 23:23 Problémy ve vládní koalici 26:54 Budou předčasné volby?

Eva Filipi působila jako velvyslankyně ČR v Damašku celých 13 let – během občanské války zastupovala i zájmy USA, které podobně jako jiné západní státy Sýrii na protest proti Asadově režimu opustily. Filipi, která má více než třicetiletou zkušenost s diplomacií na Blízkém východě, se vyjadřuje kriticky k politice založené na „exportu demokracie“ a ideologii. „Jsme středně velká země s řadou šikovných diplomatů, měli bychom si vytipovat pár oblastí, kde mohou působit, a nehrát si na to, že Česká republika bude překreslovat Saúdskou Arábii, Čínu, Putina. S nepřítelem je lepší jednat – neznalost jeho záměrů omezuje naše možnosti situaci ovlivnit,“ říká specialistka na česko-arabské vztahy. Překotný konec diktatury Bašára Asada a nástup islamistů ze skupiny Haját Tahrír aš-Šám přisuzuje možné dohodě mezi Tureckem a Ruskem, dosud velkým spojencem Asada. „Asad už musel ty Rusy namíchnout, stejně jako i Íránce. Nikdy plně nesympatizoval s Íránem a jeho šíitským státním uspořádáním, Sýrie je přece jen sekulární stát,“ připomíná Filipi. Ohledně nástupu nové syrské vlády vedené islamistickým hnutím Abú Muhammada Džúláního (nyní známý jako Ahmad Šara) je skeptická. Ačkoli se Džulání snaží prezentovat HTS jako umírněnou sílu, která respektuje všechny komunity a etnika, Filipi má pochybnosti o jeho upřímnosti. „„Některé části společnosti to nepochybně vítají, většina lidí však neví, co očekávat. 80 % Syřanů chce jíst a žít normální život, politika jim je šumák,“ říká Filipi. Skutečně udělovala víza prominentům Asadova režimu? Do jaké míry může diplomat zjistit „pravdu“ o dění v zemi, kde působí? Jak média ovlivňují vnímání mezinárodních konfliktů? A jaká je budoucnost Sýrie po pádu Asadova režimu? Poslechněte si celý podcast a sledujte nás také na https://cc.cz/, kde pro vás každý den pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem.

Stínový ministr práce a sociálních věcí hnutí ANO, poslanec Aleš Juchelka, se netají tím, že nedávno schválená důchodová reforma je pro něj nepřijatelná. Pokud by se příští rok ministrem skutečně stal (jak tomu aktuální preference ANO naznačují), hlavní parametry reformy zruší. Vadí mu zejména snižování valorizací a prodlužování věku odchodu do důchodu. „Budu chtít vrátit řádné valorizace na úroveň odpovídající polovině růstu reálných mezd a inflace. Mám pocit, že pokud je budeme krátit, tak ti lidé budou padat,“ říká v podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým. Argumentuje, že Česko má v porovnání s EU rezervy ve výdajích na důchody a že se zbytečně straší veřejnost. Kde ale příjmy do štědřejšího důchodového systému vzít? Juchelka věří zejména v budoucí hospodářský růst a znovuzavedení EET. Proč nesouhlasí se zvýšením koncesionářských poplatků a jaký model financování ČT a ČRo navrhuje? Jak hodnotí výroky Andreje Babiše týkající se duševního zdraví premiéra? A proč může být opozice občas nekonstruktivní? Poslechněte si celý podcast a sledujte nás také na https://cc.cz/, kde pro vás každý den pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem.

