Ve vatě

Závody na americkém trhu pokračují. Podle investora Daniela Gladiše ale boduje jen sedm firem. Kdo chce podle něj vsadit na růst a nebojí se většího rizika, ať se dívá na země jako Brazílie či Mexiko.Vysoké výnosy, ale i vysoká rizika. Investice na tzv. rozvíjejících se trzích zažívají boom. „Jsou to obrovské země. Představují 80 % světové populace a 70 % světového HDP. Většina investorů se zabývá americkým trhem, je největší a nejrozvinutější. Ale když se podíváš na konci roku, které jednotlivé akcie si vedly nejlépe, tak z TOP 50 je většina neamerických,“ všímá si investor Daniel Gladiš, zakladatel fondu Vltava Fund SICAV v podcastu Ve vatě.Čína, Indie, Brazílie – tam všude poroste střední třída a tedy i spotřeba. „Ten trh dohání tu nerozvinutost,“ říká Gladiš. Typickým příkladem sektorů, které čeká na rozvíjejících se trzích neboli „emerging markets“ rozmach, jsou podle něj finančnictví a pojišťovnictví. „Nebo třeba segmenty spotřebního zboží. U nás je spotřeba na úrovni ad absurdum, na emerging markets ale roste střední třída ještě rychle.“Podle Daniela Gladiše může být investice do rozvíjejících trhů klidně formou úspor na důchod, když člověk investuje dlouho a pravidelně. Nikdy by ovšem neměl sázet všechny peníze na jedinou kartu. Nejlépe z mladých trhů mají našlápnuto Brazílie a Mexiko, věští Gladiš. „Brazílie má po delší době slušný obchodní přebytek, stává se exportním gigantem. Mexiko těží z trendu deglobalizace. Americké firmy se snaží po zkušenostech s náročnou logistikou za covidu přitahovat si své dodavatelské řetězce blíž. A Mexiko je blízko a je osvědčené,“ vysvětluje investor.Důvodem, proč rozvíjející se trhy investory lákají, je jejich nadprůměrná ziskovost. Některé firmy z mladých trhů patří mezi nejziskovější společnosti světa. Co se lokalit týče, má Gladiš jasno. „K těm nejlepším patří investice na Filipínách. Nejhorší zkušenosti jsou s investicemi v Číně. To, co jsme tam zažili, když jsme analyzovali čínské firmy, to jsme nezažili někde jinde. Míra korporátních podvodů je tak velká, že jsme v roce 2011 došli k rozhodnutí se tomuto trhu vyhýbat. A nikdy jsme toho nelitovali.“Jak na „emerging markets“ investovat? A na co si dát pozor? Poslechněte si celý podcast v přehrávači v úvodu článku.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Zatímco zhruba milion Čechů stále nemá bankovní účet, ekonom Dominik Stroukal už dva roky platí čipem voperovaným v ruce. Budoucnost placení ale vidí jinak. Do dvaceti let se podle něj rozšíří platby otiskem prstu či duhovky.Dominik Stroukal má v těle dva NFC čipy. Jeden slouží k převodu bitcoinů, druhý nahrazuje klasickou platební kartu. „Tím prvním jsem už od roku 2016 platil bitcoinem, to tam ještě neuměli narvat kartu. S tím přišel až v roce 2021 jeden Polák s jedním kyborgem, tak jsem se hned přihlásil a nechal jsem si to tam šoupnout. Byl jsem jeden z prvních,“ říká nadšenec do fintechu.Praktické to ale podle něj moc není. „Čip je pod docela velkou vrstvou kůže, takže často musím terminál hladit půl minuty, než najdu ten správný bod, kde to pípne,“ vysvětluje.  Při částkách nad 500 korun musí zadávat PIN, stejně jako u klasických plateb kartou.Exoticky si Stroukal nepřipadá: „Není to taková divočina. Je to technologie, kterou mají dneska u nás v sobě i psi. Takže to není taková exotika, že jsem kyborg.