Kecy a politika

Americký novinář Malcolm Gladwell před mnoha lety vydal bestseller Bod zlomu. Popisuje v něm situace, kdy se lámou epochy, postupy a zavedené modely jednání. Podle všeho se v jednom takovém zlomu evropský svět nachází. O těchto a dalších věcech nahlas uvažovali autoři jedenapadesátého pokračování podcastu Kecy a politika.

Válečná propaganda, hybridní válka a nedůvěra k médiím – to jsou témata speciálu Tři mačety. Autoři podcastu (Petros Michopulos, Bohumil Pečinka) si tentokrát pozvali válečnou reportérku Lenku Klicperovou, která se po třech týdnech vrátila z Ukrajiny, kde nabírala reportáže o právě probíhající válce. Jak je u Tří mačet zvykem, každý z účastníků otevře vždycky jedno téma, o němž s ostatními diskutuje.

V osudové chvíli, kdy se do Evropy zase vrátila válka, měl v Polsku projev americký prezident Biden. Ve stejnou dobu se miliardář a kandidát na příštího českého prezidenta, Andrej Babiš, potuloval za asistence kamer po polském tržišti a ukazoval lidem, jak a kde si mohou výhodně nakoupit. Nic nesymbolizuje politiku hnutí ANO jako právě tento moment. Na Ukrajině probíhá tvrdá konvenční válka, milióny lidí jsou na útěku ze svých domovů, jen v Polsku jsou jich více než dva milióny, a český expremiér šmejdí po tržišti a prohlíží si kartón cigaret, vychvaluje jeho nízkou cenu a alibisticky přitom varuje, že kouření škodí zdraví. Co se místo toho zastavit v nějakém velkém městě a podívat se, jak zvládají tuto vlnu Poláci a jak se uprchlíkům žije? Namísto toho Babiš heroizuje levné nákupy u dřevěných stánků v polské příhraničí. Je skutečně zoufalství obrazem české opoziční politiky? To se ptají autoři nového podcastu Kecy a politika.

V médiích a na sociálních sítích jsme svědky tradičních válečných projevů, jako je bombardování, ostřelování nebo dělostřelecká palba. Probíhá však ještě jiná válka – informační. Jaké má projevy v Rusku a na Ukrajině a jaké v České republice, se zabývají autoři podcastu Kecy a politika.

Čtyřiadvacátý únor 2022 bude jednou brán jako 25. únor 1948. Tehdy komunisté udělali převrat a změnil se svět. Před třemi týdny vtrhl Vladimir Putin na Ukrajinu a způsobil, že minimálně evropský svět se tím hodně pozmění. Alespoň si to myslí autoři podcastu Kecy a politika.

„Ruská moc se bude rozprostírat až tam, kde narazí na nepřekonatelný odpor jiného národa,“ tuto větu pronesl nejoblíbenější filozof ruského prezidenta Putina, dnes už zesnulý Ivan Iljin. Co to znamená pro situaci na válčící Ukrajině? Vydrží déle ukrajinská obrana, nebo ruská ekonomika? Může dojít ke změnám v Rusku uvnitř vládnoucí moci? A proč někteří lidé typu Andora Šándora, Václava Klause nebo Stanislava Křečka se tak tragicky mýlí, pokud jde o Rusko a českou situaci? Na tyto a další otázky odpovídá nejnovější podcast Kecy a politika.

Jaký je politický cíl ruské akce na Ukrajině? Nebyla invaze vojensky špatně koncipovaná? Jak fungují protitankové raketové komplety Javelin, jeden ze symbolů této války? Vtrhne Rusko i do Moldavska? Proč Putin v digitální válce tragicky prohrává? Jak se změní Evropa? Bude se Západ chovat realističtěji? Jak se ze Zelenského stala superstar na úrovni Messiho? Proč Miloš Zeman zradil Putina? O těchto a dalších věcech byl speciální podcast Kecy a politika.

Hostem speciálu podcastu Kecy a politika s názvem Tři mačety byl tentokrát nový předseda sociální demokracie Michal Šmarda. Hned v úvodu řekl, že česká politika se před sněmovními volbami nepřirozeně polarizovala. Na jedné straně stáli ti, pro které byl Andrej Babiš kouzelný děděček a na druhé ti, co ho viděli jako zloděda. Podle něj toto rozdělení bude pokračovat i do prezidentské volby. Sociální demokracie tu má být proto, aby hájila sociální zájmy lidí, tedy svůj původní program.

Ruský prezident Vladimír Putin ve svém včerejším televizním projevu ilustroval všechny modely myšlení, o nichž autoři podcastu Kecy a politika ve svém posledním pořadu mluvili. Předně vnímá Ukrajinu jakou součást Ruska, kde v letech 2013/14 zde proběhl státní převrat proti proruskému prezidentu Janukovyčovi. V jeho pojetí je dnes Ukrajina nástrojem Západu k boji proti Rusku. Proto je, podle Putina, nutné uznat suverenitu odtrženeckých republik Doněck a Luhansk, protože zde dochází – jak sám řekl - ke genocidě ruského obyvatelstva.

Současná rusko-ukrajinská krize je neodmyslitelná od tradičních vzorců jednání, které ovládají ruskou politiku. Z dnešního pohledu se zdá, že Vladimir Putin hraje bezprecedentní hru, a ta může kdykoli skončit válkou. Ve skutečnosti jeho myšlení ovládají představy, s nimiž se Rusko potýká už od středověku. A skončí to válkou s Ukrajinou? Těmito a dalšími otázkami se zabývá nový podcast Kecy a politika.