Kecy a politika

Předsedové tří stran koalice SPOLU podepsali memorandum, že na podzim 2025 znovu společně půjdou do sněmovních voleb. V podcastu řešíme několik otázek, jako například: Je SPOLU jenom taktická varianta koalice, nebo hlubší spojenectví, které může vyústit v integraci všech tří stran? Petr Fiala chce střednědobě vytvořit jednu formaci, ale co na to ostatní? Projekt SPOLU je současně zkázou i spásou pro všechny subjekty. Na jedné straně přináší nadprůměrně dobré volební výsledky každé ze stran. Současně někteří členové koaličních stran mají dojem, že jim bere stranickou identitu a že nejsou v rámci značky SPOLU vidět jako jednotlivá entita, což ohrožuje jejich budoucnost. Zároveň vnitřní logika politického fungování nutí všechny tři strany zůstávat v jedné koalici. Když se vyhraje, je to znamení úspěchu tohoto projektu. Když se prohraje, je o důvod víc zůstávat pospolu, aby menší strany nepropadly při samostatném postupu. Petros Michopulos soudí, že vnitřní kritika SPOLU za neviditelnost je jenom výmluva těch, kteří nedokážou úspěšně prodat svou politiku. Za to nemůže uskupení SPOLU, ale neschopnost vysvětlovat lidem svůj program. Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Jaký je plán ODS na vítězství v příštích volbách? Je opravdu reálné, aby ODS měla přes 20 %? Dělá to vláda dobře nebo ne, a jaké má nesplněné úkoly? Je pozice Petra Fialy v ODS pevná? A proč Saša Vondra obchází konference, kterých se účastní komunisté a páté kolony? A šel by na akci Motoristů?

Olomoucký sjezd KDU-ČSL patřil k tomu typu stranických setkání, pro něž se vžil pojem "záchranářský." Většina delegátů si uvědomovala vážnost celostátních stranických preferencí a výrazně pozměnila užší vedení lidové strany. Ukázalo se, že konzervativní křídlo, které pokukuje po spolupráci s hnutím ANO, má nanejvýš 20 procent delegátů. Nakonec zvítězili centristé kolem Marka Výborného, kteří získali větší pravomoci při sestavování krajských kandidátek do budoucích sněmovních voleb. Zvítězila také orientace na spolupráci s předvolební koalicí SPOLU, i když většina delegátů zároveň tvrdila, že po příštích volbách musí být strana připravena na samostatný postup. Největší vyjádření nedůvěry zaznamenal kandidát na prvního místopředsedu a ministr životního prostředí Petr Hladík. Naopak z místopředsedů byla největším počtem hlasů zvolena Monika Brzesková, starostka Kravař. V rozhovoru pro CNN Prima News prohlásila, že bere svou misi jako záchranářskou práci a je pro ni morálně nepřijatelné to, co udělal hejtman Jan Grolich, který dal najevo, že si počká na výraznou prohru po volbách a pak možná, snad, něco pro KDU-ČSL udělá. Brzesková naopak prohlásila, že ona na ten "Titanik" jde a odmítá taktizovat, co bude nebo nebude. O těchto a dalších věcech pojednává podcast Kecy a politika. Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Po třiceti pěti letech vystoupila ze Sociální demokracie na protest proti směřování strany a jejímu příklonu ke komunistům. Stejně jako její pradědeček, který také ve dvacátých letech protestoval proti spolupráci socdem s komunisty. Mluvili jsme o tom, jestli je koalice Stačilo jedinou možností, jak zachránit Sociální demokracii, a o tom, že spolupráce Konečné s Maláčovou nakonec nebude fungovat. Může se stát, že komunisté na společné kandidátce vykroužkují sociální demokraty? Také jsme mluvili o společných rysech Zemana a Maláčové a o nedostatku leaderů v české politice. A dozvíte se, jakou si nechal udělat Jiří Paroubek bustu.

Žijeme v éře přechodu, kdy staré vazby a koalice padají a vznikají nové. Na krajské úrovni vznikají nečekaná spojenectví (ANO, SPD), staré strany hledají nové tváře do svého čela (Piráti, lidovci) a naopak staré tváře (Kalousek) se pokoušejí stvořit novou stranu. Mezitím Andrej Babiš vydává jedno protikladné prohlášení za druhým a levice se snaží obrodit přes manifest progresivismu. Podaří se jim to? A kdo nakonec zamíchá kartami? Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Pár dní před natočením rozhovoru pro podcast Kecy a politika oznámil místopředseda vlády Marian Jurečka, že chce příští týden obhájit funkci předsedy KDU-ČSL. Bavíme se o řadě věcí: Jací jsou voliči lidovců a jací by měli být? Proč průzkumy veřejného mínění lidovce spíš podhodnocují, i když volební výsledky v různých typech voleb nejsou až tak tragické? Jak se šéfuje straně, která má voliče už jen v určitých regionech a navíc už jen v určitých okresech? Stojí za projektem SPOLU? Cítí satisfakci, že jeho hlavní kritici z jižních Čech se nedostali ani do krajského zastupitelstva? Jak se mu žije s tím, že si ho víc váží voliči SPOLU než členové KDU-ČSL? Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