“Budoucnost placení ale podle něj implantované čipy nejsou. Do deseti až dvaceti let se podle něj ovšem rozšíří možnost placení biometrikou. Otiskem prstu. Skenem oční duhovky. „Problém s biometrikou je ten, že když mi někdo sebere kartu anebo zjistí PIN, tak se to dá změnit. Ale když mi někdo sebere v databázi otisk prstu, tak už ho použít nemůžu. Je to pohodlný, pohodlnější než čip v ruce, člověk si nechce nechat vrtat do ruky, ale riskuje to, že se nepodaří uhlídat jeho data,“ obává se ekonom z Metropolitní univerzity Praha.Obchodníky, kteří kvůli poplatkům odmítají akceptovat platby kartou, Stroukal přes svou lásku k moderním platebním technologiím chápe. Možnost platit bezhotvostně si ale podle Stroukala klienti stejně časem vynutí. „Zákazník je vždycky ten, kdo vyhraje. Obchodníci se budou muset přizpůsobit. Akorát by mi vadilo v tuhletu chvíli přikazovat platby kartou lidem, který k jejich odmítání fakt nemusí mít jenom nelegální důvody,“ dodává.Jaký podíl na našich běžných účtech má hotovost? Skutečně klesá počet podniků, kde se přijímají platby kartou? A jaká bude budoucnost placení? Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Statisíce lidí s hypotékou by mohli mít v budoucnu ztížené cestování mezi bankami za lepší sazbou. Vláda chce totiž omezit hypoteční turistiku mimo povolená období tím, že umožní bankám účtovat si vyšší sankční poplatky.Hypoteční turistika zažila v uplynulých letech nebývalý rozmach, kdy řada majitelů hypoték cestovala mezi finančními domy za lepší sazbou, bez hrozby citelnější sankce za předčasné ukončení smlouvy.V současné době zákon o spotřebitelském úvěru říká, kdy je možné hypotéku předčasně splatit bez jakékoliv sankce. Pokud to ovšem klient udělá i mimo tyto jasně definované možnosti, zaplatí financující bance „pokutu“ řádově jen ve stovkách korun.Taková situace nebyla na trhu vždy a jak v podcastu Ve Vatě upozornil expert na financování bydlení Libor Ostatek, snadná hypotéční turistika přišla zhruba šest let zpět, kdy Česká národní banka předložila svůj výklad tehdejší novely zákona o spotřebitelské úvěru. ČNB tehdy bankám nařídila, že do účelně vynaložených nákladů, které jim s předčasně splacenou hypotékou vzniknou, si nesmí zahrnou náklady spojené s obstaráním peněz. Ze sankcí až v řádu několika procent z nesplacené části hypotéky tak rázem poplatky klesly pod tisíc korun.„Česká národní banky tehdy doslova uvalila regulatorní okovy na banky, kterým umožnila účtovat si za předčasné splacení hypotéky jen administrativní náklady,“ uvedl Ostatek.Některé banky se dokonce výkladu ČNB vzepřely a nadále klientům účtovaly sankce až v řádu desítek tisíc korun, ale vykoledovaly si za to od regulátora mnohamiliónové pokuty.Banky se dlouhodobě snaží tento stav změnit, protože jim hypotéční turistika způsobuje reálné ztráty. Ty souvisejí s obstaráním peněz na trhu, aby mohly banky klientovi garantovat sazbu a pevnou splátku hypotéky po celou dobu, na jakou si klient sazbu zafixoval.V minulých týdnech se ale vláda ztotožnila s argumenty bank o škodlivých dopadech tohoto stavu na hypotéční trh a schválila změnu zákona, která umožní bankám účtovat si až 2 procenta z nesplacené jistiny u předčasně ukončené hypotéky mimo povolené možnosti.