Ve vatě

Přijmout euro až v roce 2030 může být pozdě, říká Jana Matesová. „Euro vnímám jako pojistku proti tomu, abychom nebyli odtrženi od Západu a zataženi k Východu,“ uvedla ekonomka. Nejdřív ho podle ní ale budeme mít za pět let.Konkrétní ekonomický přínos eura lze jen stěží vyčíslit. Podle ekonomky Jany Matesové by přesto přijetí společné evropské měny mělo být strategickým cílem číslo jedna. Kvůli rozpínavému Rusku. „Euro vnímám jako pojistku – ne stoprocentní, ale vysokou – proti tomu, abychom nebyli odtrženi od Západu a zataženi k Východu,“ řekla v podcastu Ve vatě.Jako odstrašující příklad uvádí Maďarsko. „Jen podle toho, co víme z veřejných zdrojů, jel ministr zahraničí Maďarska dvakrát v průběhu podzimu do Ruska vyjednávat nákup plynu na dluh. My pochopitelně nevíme, co všechno tam museli Maďaři naslibovat. Ale z praktického jednání maďarských politiků víme, že toho asi bylo hodně,“ předpokládá Matesová.Na Hrad může dosednout kdokoliK přijetí eura by se čeští politici podle ní měli rozhoupat rychle. „Realisticky euro budeme mít nejdřív na přelomu let 2028 a 2029. Musíme ale cílit na to, abychom ho neměli později než v roce 2030. Dokonce se mi zdá, že i rok 2030 je pozdě,“ má za to Jana Matesová, která přitom dříve na rychlou konverzi nijak netlačila.Svět se ale dramaticky změnil. Všechny evropské země zbrojí jako o závod, aby předešly zatažení Evropy do války. „To vnímají i trhy. Jsou strašně nervózní, s obrovskou volatilitou. A samozřejmě se budou v téhle situaci uchylovat k rezervním měnám, což česká koruna není. Je dobré, aby Česko v této době nemělo měnu, která se dá tak snadno rozkývat,“ vysvětluje.Po zániku české měny by naše země z větší části přišla o autonomní měnovou politiku. Co kritici eura považují za nedostatek, Matesová vnímá jako pozitivum. „Za tragédii to nepovažuju. Česká měnová politika je zcela v rukou prezidenta republiky, který jmenuje bankovní radu. A na Pražském hradě může usednout klidně někdo, kdo bude mít velice přátelský vztah k Rusku a Číně. Pak se může zopakovat to, co se u nás stalo mezi roky 1940 až 58, kdy se na příkaz Kremlu zcela změnila měnová politika.“Euro nedovolí tolik rozhazovatEuro je podle ekonomky, která dlouhé roky Česko zastupovala při Světové bance, taky zárukou zodpovědnější fiskální politiky. V ní Česko už nepatří mezi premianty, trend je neblahý. „Dneska má eurozóna poměrně tvrdá fiskální pravidla, která před řeckou krizí neměla, ale asi polovina zemí je nedodržuje. Nicméně od roku 2020 mají mnohem stabilnější a zdravější fiskální politiku než Česká republika,“ řekla Matesová.Kdybychom měli euro už před poslední inflační vlnou, růst cen by byl podle Matesové nižší. Fiskální pravidla eurozóny by nám nedovolila tolik „rozhazovat“, míní Matesová. „Inflace by se tolik nerozjela. My jsme v letech 2020, 21, 22 a po část roku 23 byli nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie. U nás  byla nejméně zdravá fiskální politika ze všech zemí eurozóny.“Podle čerstvé analýzy Ministerstva financí a České národní banky by přitom Česko letos nebo příští rok mohlo splnit maastrichtská kritéria nutná pro přijetí společné měny. „Já jsem trošku skeptická ohledně splnění jednoho kritéria, a to je kritérium inflace,“ podotýká Jana Matesová.Čeká Česko po zavedení eura zdražení? Zvýší se růst České republiky a vzrostou mzdy? A jaké jsou argumenty proti zavedení eura? Poslechněte si celý podcast Ve vatě nahoře v přehrávači.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Češi vstupují do nového roku v lepší finanční kondici než o rok dříve. A s velkou nadějí, že to bude zase stejně jako před pandemií. Skoro 40 % z nich tomu chce pomoci předsevzetím ohledně financí. Tady jsou ta nejčastější.Povedu si domácí rozpočetKdo neeviduje, nic o svých penězích neví. Pravidelný monitoring příjmů a výdajů ať už metodou tužka a papír, v excelové tabulce nebo přes rozpočtové aplikace v telefonu, jako je třeba Wallet či Spendee, je základ. „V hlavě to nefunguje. Normální smrtelník to potřebuje hodit na papír, čímž v dnešní době myslím i tablet a excel. Pokud to nevidí tužka a papír, tak se to nestane,“ říká v podcastu Ve vatě ekonom Dominik Stroukal.Monitorované výdaje je pak třeba rozdělit na ty nutné (bydlení, strava, úvěry) a zbytné (kultura, sport, restaurace). Poměr jednotlivých kategorií je individuální, ale zpravidla se doporučuje odložit 50 % na nutné položky, 30 % na ty zbytné a 20 % pak ušetřit. U nízkých příjmů, kde bydlení a jídlo pohltí drtivou většinu příjmů, to ale nefunguje.