Longevity podcast

Pavel Kolář, fyzioterapeut a autor bestsellerů, odhaluje fascinující spojení mezi držením těla a zdravím. Vysvětluje, jak například špatná postura může signalizovat vážná onemocnění, jako jsou neurologické nebo onkologické problémy. Popisuje, jak korekce palce Jaromíra Jágra vedla k úlevě od bolesti v tříslech. Kolář také varuje před epidemíí bolestí zad a zdůrazňuje význam rozmanitosti pohybu v dětství pro prevenci ortopedických problémů v dospělosti.

Jeho hlavní inspirací je miliardář a longevity guru Bryan Johnson, Podnikatel a zakladatel STRV Lubo Smid se řídí jeho projektem Blueprint, který určuje, jaké doplňky stravy brát, kolik hodin spát nebo jaké jídlo jíst. K tomu přidává i pár dalších věcí, jako probiotika, extra kreatin nebo elektrolyty na hydrataci. „Spánek vnímám jako vrchol pyramidy. Nejdůležitější pro mě je chladná místnost, dávám si speciální brýle před spaním, piju různé spánkové elixíry a snažím se jíst naposledy ve čtyři hodiny. Kvalita spánku je pak úplně jiná,“ říká Smid v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin.Dodává, že jediné, v čem se od longevity pravidel tak trochu odklání, je nyní sport. Propadl totiž závodům HYROX, což je nový sportovní fenomén, který kombinuje běh a workoutové cvičení. „A protože jsem hodně soutěživý, jdu do toho na maximum,“ říká.

Kardiovaskulární a onkologické nemoci patří mezi největší zabijáky Čechů, mnoho z těchto komplikací přitom může člověk sám ovlivnit prevencí. „První krok musíme udělat vždy sami, jde o rozhodnutí, které musí udělat naše hlava,“ říká Karla Ašerová, spolumajitelka kliniky EliteMedical, která společně s Hospodářskými novinami pořádá Health & Longevity Summit. Její klinika se zaměřuje právě na prevenci a poskytuje klientům i poradenství v longevity oblasti. „Máme preventivní programy, které jsou sestavené podle věku, pohlaví, rodinné anamnézy nebo i genetiky,“ říká Ašerová v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin. Mluví o svém byznysu, nové spolupráci se zakladatelkou Packety Simonou Kijonkovou nebo důvodech, proč se rozhodla nyní vstoupit na zdánlivě přeplněný trh s doplňky stravy. Nejnovější díl a také další podcasty Hospodářských novin si můžete poslechnout na našem webu v sekci Podcasty i v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.

Hostem je Pavel Kohout, internista a docent zaměřený na nutriční medicínu a mikrobiom. V podcastu odhaluje, jak káva ovlivňuje zdraví, včetně jejího vlivu na střevní mikrobiom. Diskutuje myty spojené s konzumací kávy a namítá, že může být dokonce prospěšná. Zmiňuje, kolik kávy je zdravé pít a jak se liší účinky podle přípravy. Vysvětluje, proč je důležité pít hodně vody a jak mléko mění působení kofeinu. Káva může být báječná, ale vše by mělo mít své meze!

Nic jiného je nezajímá. Zanedbávají rodinu, přátele, když nepracují, mají úzkostný pocity viny. Podle posledních dat na sobě nezdravý vztah k práci pozoruje skoro 75 procent lidí do čtyřiceti let. Takové číslo ještě Česko nezažilo a nezdá se, že by mělo klesat. Kdo je k závislosti na práci nejvíce náchylný? Jaké zdravotní problémy s workoholismem přicházejí? A jaké další závislosti se s ním pojí? „Velmi často jde ruku v ruce se syndromem vyhoření, úzkostmi či depresemi. Často tito lidé zajídají své emoce, takže souvisí také s přejídáním. A u vysoce postavených manažerů zase zaznamenáváme při workoholismu používání kokainu jako povzbuzovače nebo alkoholu jako vypínače,“ říká adiktoložka a náměstkyně podřízených organizací Zdravotnických zařízení Ministerstva spravedlnosti Markéta Kořínková v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin.