V podcastu se zabýváme situací uvnitř vládní koalice i opozice. Sociální demokracie se definitivně vydává na cestu spojení s KSČM. Nová předsedkyně Maláčová sice říká, že na komunistických kandidátkách nebudou, ale její pravá ruka a současně nový místopředseda Radek Scherfer se před čtrnácti dny v Ústeckém kraji na komunistické kandidátce objevil. V politických kruzích se šíří mýtus, že program Antibabiš nefunguje. V prvé řadě nejde o program, ale o červené linie, které naznačují, kam mohou politické strany ve vztahu k Andreji Babišovi zajít, aniž by zradily všechno, na čem stojí – od krytí Babišova střetu zájmů, přes jeho budování penězovodů od státu na Agrofert, až po účast ve společenství Patrioti pro Evropu, které nadbíhá zájmům Ruska. Postoj Antibabiš musí být pochopitelně doplněn o vlastní koncepci modernizace společnosti a ekonomiky. Zabýváme se tím, zda se nerozběhl proces odcházení Petra Fialy. V poslední době udělal příliš mnoho chyb, krajské volby nedopadly pro vládní strany nejlépe a rekonstrukce vlády nebyla využita jako příležitost vnést dynamiku do vládního přešlapování na místě. Dnešní situaci vládních politiků můžeme označit slovy "čekání na černou labuť" – tedy očekávání nepředvídané události, která uvede vládní změny do pohybu. V opačném případě si strany vládní koalice jdou pro zaslouženou porážku ve sněmovních volbách. Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Speciální dvouhodinový rozhovor s autorem desítek odborných publikací o vojenských technologiích. Zároveň je celoživotním obchodníkem s moderní vojenskou technikou, včetně sofistikovaných dronů používaných ukrajinskou armádou. Probrali jsme dramatickou změnu taktiky v současném konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, jak se měnilo nasazení zbraní v průběhu konfliktu, a jaká je úroveň zbraní Ruska a Západu a v čem jejich kvalita určuje průběh války. Vyhrál by Západ konvenční konflikt s Ruskem? A mnoho dalších témat souvisejících s konfliktem na Ukrajině. Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Tématem podcastu je, jak výsledek senátních voleb ovlivní českou politiku. Sociální demokracie si celá léta stěžovali, že "neumí" senátní volby, protože volební systém do senátu jednostranně nahrává stranám středu a pravice. Před dvanácti lety však získala v horní komoře absolutní většinu ČSSD a vytlačila z ní do té doby dominantní ODS. Také Andrej Babiš si celá léta stěžoval na nepřející dvoukolový volební systém. Nyní ANO získalo 8 mandátů z 27, což je, přepočteno na jednotlivé strany, nejvíc v jeho historii. Z jiného pohledu však strany vládní koalice v součtu zvítězily v poměru 15 ku 10. Co z toho vyplývá? Hnutí ANO má na celostátní úrovni takovou dominanci jako svého času ODS a ČSSD. Když však tyto strany byly na vlně, získávaly 18-23 mandátů během jedněch voleb. Babišových osm senátorů je proti tomu slabý odvar. Svědčí to o více věcech. Jednak se senátní volby stále více regionalizují a personalizují. Lidé často dají hlas silné osobnosti před loajalitou ke stranám. Babišova strana také není ve druhém kole přijatelná pro středostavovské voliče středu a pravice, aby byli schopni upřednostnit ji ve druhém kole před jinými kandidáty. V podcastu také rozebíráme záhadný úspěch profesora Balíka na Šumpersku, vítězství plukovníka Šlachty na Břeclavsku a summit budoucí vládní koalice, který se sešel u příležitosti 80 narozenin Miloše Zemana na jihočeské Hluboké.

Se spisovatelkou a novinářkou Adélou Knapovou nebudeme politizovat o ruské válce, úloze Putina a Zelenského. Adéla už řadu měsíců žije v ukrajinském Charkově a velmi dobře zná každodenní život normálních lidí, s nimiž se rozhodla sdílet osud ostřelovaného města 15 kilometrů od frontových bojů. Rozebírá v českých médiích nepříliš frekventovaná témata, jako jsou násilné odvádění mužů do války, skrývání mladých chlapců před odvody, brutalita náletů ruských dronů na civilní cíle v Charkově, život tamních umělců, a vůbec jaké to je žít v 21. století bez elektřiny a vody. Spisovatelka Knapová si myslí, že ze současného utrpení ukrajinských lidí vzniká nová, zřetelně antiruská identita. Stejně tak nezastírá, že část mužů trpí posttraumatickou stresovou poruchou, což je po válce bude značně handicapovat. Jaký bude Charkov po válce? Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz