Kecy a politika

Andreje Babiše po příštích sněmovních volbách? A co na to jeho protestní voliči, kteří ještě kritičtěji než dnešní vládu vidí hnutí ANO? Jak překousnou situaci, kdy ve straně Motoristé sobě, kterou do sněmovních voleb zřejmě také povede Turek, najdou na kandidátce lidi typu Borise Šťastného, symbolizujícího nejhorší éru pražské ODS? Znamená to, že pražská galerka si našla nový politický objekt? Na sociálních sítích se mezitím různá křídla pirátské strany snaží na sebe hodit vinu za špatné volební výsledky do EP, když klesli ze 14 na 6 procent. Řada pirátů kritizuje Ivana Bartoše, přestože pirátský předseda je přesně tím typem politika, který svým umírněným přístupem přitahuje většinového voliče České pirátské strany. Kdy už u Starostů skončí nekonečné obhajoby profesorky Nerudové, že všechno udělala dobře? Politika nezná lítost a tahle veřejná demonstrace dobrých úmyslů začíná unavovat. To francouzský prezident Macron vsadil všechno na jednu kartu a po prohraných evropských volbách vyhlásil předčasné parlamentní volby. Jejich výsledek příští týden může pohnout evropskou politikou. 

Nepřeměňují se centra měst v kulisy bez života? Skončí Česko jako muzeum pro zahraniční turisty? Zemřelo Václavské náměstí, které bylo staletí srdcem hlavního města i celé republiky? Bude z toho jen prostor, kde se šlape odněkud někam a pořádají se tam politické demonstrace? Tyto a další otázky jsme položili Regině Loukotové, architektce a rektorce soukromé vysoké školy Archip. Jak se podle ní architektura vyrovnává s dramaticky měnícím se životním stylem? Jak hodnotí vylidňování centra Prahy, kde je už čtyřicet procent všech bytů v režimu Air bnb? Proč nemá nic proti mrakodrapům? A jaké světové město podle ní za třicet let nejvíce rozkvetlo? V podcastu architektka Loukotová vzpomíná na navrhování národního muzea v egyptské Gize. A budí se ještě v noci, že je studentka a nemá zápočet z nějakého předmětu? A co její studenti? 

Eurovolby jsou za námi. Hlavním překvapením je, že ze dvou neparlamentních uskupení (Stačilo!, Přísaha/Motoristé) se stal třetí a čtvrtý nejsilnější subjekt politické scény. Jasně, volební účast sice byla na evropské volby vysoká (36,5 procenta), ale stále o třicet procent nižší než do Poslanecké sněmovny a tam se nejspíš hlasy pro tato uskupení rozředí. I tak to něco naznačuje - lidé volí protestně, ale vybírají si nové politické formace. Neoficiálním králem voleb se stal Filip Turek, který získal druhý největší počet preferenčních hlasů (152 tisíc), což je o devadesát tisíc víc než jeho velká kritička Danuše Nerudová, jejíž STAN získal rovněž dva evropské mandáty. Jedno je jasné: Babiš získal dva potenciálně nové koaliční partnery (Stačilo!, Přísaha/Motoristé sobě). Současně se objevily dvě formace, které mu v budoucnu budou brát hlasy. A jak dopadla vládní koalice? To se dozvíte v novém dílu podcastu Kecy a politika. 

Druhý díl speciálu o Turecku s Lucii Tungul z Palackého univerzity v Olomouci. Mluvili jsme o tom jak důležité je Turecko pro Evropu a Českou republiku. Kudy vedla cesta Turecka k dnešku, jak se dostal na vrchol Erdogan a co tomu předcházelo. Jaké jsou důvody jeho úspěchu a co všechno pro modernizaci Turecka udělal a taky co na něm Turkům vadí. Hodně jsme se věnovali tomu jak funguje turecká společnost a vztahy v ní a jak se to promítá do politiky. Snažili jsme se taky najít odpověď na otázku jestli je Turecko demokracií nebo ne a jestli jsou reálné jeho snahy o vstup do EU.