„Spekulativní jednání klientů, kteří přecházejí k jiné bance před skončením fixace čistě kvůli výhodnější nabídce jiné banky, může mít negativní a nespravedlivý dopad na všechny ostatní klienty, protože riziko ztrát z předčasného splacení motivuje banky nabízet vyšší sazby u všech hypoték a to dopadá na všechny zájemce o hypotéky,“ uvedlo ministerstvo financí ve svém zdůvodnění.Pokud tato změna projde a zákon se změní, bude to mít na trh podle Ostatka jednoznačně pozitivní efekt. Banky si do sazeb nebudou muset promítat rizikovou přirážku a navíc padne riziko, že by banky při zachování současného stavu nechtěly do budoucna poskytovat hypotéky s dlouhodobější fixací. „Pokud by změna zákona neprošla, tak by se v budoucnu mohla drtivá většina hypoték nabízet s fixací do tří let,“ soudí expert.Vliv na dlouhodobé fixace je znát už v současné době. Podle Ostatka takové hypotéky nabízejí banky výrazně dráž, než by odpovídalo ceně peněz na trhu. Budou si v budoucna banky účtovat maximální sankci za ukončení hypotéky, nebo zafunguje konkurence? Jak se už na trhu projevuje zrušení parametru DSTI? A jak to bude dále s dostupností bytů? Poslechněte si celou epizodu!Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Děti odmala učíme, jak se chovat a jak žít zdravě. Jak zacházet s penězi, se ale často doma nenaučí. S exbankéřem Luborem Žalmanem jsme v podcastu Ve vatě sestavili desatero „Co říct dětem o penězích, aby byly bohatší než vy.“1) Mluvte s dětmi o penězích a jděte příklademAť už se doma hádáte o penězích, máte nervy z chybějících tisícovek na konci měsíce nebo si vyčítáte nesmyslný nákup, děti všechno vidí. A naše finanční zvyky budou v budoucnu s největší pravděpodobností kopírovat. Proto je dobré s nimi o penězích otevřeně mluvit.Nebojte se potomkům svěřit, kolik berete, když se zeptají. Klidně jim i vysvětlete, kolik měsíčně odvádíte na splátkách hypotéky. Lépe tak pochopí, proč jim zrovna nemůžete dopřát, co si usmyslí.2) Dávejte dětem kapesnéPřes 70 % českých dětí dostává kapesné, v průměru 250 korun měsíčně, říká nedávný průzkum České bankovní asociace. Ať už je dítě utratí za cokoli (v reálu to jsou většinou sladkosti), lepší životní lekci jim ohledně peněz těžko uštědříte. Děti si uvědomí, jakou hodnotu peníze mají. Mají šanci si vyzkoušet, jak to „bolí“, když peníze za něco utratí, a jaké to je, když dojdou dřív, než dostanou další.„Pro malé dítě je těžké plánovat na měsíc, lepší je týdenní kapesné. Ale postupně by měli rodiče dospět k měsíčním platbám, aby dítě připravili na model měsíčních výplat,“ říká Lubor Žalman, bývalý ředitel Raiffeisenbank, dnes investor z Encor Wealth Management.3) Nechte dítě z kapesného platit i běžnou režiiKdyž si bude dítě do osmnácti z kapesného kupovat jen pamlsky a později alkohol, na dospělost se moc nepřipraví. Od dvanácti výše je varianta dát mu peněz více a nechat ho pokrýt i běžné výdaje jako tramvajenku, obědy nebo mobil. Naučí se, jak rozdělit peníze na nutné výdaje a na zábavu.4) Oceňte dítě za výjimečný výkonPodle Lubora Žalmana je výchovné, když má kapesné fixní a motivační složku. „Výchova je výcvikový tábor. V životě to tak chodí, že když se mi něco podaří v práci, dostanu bonus. Když udělám dobrý obchod, vydělám na něm,“ říká investor v podcastu Ve vatě. Příznivcem finančních odměn za jedničky ve škole ale není.5) Pošlete děti na brigádu a nechte je utratit výplatuÚměrně svému věku si děti mohou ke svému kapesnému začít přivydělávat. Poučné může být projít různými typy