Radim Ivan, člen ODS, ostravský místostarosta a zakladatel iniciativy Česko Plus, prosazuje na první pohled odvážné a kontroverzní reformy, které zahrnují třeba zavedení školného, poplatků u lékaře a zrušení průběžného důchodového systému. V podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým se netají tím, že jeho vize je „tvrdá, drsná a extrémní“. Argumentuje tím, že je lepší začít s radikálními návrhy a postupně ustupovat, než se utopit v „nemastných neslaných proklamacích“ typických pro koalici SPOLU. Právě současný kompromisní modus operandi vládní koalice podle něj vede k nespokojenosti voličů všech zúčastněných stran. Mladý ambiciózní politik se domnívá, že klíčem k úspěchu SPOLU v příštích volbách je představit nové, populární tváře a oslovit specifické komunity voličů, například podnikatele nebo příznivce kryptoměn. „Líbilo by se mi, kdyby naší tváří byl třeba ekonom Dominik Stroukal,“ uvádí Ivan příklad, jak toho dosáhnout. Zároveň zdůrazňuje, že ODS se nesmí „rozpustit“ v koalici a musí si zachovat svoji identitu. V podcastu komentuje také „strejcokracii“ uvnitř ODS, vyzývá k větší profesionalizaci a otevřenosti strany a vyjmenovává státní instituce, které by bylo dobré zrušit. Je radikální program Česko Plus reálnou alternativou pro ODS a koalici SPOLU? Dokáže Ivan z pozice začínajícího regionálního politika přesvědčit voliče o svých vizích? A jaká podle něj bude budoucnost ODS s Petrem Fialou v čele? Poslechněte si celý podcast a sledujte nás také na https://cc.cz/, kde pro vás každý den pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem.

Premiér Petr Fiala (ODS) nedávno vzbudil kontroverzi svým prohlášením v ČT, že potřebuje ještě jedno volební období, abychom „měli platy jako v Německu“. Ekonomové ovšem namítají, že takový slib není realistický. „Já to necítím jako populismus, ale spíš výzvu, kam máme směřovat. Pokládám za důležité, že se těch vět, které jsou třeba trochu kontroverzní a přitahují pozornost, bude objevovat ve veřejné debatě víc – a média a lidé na sítích se nás budou ptát, jak to vlastně myslíte?“ tvrdí ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka v podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým. Jako jedno z hlavních předvolebních témat vypichuje dostupnost bydlení – mimo jiné agendu, kterou měl na starosti odvolaný pirátský ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. „Když se bavím s kamarády mých dětí, je to teď jeden z největších problémů,“ říká Kupka. Kromě nedávných výroků Andreje Babiše ve Sněmovně, digitalizaci a dobudování českých dálnic se s Čestmírem Strakatým baví i o řediteli státního podniku CENDIS, spadajícího pod ministerstvo dopravy – v jejím čele byl podle Kupky nedávno potvrzen dosud pověřený ředitel Jan Paroubek, který má přitom na kontě předražené zakázky. Jsou sliby Petra Fialy realistické? Jak chce vláda řešit nedostupné a chybějící bydlení v Česku? Proč se cíl digitalizovat všechny agendy státu do února 2025 nestihne? A jak chce ODS reagovat na útoky Andreje Babiše a zároveň ukazovat výsledky své práce? Poslechněte si celý podcast a sledujte nás také na https://cc.cz/, kde pro vás každý den pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem.

Německá vláda směřuje k předčasným volbám. „Je to úleva, agonie je u konce – tak nějak vypadá nálada v Německu,“ říká Jakub Eberle z Ústavu mezinárodních vztahů, který sleduje německou politiku. Kancléř Olaf Scholz je vnímán jako slabý lídr – má vize, ale nezvládá je komunikovat s veřejností. Jeho snaha o napodobení stylu Angely Merkelové nevyšla, Německo se sice zbavilo závislosti na ruských energiích, ale nadále prohlubuje svou závislost na Číně. „To je velmi špatná zpráva pro Česko. Nedokážeme měnit svůj byznys model tady tak, aby méně závisel na exportu do Německa, proto jsme v krizi společně s ním. Změnit to by znamenalo tvrdě investovat do výzkumu, vývoje, budování nezávislosti, ale od českých politiků vidím jen náznaky,“ tvrdí expert. Favoritem v průzkumech je CDU/CSU, ale očekává se i posílení extremistické AfD. „Nejen extremistická, ale i násilná krajní pravice v Německu existuje dlouhodobě, ale teď v důsledku ne úplně zvládnuté migrační politiky nabírá na síle,“ dodává Eberle.  V čem je odkaz kancléřky Angely Merkelové zpochybňovaný? Jak se Německo pokouší redukovat závislost na Číně? Budou tradiční strany ochotné vládnout s AfD na celostátní úrovni? S jakými problémy se aktuálně potýká bývalé východní Německo? A co tohle všechno znamená pro Česko? Poslechněte si celý rozhovor! Sledujte nás i ⁠⁠na webu CC.cz⁠⁠, kde pro vás každý pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem.

Jediná pirátská europoslankyně Markéta Gregorová má obavy ohledně směřování a síly EU v kontextu rostoucího vlivu politiků, jako jsou maďarský premiér Viktor Orbán a předseda slovenské vlády Robert Fico. „Většina jejich voličů nechce autoritářský režim, ale mají strach, tak volí trochu konzervativněji. To nahrává populistům typu Fico. Ten strach mohou pak neuvěřitelně snadno monetizovat na voličské hlasy,“ tvrdí Gregorová v podcastu Crunch s Čestmírem Stakatým. O slovenském premiérovi v souvislosti s jeho nedávným vystoupením v ruské státní televizi říká, že je „zbabělec“. A kritizuje i slabého „neodvážného“ premiéra Petra Fialu, se kterým byli Piráti ještě donedávna ve vládě. „Já jsem tu naši účast v kabinetu tři roky kritizovala, ale zase je vidět, jak dobří týmoví hráči jsme celou tu dobu byli. Piráti pořád mají české politice co nabídnout. Pořád je tu prostor pro skutečné zefektivnění státu místo kamarádšoftu,“ tvrdí. V podcastu mluví i o obranné politice EU a tvrdí, že se svět pomalu otáčí do spirály válek. Závislost na USA a nedostatečná koordinace v oblasti obrany dle ní EU oslabují a dělají z ní snadnou kořist pro mocnosti jako Rusko a Čína.  Definuje se Gregorová jako „levičák“? Proč ji naštvala debata kolem chystaného kybernetické bezpečnosti? Zradili Piráti své voliče, když za jejich vlády skončil server Ulož.to? A co si Gregorová odnáší z pozorovatelské mise při gruzínských volbách? Poslechněte si celý podcast! Sledujte nás i ⁠⁠na webu CC.cz⁠⁠, kde pro vás každý pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem.

Nový ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) nastoupil do funkce necelý rok před koncem mandátu vlády Petra Fialy. Co chce za tak krátkou dobu stihnout? V podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým hovoří o svých prioritách a plánech v oblasti energetiky. Vlček slibuje stabilní a cenově dostupnou energii, i přes to, že se Česko podle nové analýzy ČEPS stane nejspíše už po roce 2025 čistým dovozcem elektřiny. Dřívější odklon od uhlí a zákaz podpisu smlouvy na dostavbu Dukovan podle šéfa rezortu průmyslu nejsou problém. „Bylo by velmi prapodivné a nestandardní, pokud by ÚOHS zpochybňoval to, co u něj od roku 2020 konzultujeme,“ říká k rozhodnutí antimonopolního úřadu z minulého týdne. A tvrdí, že elektřina v Česku dlouhodobě zlevní – tedy pokud se bude investovat do rozvoje nových zdrojů a distribuční soustavy. Vlček, mimo jiné autor nové Hospodářské strategie, jejímž cílem posunout Česko mezi TOP 10 ekonomik Evropy, říká, že chce aby Česko začalo zase vyhrávat. A pokouší se o dialog s opozicí a hledání konsenzu v klíčových otázkách. „Nedostatečná kontinuita je jeden z největších problémů našeho státu. Skáčeme ode zdi ke zdi, neskutečně plýtváme zdroji. Za opozicí budu poctivě chodit,“ tvrdí nový ministr. Jak chce ministr Vlček zajistit dostatek energie pro Česko po roce 2025? Stihnou se Dukovany dostavět včas? Co říká na zestátnění ČEZu a prodlužování windfall tax? A v čem se liší od svého předchůdce Jozefa Síkely? Poslechněte si celý podcast! Sledujte nás i ⁠⁠na webu CC.cz⁠⁠, kde pro vás každý pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem. 00:00 Co se dá stihnout rok do voleb? 01:22 Zvýšení poplatků pro ČT a ČRo? Starostové to chtějí stihnout 04:17 Budoucnost české energetiky: S jakými scénáři se pracuje? 07:48 „Poslední roky ukázaly, jak moc jsme zaspali“ 13:51 Proč je Net4Gas podle Vlčka dobrý nákup 16:33 Stihne se dostavba Dukovan? 19:57 Zestátnění ČEZu 22:06 Prodloužení windfall tax 23:54 Vstup do firmy Rolls-Royce a vývoj modulárních reaktorů 26:30 Nová hospodářská vize: Dostat Česko do top 10 ekonomik Evropy 30:28 „Celostátní politika je konflikt. Já chci pracovat na kontinuitě“