Stížnosti na bolesti kloubů jsou už takovým evegreenem. S věkem přibývají a postupně se objevují u drtivé většiny lidí. Ze všeho nejvíce jim škodí obezita, každý kilogram navíc znamená pro klouby další zátěž. Mnohdy stačí zhubnout pár kilo a člověk se bolesti zbaví. Ale to není jediná příčina nemocných kloubů. Ubližovat jim může i nevhodný sport. „Katastroficky dopadá také, když se člověk vrhne bezhlavě do sportování, rozhodne se, že bude trhat rekordy,“ říká ortoped Jiří Beznoska a upozorňuje, že sporty jako florbal přivádějí do ordinací už malé děti. „Chodí za námi už dvanáctileté děti, které mají problémy s klouby, protože jsou přetěžovány prudkým zastavením, rychlou změnou směru,“ dodává.V dalším díle Longevity podcastu vysvětluje také, kdy by se neměla používat ortéza, i to, jaké zkušenosti má s vychvalovanou kurkumou. 

Ještě nikdy v historii nebyl střevní mikrobiom v takovém centru pozornosti jako dnes. Ukazuje se, že miliardy bakterií v našich střevech nehrají jen klíčovou roli při trávení, ale ovlivňují i imunitu, psychiku, kvalitu pokožky i detoxikaci těla. Nejnovější výzkumy poškozený mikrobiom spojují také s rakovinou střeva, která stále častěji postihuje mladé lidi. Jeho kvalitu přitom výrazně ovlivňuje to, co člověk jí. Existují potraviny, které „hodné“ bakterie zabíjí a pomáhají žít těm patogenním. „Překvapila mě zelenina, ten obrovský rozdíl mezi zeleninou ze zahrádky a ze supermarketu. Nebo colové nápoje, ty vám probiotické bakterie zlikvidují velmi rychle a velmi spolehlivě,“ říká mikrobiolog a expert na mikrobiom Petr Ryšávka. V dalším díle Longevity podcastu HN se dozvíte i to, jak může způsob porodu ovlivnit zdraví střevní mikroflóry, nebo to, jaké potíže jeho nerovnováha působí.

Z běhání se v posledních letech stal doslova fenomén, životní styl. Jenže mnohým už nestačí výběh po práci, své síly chtějí měřit s dalšími nadšenci a zkoušejí jeden závod za druhým. Jak se na něj tedy připravit a zlepšovat své výkony? „Neměli bychom na to tlačit. Každý, kdo začíná, by měl několik měsíců jen klusat. Když někdo začíná na dvaceti kilometrech, další týden zvedne na třicet kilometrů, pak čtyřicet,“ radí běžecká legenda Pavel Novák, jehož maratonský rekord je pod dvě hodiny a dvacet minut. Vrchol své závodní kariéry zvládal při náročné práci záchranáře, dnes už maratony neběhá, u trénování ale zůstal. V dalším dílu Longevity podcastu radí, v čem pomáhá běhání do kopců, jak mají vypadat intervalové tréninky a kde dělají běžci nejčastější chyby.

Psychika hraje při snaze vést zdravý život obrovskou roli. Někteří lidé mají vztah k jídlu už tak pokřivený, že v podstatě neustále bojují s myšlenkou něco si „zobnout“. A tento souboj obvykle prohrají. „Reaktivita mozku lidí s obezitou je zvýšená a je spojena s hypersenzitivitou, mozek jídlo vyhodnocuje jako velmi žádoucí, aniž by byl přítomný hlad,“ říká Šárka Slabá, klinická psycholožka, která se specializuje na hubnutí. Přenastavit hlavu, aby jídlo brala jen jako zdroj energie, je sice náročný proces, nikoliv však nemožný. Důležité je vyvarovat se základních chyb. Například málo spát, protože unavený mozek snadněji sklouzne k impulzivnímu přejídání. Nebo držet přísné diety, které vztah k jídlu jen zhoršují. Jaké jsou další nejčastější chyby a které techniky s přechytračením hlavy pomohou? Dozvíte se v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin.

Na onemocnění srdce a cév zemře v Česku každý třetí člověk. Velký díl viny na tom má strava, která je poprvé v historii lidstva tak bohatá na škodlivé tuky. Třeba takové máslo: na množství hmotnosti je v něm největší zastoupení nasycených tuků vůbec, dokonce dvakrát větší než v sádle. Vyplatí se proto sledovat všechny možné ukazatele, kromě krevního tlaku a cholesterolu nově odborníci doporučují i takzvaný ApoB protein. „Je to nejcitlivější ukazatel rizikovosti spojené s krevními tuky,“ říká preventivní kardiolog Michal Vráblík v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin. Doporučuje, aby se na něj ptali u lékaře všichni lidé, kteří mají větší tukové zásoby kolem pasu. A radí také, jaké hodnoty na chytrých hodinkách by měly člověka „dohnat“ k lékaři. „Když se klidová frekvence přehoupne přes sto tepů za minutu, je to něco, co by mělo být předmětem vyšetření,“ říká Vráblík.