Do evropských voleb je jenom pár dní, ale volební kampaň je překvapivě mdlá. Poslední průzkum STEM předvídá těsné vítězství hnutí ANO před koalicí SPOLU. Znamená to, že by k volbám nemělo přijít víc než 35 procent voličů. Dopadne to tak, nebo hodí nějaká strana do horké fáze kampaně granát, který obrátí zájem o volby? Zatím jediným autentickým střetem jsou spory v rámci tzv. vlasteneckých stran, když SPD ucítila, že část voličů jí odchází ke koalici Přísaha/Motoristé. Jestli je něco hlavním rysem letošní volební kampaně, pak to, že hlavní střety a debaty neprobíhají na tradičních médiích, ale na sociálních sítích. Výsledkem je dojem totální roztříštěnosti všech témat. Objeví se nové téma, které zcela obrátí zájem o tyto volby? 

První díl speciálu o Turecku s Lucii Tungul z Palackého univerzity v Olomouci. Mluvili jsme o tom jak důležité je Turecko pro Evropu a Českou republiku. Kudy vedla cesta Turecka k dnešku, jak se dostal na vrchol Erdogan a co tomu předcházelo. Jaké jsou důvody jeho úspěchu a co všechno pro modernizaci Turecka udělal a taky co na něm Turkům vadí. Hodně jsme se věnovali tomu jak funguje turecká společnost a vztahy v ní a jak se to promítá do politiky. Snažili jsme se taky najít odpověď na otázku jestli je Turecko demokracií nebo ne a jestli jsou reálné jeho snahy o vstup do EU.

Tomio Okamura je znejištěný. Jeho hlavní spojenkyně, Le Penová, obrací kormidlo do politického středu a vyhazuje z programu vystoupení z EU, eurozóny a teze o reemigraci. SPD najednou neví, co se děje a jestli neskončí jako německá AFD, která byla vyloučena z evropské frakce Identita a demokracie. Autoři podcastu si kladou otázku, jestli jsme svědky velkého přesouvání vlivu a moci v Evropě. A bude to stačit na vytvoření nové většiny na úrovni Evropského parlamentu? Česko se zatím plácá v poloviditelné volební kampani a v médiích vychází články, idealizující si hnutí STAČILO! a Filipa Turka. O komunistce Konečné se vytváří obraz jako o bojovnici za český průmysl. Šlágrem některých debat je zase bývalý automobilový závodník a youtuber Filip Turek, představující kultivovanější revival na mafiány z devadesátek. Nakonec se ukazuje, že hlavní dělící linií těchto voleb v Evropě bude vztah k Ukrajině. K tomu Turek říká, že dohoda mocností za zády Ukrajiny není nový Mnichov. My však tvrdíme: když něco vypadá jako kachna, chodí jako kachna a kejhá jako kachna, nejspíš to kachna bude. V tomto případě pořádná. 

Pokračování speciálu s Davidem Shorfem o Izraeli. Co se stalo od podzimu v izraelsko palestinském konfliktu? K čemu dochází v izraelské politice a jak dlouho vydrží u moci Benjamin Netanjahu? Je vůbec možný mír mezi Izraelci a Palestinci a jak by mělo vypadat státní uspořádání mezi oběma národy? 

Diskuze o atentátu na premiéra Fica odhalila zajímavé zákulisní souvislosti. Média čelí obvinění z kolektivní viny a selhávají ve své roli. Podobnosti s kauzou Kuciak vzbuzují otázky o politické odpovědnosti. Střelba je produktem vyhrocené atmosféry a narůstající polarizace. Kritika vládní rétoriky a pokyny k odpovědnosti ministra vnitra ukazují na nedostatek transparentnosti. Existují obavy o zneužití situace k omezení svobody a přechodu k autoritářství.

Jaký vliv mají medvědi na slovenskou politiku a je možné dělat satiru o útoku na Fica? S nejvtipnějším slovenským politickým podcasterem o nejsmutnější slovenské politické události posledních let. O tom, že slovenská občanská společnost, média i opoziční politici jsou v defenzivním šoku. Přežije slovenská demokracie střelbu na Roberta Fica? Roztočí se kolotoč obviňování a je možné o střelbě na Fica racionálně diskutovat, dělat humor a satiru, nebo je příliš brzy?