Škrtnu zbytečné výdaje, zlevním předražené službyÚčet si projděte položku po položce a vytipujte výdaje, na kterých se dá ušetřit. Prohlédněte si smlouvy s dodavatelem plynu, elektřiny či poskytovatelem internetu či mobilním operátorem a zkuste oslovit konkurenci, jestli vám nenabídne lepší podmínky.Slev lze docílit i u finančních produktů. „Sám to dělám. Trošku vidím do byznysu různých srovnávačů a je to tvrdý byznys. Dokonce existují aplikace, třeba český produkt PatronGO, se kterým si člověk spáruje účet, a on mu předražené platby vyhledá sám. Aplikace je pak pošle konkurenčním provozovatelům daných služeb a ty se o toho zákazníka poperou,“ říká Stroukal.Nezapomeňte na revizi pravidelných plateb a předplatných. Ať už jde o pojištění nebo předplatné streamovacích služeb. „Já si stáhl aplikaci Subscriptions. Mám tam jenom věci, jako jsou Netflix, Chat GPT, Google, PlayStation a přestože to jsou malinké částky, tak to dá tři tisíce měsíčně,“ upozornil Dominik Stroukal z Metropolitní univerzity Praha.Vybuduju si rezervuStandardně se doporučuje mít jako rezervu pro nenadálé výdaje tři až 12 měsíčních platů. U rodin s nejnižšími příjmy je to komplikované, ale člověk může rezervu budovat i několik let, říká ekonom. Nejvíc podle něj funguje si stanovit konkrétní cíl. „Cíl musí být, stejně jako to učíme studenty v podnikových financích, hmatatelný, dosažitelný a kvantifikovatelný, nemůže to být vágní cíl,“ radí.Dosažitelnost cíle je extrémně důležitá. „Pokud se mi nedaří měsíc dosáhnout jednoho malého krůčku, tak jsem si nastavil nedosažitelně velký. Tak si ho rozseknu na polovinu. Když se mi nedaří ani to, rozseknu ho na čtvrtinu. A za výsledek se odměním,“ navrhuje v čerstvé epizodě podcastu Ve vatě Dominik Stroukal.Udělám si z investování návykPodle Stroukala je ideální si investování zautomatizovat. Například nastavit na platby do investic trvalý příkaz. „Čím je to zautomatizovanější, tím je to lepší. Snažím se napodobit to, co se mnou dělá ta internetová televize, která chce, abych o platbách vůbec nevěděl, aby běžely na pozadí, abych ideálně využil třetí strany typu PayPal, které mi peníze strhávají dál, i když na jednom místě změním kreditní kartu.“Začnu spořit na stáříDobrým startem ke splnění tohoto předsevzetí může být pohled do aplikace Ministerstva práce a sociálních věcí, která lidem spočítá předpokládaný odchod do důchodu a výši penze. „To bude první facka, kterou člověk dostane, protože dostane mnohem méně, než čeká,“ míní Stroukal.„Pak si nastavím nějaký rozumný cíl. Pokud je můj příjem 50 tisíc, tak bych na důchod chtěl mít dejme tomu 60 % z toho, to je 30 tisíc. A k tomu si při nějakém konzervativním zhodnocení, pokud mám před sebou ještě pořád dlouhý horizont, dopočítám potřebné investice.“Ochráním úspory před inflacíInflace se vrací k normálu a s ní i tradiční výkon investičních aktiv. Vyšší úroky na spořicích účtech by ale podle Stroukala ještě chvíli mohly vydržet. „Lidé budou vytahovat peníze ze spořicích účtů. Ale na letošní a příští rok pořád platí windfall tax, takže banky mají nad sebou pořád ten meč, který jim brání vytvořit zisky, a pokud to nechtějí dělat nějakým kreativním účetnictvím, tak se o ty zisky podělí s lidmi,“ predikuje.Řeknu si o vyšší platKdo nedokáže snížit výdaje, může se pokusit o zvýšení příjmů. „Trh práce je stále napnutý. Může se to zkusit, přinejhorším na tom člověk bude stejně jako teď,“ radí Stroukal. Zajímají vás další tipy, jak v roce 2024 zlepšit osobní finance? Poslechněte si celý podcast nahoře v přehrávači.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Nejznámějšímu akciovému indexu S&P 500 se loni dařilo. Přidal téměř 25 %. Za drtivou většinou jeho zisků však stojí pouhých sedm technologických společností. Podle analytičky Cyrrusu Anny Píchové čeká americké akcie další růst.