brigád. Poznají, jak rozdílně jsou práce ohodnocené. „Já bych děti lifroval do práce, na kterou mají. Když je mi 15, tak už můžu prodávat v McDonald's. V 18 už můžu pracovat třeba jako poslíček v nějaké firmě a nasávat, co se v ní děje,“ přemýšlí Žalman.Co si potomci vydělají, je jejich, říká Žalman. Měly by proto dostat možnost si s penězi dělat, co chtějí. „Za první peníze jsem si koupil elektrickou kytaru, rodiče obraceli oči v sloup, ale neřekli ani slovo,“ vzpomíná investor.6) Výdaje by měly být nižší než příjmyVíce než čtvrtina českých domácností z příjmů sotva pokryje své výdaje. Proto by Žalman potomkům od mala vštěpoval, že utratit se má méně, než kolik člověk vydělá. „Když to nevychází, přemýšlejte nejen jak snížit výdaje, ale hlavně  jak zvýšit příjmy,“ radí Žalman.7) Dluhy jsou drogaDluhy na spotřebu, kromě hypoték, jsou droga, tvrdí investor: „Jako děti učíme pohybovat se ve světě, kde existují návykové látky, je potřeba je učit se pohybovat ve světě dluhů. Dluhy jsou návykové. Dluh má všechny parametry závislosti.“ Nechte děti okusit, že peníze mají svou cenu. A když jim půjčíte, nechte je zaplatit úrok, radí Lubor Žalman.8) Nechte děti spořit a investovatDěti od malička učíme spořit „do prasátka“. „Koncept odkládání uspokojení je důležitá dovednost a prasátko je dobrý způsob, jak to trénovat,“ míní Lubor Žalman. Později je možné založit dětský účet nebo investiční demoúčet a ukázat, jaký je rozdíl mezi spořením a investicí.Od druhého stupně už většina dětí zvládne pochopit „kouzlo“ složeného úročení, díky kterému přibývají výnosy z investování rychleji než spořením. Ale taky že mohou rychle propadnout.9) Pracujte s vášní, chtějte být nejlepší a nevzdávejte toAť už jste zaměstnancem nebo podnikatelem, bez vytrvalosti a elánu to daleko nedotáhnete. „Neznám úspěšného podnikatele, který by byl leklá ryba. Druhá věc je houževnatost, ti lidé se nikdy nevzdají. I to se dá od rodičů odkoukat. Třetí věc jsou ambice, úspěšný podnikatel musí chtít to dotáhnout daleko,“ vypočítává Žalman.10) Bohatství není cílNevěřím, že bohatství je klíčem ke šťastnému životu, říká Žalman. „Elon Musk neudělal Teslu a neposílá rakety do vesmíru, aby byl bohatý. V USA zkoumali dlouhodobě rodiny a zjistili, že pocit štěstí se zvyšuje s příjmem. Ale končí to sto tisíci dolarů na rodinu, pak už se štěstí nezvyšuje. U nás to bude míň, i když ne o moc,“ myslí si investor.Poslechněte si celou epizodu!Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Budoucí důchodce čeká při přechodu do penze brutální propad životní úrovně. Státní penze nezaniknou, ale budou činit jen čtvrtinu mzdy. Na důchod je ideální odkládat si sedm až 10 procent výdělku, říká Ve vatě Dominik Stroukal.Takhle vysoké důchody vzhledem k předchozí mzdě tu nikdy nebyly. Aby systém zvyšující se počet penzistů ustál, začne poměr penze k předchozí hrubé mzdě klesat.„Dnes je důchod průměrně 44 procent hrubé mzdy. Jsme na vrcholu. To číslo vzhledem k demografickým projekcím začne klesat. Náhradový poměr se bude muset snížit ze 44 na 35 a za pár desítek let to může být klidně 25 procent toho, co berou v hrubém  zaměstnanci,“ predikuje v podcastu Ve vatě ekonom Dominik Stroukal.Kdo nebude chtít spadnout s životní úrovní tak radikálně, musí spořit či lépe investovat bokem. „Abychom si dokázali zachovat přibližně stejnou životní úroveň, tak bychom si museli spořit sedm až 10 procent ze současného platu do třetího nebo druhého pilíře, kdybychom ho otevřeli,“ doporučuje Stroukal.Podle ekonoma si jsou mladší generace budoucích nižších státních penzí od státu vědomy. „Nemůžeš být jako Jiří Krampol a divit se, že když neodvádíš do systému, tak nemáš důchod,“ říká Stroukal v narážce na časté stížnosti populárního herce v bulvárním tisku. Krampol tvrdí, že přes vysoké výdělky ze své penze v Praze nyní nevyžije.  ¨„Hodně chodím po středních školách a nenajdeš nikoho, kdo by si myslel, že vyžije jen se státním důchodem. Hledají vlastní cestu, zkoušejí investovat přes různé investiční aplikace,“ všímá si Stroukal z Metropolitní univerzity Praha.Počet důchodců bude podle demografických predikcí nejvyšší kolem roku 2059. „Dotkne se to nás všech, ale nejkritičtější skupina jsou naše děti. Děti, které se narodí dnes, tak u nich je téměř stoprocentní, že budou do důchodu přicházet po sedmdesátce,“ myslí si Stroukal, který je členem Národní ekonomické rady vlády.„Zatímco dnes ‚vydělávají‘ tři pracující na jednoho penzistu, za 30 let to budou jen dva a později jeden na jednoho,“ tvrdí ekonom. Podle Stroukala to zvýší pnutí mezi generacemi a vytvoří podhoubí pro laciná politická řešení.Poslechněte si celou epizodu!Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Apple či Microsoft oslňují dvojciferným růstem. Nezavrhujte kvůli nim všechny „staré“ firmy, radí investoři. Cigarety nebo ropa dokážou přinést solidní zisky ještě desítky let, shodli se v podcastu Ve vatě speciál.Ján Hájek, portfolio manažer Top Stocks, investoval do těžařské společnosti Hess, která má partnerství s ropným gigantem Exxon Mobile. Do hledání nových ložisek už se sice moc neinvestuje, ale americký Hess začne díky svým stávajícím nalezištím ropy v Guyaně slušně profitovat. I když se poptávka po ropě v budoucnu sníží, firma bude podle Hájka dál vydělávat. Podobně to funguje i u tabáku.„Přestože spotřeba tabáku klesá, mezi nejlepšími investicemi za posledních 20 let překvapivě trůní Philip Morris. Sektor má schopnost přizpůsobovat nabídku poptávce, umí ovlivnit cenu. Stejné je to u ropy. Pokud bude poptávka klesat, ale zároveň bude klesat nabídka, tak si mohou „pricing power“ uchovat,“ míní Hájek.Poptávka po všech zdrojích energie, včetně fosilních paliv, tu bude desítky let, doplňuje jej Daniel Gladiš, investor a zakladatel Vltava Fund SICAV: „Desítky let se svět absolutně neobejde bez fosilních paliv. Jsem přesvědčen, že poptávka po nich dlouho poroste. Trh to nevnímá, jak by měl. Budoucnost světa neurčuje Německo a Kalifornie, ale chudších 5,5 miliardy lidí na světě, kteří čelí nedostatku energie,“ řekl v podcastu Ve vatě speciál, který jsme natočili 20. června v brněnském prostoru Co.labs.Pozor ale na to, v které fázi ropné akcie kupujete. Loni kvůli válce bodovaly, letos jsou na tom špatně. „Kdo chce postavit portfolio dlouhodobě, tak tam ropa určitě patří. Nenechte se zlákat euforickou vlnou, kupujte spíš, když poptávka klesá. Letošek je lepší načasování než loňský rok,“ myslí si Anna Píchová, hlavní analytička společnosti Cyrrus.Sázet na celý sektor či region podle ní nedává smysl. „Snažím se v nejisté době hledat příběhy, které mi dávají smysl. Třeba elektroauta. Jistota je, že jich v dalším roce bude vyrobeno víc než letos, a pravděpodobně to tak půjde ještě pár let. Pro elektroauta jsou třeba polovodiče. Ty součástky se prodají vždycky.