Spotlight

Neochotu Evropy udržovat transatlantické vztahy by v důsledku mohlo Spojeným státům uškodit, tvrdí Vojtěch Bahenský, bezpečnostní analytik z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Spojené státy jako celek z takového mezinárodního uspořádání benefitovaly. Velkou část z toho ale začaly brát jako samozřejmost, domnívá se Bahenský. "Myslím, že tam přijde velká deziluze. Chápu nějaké Trumpovy voliče v tom, že měli pocit, že oni z toho nebenefitují. Ale druhá věc je, jestli jim pomůže to, co teď dělá Trump. A tam bych byl velmi skeptický."Teď se postupně začnou v Evropě objevovat hlasy, které budou upozorňovat na to, že nejsme na Spojených státech bezpečnostně závislí a ekonomicky s námi spíš bojují, tvrdí bezpečnostní expert. Pak třeba vyvstane otázka, proč následovat USA do konfliktu s Čínou. "Tohle se - myslím - může Americe vrátit," konstatuje Bahenský.

24. brigáda dva roky držela svůj úsek fronty kolem Torecku a Ňju-Jorku naprosto perfektně. "Na štábu operativně taktického uskupení si ale z nepochopitelného důvodu řekli, že když je ten úsek tak dobře zabezpečený, mohli by tuto elitní kádrovou brigádu vzít a dát ji na jiný úsek.“ Rotace na Časiv Jar se ale nepodařila, čehož Rusové úspěšně využili, vysvětluje dobrovolník Vasyl Kapustej.

Rusko přijalo rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa přerušit vojenskou pomoc Ukrajině s nadšením. "V Kremlu museli být příjemně překvapeni. Ještě příjemněji, než po tom pátečním 'výbuchu jaderné bomby' v Bílém domě," popisuje novinář žijící v Moskvě Jiří Just v rozhovoru pro Spotlight News.

Dokument Evropské komise s názvem Clean Industrial Deal si klade nesplnitelné cíle. Zvlášť v době, kdy za hranicemi Evropské unie zuří válka, myslí si člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy Petr Jonák. „Celý svět teď deglobalizuje. Většina států a teritorií se výrazně víc zajímá o to, jak budou soběstačné ve strategických surovinách,“ upozorňuje.

Diplomatická roztržka v Bílém domě mezi prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem zaplnila všechna světová média. Podle zmocněnce vlády pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného si musíme zvyknout, že nová Trumpova administrativa necítí vůči Evropě žádnou empatii. "Jsou k nám teď emočně úplně chladní a my byli 80 let zvyklí, že tomu tak nebylo," říká.

Novinářce a bývalé moderátorce zrušeného pořadu 168 hodin Noře Fridrichové se nelíbí, kam se momentálně ubírá zpravodajství České televize, zejména pak domácí rubrika. "Když se podívám na hlavní relaci, tak se neustále dozvídám jenom o ceně másla, o úrokové sazbě a o tom, že kombajny vyjely," hodnotí skladbu zpravodajství v rozhovoru se Zuzanou Tvarůžkovou.

Já jsem tomu nemohl uvěřit, to je něco, co se opravdu ještě nestalo, popisuje třaskavou schůzku mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno. Přišla mi to jako taková kolektivní šikana, tvrdí.

„Nevím, jestli by se mnou hodně lidí souhlasilo, ale já si myslím, že je to příběh fenomenálního úspěchu,“ říká o proměně České republiky v zemi hostící stovky tisíc uprchlíků Jaromír Mazák z analytického ústavu STEM, spoluautor výzkumu zabývajícího se náladami české veřejnosti.

Obličej o vás prozradí, jestli se bavíte, jak se cítíte, nebo jestli lžete, vysvětluje Jiří Matas, vedoucí oddělení vizuálního rozpoznávání na katedře kybernetiky Českého vysokého učení technického (ČVUT). Drobné změny ve tváři, které se označují jako mikrovýrazy, nemůžeme vědomě ovládat, počítač je ale dokáže vyhodnotit.

"Aktuální fungování sněmovny už ženy, ale ani muži nedovedou skloubit s normálním životem," říká analytička z neziskové organizace Fórum 50 % Veronika Šprincová k tomu, proč ženy odcházejí z politiky. Přispívají k tomu i necitlivé reakce v online prostoru. "U žen je to častěji spojeno s osobními útoky. Jsou zaměřené na konkrétní političku, ne na vládu nebo politickou stranu," doplňuje.