“Jaký vliv bude mít umělá inteligence? A jak vybírat mezi technologickými skokany? A které firmy jsou podle investorů nyní předražené? Poslechněte si celý investiční speciál!Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Češi se naučili posílat volné peníze do investičních fondů. Aktuálně v nich mají skoro bilion. Od covidu do nich přiteklo 400 miliard. „Vyberte fond i podle toho, kolik akcií jeho management sám drží,“ radí investor Daniel Gladiš.Volné peníze, které lidem zbyly, když za covidu neměli kde utrácet, plynou ve velkém i do investic. Zažitá nedůvěra k fondům, kterou mají Češi pod kůží od tunelářské aféry Viktora Koženého, který obral o peníze 240 tisíc lidí, pomalu opadá. Podle Daniela Gladiše, zakladatele hedgeového fondu Vltava Fund SICAV, jsme nyní v diametrálně odlišné legislativní situaci. „Sem tam mohou fondy i zkrachovat, ale děje se to velice zřídka. Netýká se to běžných podílových fondů, ale hedgefondů, které ke svým spekulativním transakcím používají velké množství dluhu,“ říká investor v podcastu Ve vatě. Po celém světě funguje 137 tisíc podílových fondů, v tuzemsku jich aktuálně působí 780. Princip je jednoduchý. Fond sdružuje prostředky od různých investorů a za ty pak portfolio manažeři fondu pořizují do portfolia cenné papíry – akcie, dluhopisy nebo měny.Investor získá podílové listy. „Podílový list nemá hlasovací právo. Nedává právo se podílet na rozhodování o tom, jak se peníze spravují. Ale dává možnost se podílet na majetku fondu, podle výše podílu,“ osvětluje fungování investor Gladiš.„Člověk by se měl zamyslet, čeho by investováním chtěl dosáhnout,“ nabádá Gladiš. Jestli bude peníze investovat na rok či 15 let, jaký výnos by rád získal, potažmo jakému riziku je ochoten čelit. A taky zda si chce investice nechat aktivně spravovat nebo je jen pasivně nechat běžet. Při výběru konkrétního fondu by se Gladiš díval zejména na tři věci. „Chtěl bych, aby správce fondu měl jasně formulovanou strategii, která se mi líbí. Měl by ji definovat třeba v nějakých textech či videích,“ říká investor.Za klíčové považuje Gladiš i to, že má správce ve svém fondu vlastní kapitál. „Potřebujete někoho, kdo je v dobrém smyslu slova fanatik. Chtějte, aby měl ve fondu investovanou podstatnou část peněz. Koukněte se do výroční zprávy, kolik akcií management drží. Když člověk sám nic neriskuje, nedá se očekávat, že dělá správná rozhodnutí.“Třetí Gladišovo kritérium dobrého fondu je subjektivní. „Když někomu svěřím peníze, je to osobní, vyjadřuje to míru důvěry. Chtěl bych, aby byl sympatický a měl charakter,“ vypočítává Gladiš.Na jaké poplatky si u fondů dát pozor? Co jsou skryté poplatky? A jaký je rozdíl mezi podílovými fondy a tzv. ETFky? Poslechněte si celý podcast Ve vatě.Poslechněte si celou epizodu!Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Sedmiprocentních úrokových sazeb se ČNB sveřepě drží už skoro rok, přesto se ceny hypoték sunou dolů. Do konce roku klesnou pod pět procent, domnívá se hypoteční expert Libor Ostatek v podcastu Ve vatě.Hypotéka za 1,99, nebo za šest procent? Ve splátkách i celkové ceně úvěru jde o obrovský rozdíl, a tak není divu, že současný trh s hypotékami prakticky stojí. Ceny úvěrů i bytů totiž klesají jen pomalu.„Počet zpracovaných, schválených a podepsaných hypoték je nejnižší za 20 let. Kolem 3000 hypoték měsíčně. Jedna banka zpracuje 15 hypoték za jeden den. Na to mi stačí tři lidi,“ popisuje zamrzlý trh Libor Ostatek.Podle hypotečního experta z Golem Finance a Broker Trust jsou však už na dohled lepší časy. „Prostor pro zlevnění tam je,“ domnívá se Ostatek. „Do konce roku čekáme, že se sazba hypoték reálně přiblíží pěti procentům. Věřím, že se u vybraných skupin klientů dostaneme na 4,99 procenta,“ predikuje optimisticky Ostatek.Výše dvoutýdenní reposazby, se kterou ČNB dle svých vyjádření nehodlá hýbat, totiž není jediný faktor, který cenu hypoték ovlivňuje. Určuje trend, ale klíčové je, za jaký úrok si komerční banky napůjčují peníze pro své klienty na finančních trzích.A tam je trend pozitivní, už rok si banky půjčují „dlouhé“ peníze na hypotéky pro své klienty levněji a levněji. „Za posledních 12 měsíců se banky dostávají téměř na minimum ceny zdrojů. Ať už se to týká tříletých, pětiletých, nebo desetiletých fixací,“ všímá si Ostatek.Řeč je o tzv. swapech. „To jsou instrumenty, kterými si banky zajišťují cenu peněz na určité období. Když chce banka peníze na pětiletou fixaci, koupí pětiletý swap. Má garantováno, že klient může celou dobu splácet za určitý úrok. Totéž platí na tři roky či deset let,“ vysvětluje Ostatek.Přestože cena swapů velmi kolísá, poslední měsíce ukazují, že míří dolů. A i když to v oficiálních cenících ještě nevidíme, banky už na to reagují. Oficiálně se hypotéka v dubnu prodávala průměrně za 6,30 procenta. Individuální nabídky byly podle Ostatka citelně níž.„V reportech a indexech je sazba šest procent, to je ale nabídková cena. Ta je velmi odlišná od těch reálných. My jsme zprostředkovali hypotéky už za 5,49 procenta,“ říká hypoteční odborník.Rozmrazení hypotečního trhu podle něj pomůže i zrušení limitu DSTI. Od července ho centrální banka vypíná, a komerční banky si tak budou moci žadatele o hypotéku posuzovat podle svých kritérií.Komu deaktivace DSTI nejvíc pomůže? Přestane být hypotéka luxus pro vyvolené? Poslechněte si celý podcast Ve vatě nahoře v přehrávači.Poslechněte si celou epizodu!Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Drtivá většina Čechů si na penzi odkládá „po staru“ prostřednictvím penzijního spoření. Většina penzijních fondů však za posledních deset let po započtení inflace prodělává. Bilanci jim vylepšuje příspěvek od státu.Od ledna příštího roku však má začít platit revoluční změna, která státní příspěvek vedle „penzijka“ zaručí i lidem, kteří si na penzi budou investovat – do akcií, dluhopisů i jiných instrumentů. Stejně jako majitelé penzijního spoření si budou moci investované peníze odečíst z daní.„Vláda připravuje dlouhodobý investiční produkt, který dostane stejné příspěvky a daňové zvýhodnění, jako mají penzijní produkty. To bude ohromné zvýšení konkurence,“ myslí si investor Lubor Žalman v podcastu Ve vatě, jehož tématem bylo právě spoření na důchod.Návrh zákona, který tento nový produkt zavádí, má projednat příští týden vláda. Ministr Zbyněk Stanjura (ODS) chce, aby začal platit 1. ledna 2024. „Děje se tu částečná penzijní reforma. A penzijní fondy z toho mají strach. O tom svědčí i to, že byly kategoricky proti tomu, aby v názvu produktu bylo slovo penze. Jsem optimista, co se týká zlepšení výnosů, a sníží to i poplatky na trhu,“ domnívá se Lubor Žalman, partner v Encor Wealth Management.Podle Žalmana novinka donutí lidi, aby zvedli kotvy ze starých, tzv. transformovaných,  penzijních fondů. V nich si na konci prvního čtvrtletí letoška spořilo stále skoro 2,7 milionu Čechů. Ze zákona nesmí klientům prodělat, jejich strategie je proto konzervativní, a tudíž nevynáší.„Je to strašná bída. Jsou to výnosy kolem jednoho procenta. Když nemůžou prodělat, nemůžou vydělat,“ glosuje Žalman.Když připočteme inflaci, jsou klienti „starých penzijek“ v reálu v minusu. Za posledních 10 let reálně prodělávají okolo 20 procent, vyplynulo z analýzy výsledků zhodnocení transformovaných fondů od společnosti Freedom Financial Services.Komu zbývá víc než pět let do důchodu, měl by transformované fondy opustit, radí Lubor Žalman. Vyvázat se z nich však není tak snadné. „Musím to udělat ve dvou krocích, nejdřív musím přestoupit do doplňkového penzijního spoření svého fondu, až následně mohu změnit penzijní společnost,“ vysvětluje Žalman.Poslechněte si celou epizodu!Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Kdo chce své peníze svěřit firmám kvůli tomu, že při podnikání myslí na klima na úkor svého byznysu, prodělá. Myslí si to investor Daniel Gladiš. „Bude na tom hůř. Ať investuje s vědomím toho, že bude muset obětovat část výnosu.“Podpořte podcast Ve vatě v anketě Podcast roku!„Investování do firem, které dělají byznys s ohledem na klima, sociální blaho svých zaměstnanců a férové vedení, tedy tzv. ESG princip, je nejvíc ‚vyhajpovaný‘ a přeceněný koncept v byznysu“, říká Aswath Damodaran, světová autorita kolem oceňování firem.„Nikdy prý neviděl koncept, kde by bylo tak málo obsahu a současně byl přijímán tolika lidmi. Podle něj svět chce, aby se korporace stávaly církevními a hlásaly nějaké evangelium místo toho, aby dělaly byznys,“ parafrázuje profesora New York University investor Daniel Gladiš.Investování podle principů ESG je trendy maximálně šest let. To není dost dlouhá doba, abychom mohli výkon takových společností či firem objektivně posoudit. Přesto na téma výkonnosti ESG investic existuje řada studií.Newyorská univerzita dala ve své analýze dohromady výsledky desítek z nich. Vyšlo jí, že 59 procent studií ukazuje u ESG investic stejné nebo lepší výnosy než mají investice tradiční. Takový výsledek Gladiš připisuje tomu, že v prvních letech plynulo do ESG investování hodně prostředků.„Je to přílivem těch peněz. Když budou ESG akcie permanentně dražší než zbytek, tak ponesou nižší výnos. Příklad, který trvá 40 let, jsou tabákové firmy. Ty byly pod tlakem už od 70. let. Investoři se k nim z pochopitelných důvodů otáčeli zády. Přesto patří k nejvýnosnějším akciím vůbec. Je to proto, že byly permanentně levné,“ říká investor.Třeba loni se ESG akciovým fondům nedařilo. Trhy na tom byly celkově zle kvůli válce na Ukrajině, ale udržitelné fondy to odnesly ještě víc. Do konce loňského listopadu výnos ESG akciových fondů poklesl o 18 procent oproti poklesu o 15,8 procenta v případě akciových fondů mimo ESG, ukazují také data Refinitiv Lipper.Podle Daniela Gladiše, zakladatele hedgeového fondu Vltava Fund, ale ESG faktor investorovi sám o sobě nic nepřinese. „Pokud to bude jeho hlavní investiční kritérium, investor na tom bude hůř. Ať do ESG investuje s vědomím toho, že bude muset obětovat část výnosu,“ řekl.Poslechněte si celou epizodu!Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.