Čím jsou pro tenisty Federer, Nadal nebo Djokovič, tím je pro investory index S&P 500. Nejznámější, nejsledovanější, nejobdivovanější. Poměřují se s ním malí investoři i velké fondy. Jeho historických průměrných výnosů dosáhne jen hrstka. Loni se mu dařilo extrémně, investorům vydělal téměř 25 %.A podle Anny Píchové se americkým akciím povede dobře minimálně i v prvním pololetí roku 2024. „První půlrok bude spíše lepší, navážeme na konec toho loňského roku. Ve druhém půlroce uvidíme, jaká bude kondice americké ekonomiky,“ řekla hlavní analytička Cyrrusu v investičním podcastu Ve vatě.Výkonnost indexu bude ovlivňovat očekávaný pokles úrokových sazeb ve Spojených státech. „Ustupující inflační tlaky by mohly být spíše pozitivní faktor pro akcie. Ne vždycky ale uvolněná měnová politika bývá pozitivním signálem. Pokud budou sazby snižovány z důvodu, že americká ekonomika začne zpomalovat, že třeba přijde nějaká recese, tak se to negativně podepíše na výkonnosti akcií,“ podotýká Píchová. Další důležitou událostí pro trhy budou prezidentské volby v USA.Z indexu nemusí běhat mráz po zádechKdo investuje podle indexu S&P 500, investuje do akcií pěti set největších amerických firem. Tedy zejména do Applu, Microsoftu, Amazonu, výrobce čipů Nvidia, do Alphabet, který vlastní Google, dále třeba do Tesly, Buffettova Berkshire Hathaway, Mety (dříve Facebook) a United Health Group.Těchto devět firem s největší tržní kapitalizací má v indexu aktuálně největší váhu. Když se rozkývají akcie Apple, které činí celých 7 % indexu, dokáže to zamávat s celým „esenpí“. Když naopak krachne společnost z chvostu žebříčku, na výkonu S&P 500 to takřka nepoznáme. Firmu vzápětí nahradí jiná, index je živý organismus.Už několik let v něm převažují technologické firmy, nyní tvoří dokonce 28 % celého indexu S&P 500. Jasně převažují nad podniky ze sektoru zdravotnictví, finančními službami či průmyslem a spotřebním zbožím. Podle senior portfolio manažera společnosti Amundi Petra Zajíce je to nezdravé. Rozložení rizika už není tak ideální, jak bychom si od širokého indexu přáli.„Mně z ETF běhá mráz po zádech. Nejrozšířenější je dnes ETF na index S&P 500. Třetinu toho indexu dneska tvoří sedm firem, které generují 18 % zisku a 100 procent letošního zhodnocení toho indexu,“ podotkl Zajíc.Zombie firmy v indexu nejsouPodle Anny Píchové ovšem složení indexu přirozeně odráží dění v americké ekonomice. A tu aktuálně táhnou právě technologické firmy. „Není to pro mě úplně zásadní problém, protože ty firmy do téhle velikosti dorostly z nějakého důvodu. Kdyby byly špatné, neměly budoucnost, tak se nikdy do této velikosti nedostanou. Až tyhle firmy už nebudou mít budoucnost, přijdou zase nějaké jiné.“Firmy jsou do slavného indexu zařazovány podle několika kritérií. Musí jít o americkou společnost s tržní kapitalizací větší než 14,5 miliardy dolarů, musí být likvidní a k obchodování na trhu musí nabízet dostatečný počet akcií. Do indexu se taky nedostane žádná zombie firma, upozorňuje Píchová.„Do indexu S&P 500 se nedostane firma, která není zisková. Ziskovost je posuzována jak v tom posledním čtvrtletí, které firma odreportovala, tak i v součtu za předchozí čtyři období. Když se jí jedno čtvrtletí nevyvede, z indexu nevypadne, pokud předchozí období byla dobrá.“Každého čtvrt roku se složení proměňuje. Slabší kusy z indexu vypadnou, což v loňském roce potkalo například výrobce solárních panelů Solar Edge, úspěšní nováčci jsou do něj zařazeni. To se loni (překvapivě až loni) podařilo například Uberu. „Firma nebyla donedávna zisková, to se u technologických firem často děje. Podobný příběh byla i Tesla,“ vysvětluje analytička.Jak do indexu S&P 500 investovat? Je výkonnější než jiné indexy? Poslechněte si celý podcast Ve vatě.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Minulý režim vidí lidé růžověji, než vyplývá z tvrdých dat, říká ekonomka Jana Matesová. Lépe se máme všichni. Životní úroveň společnosti se od roku 1989 zdvojnásobila, u důchodců se zvýšila ještě o něco více.Někteří Češi se ohlížejí do minulosti a vidí ji růžově. Ekonomka Jana Matesová to přičítá obyčejnému sentimentu. „Mládí nahradit nejde. Žádná tvrdá data nenasvědčují tomu, že dřív bylo lépe, naopak ukazují, jak se situace zlepšila pro naprostou většinu rodin, dokonce bych řekla, že pro všechny.“Dnešní situaci vnímají subjektivně nejhůře lidé, kterým bylo za převratu mezi 40 až 50 lety. „Většina z nich nebyla schopná se v novém systému odpíchnout, mohli cestovat, ale velký nárůst životní úrovně už je nečekal,“ řekla Jana Matesová v podcastu Ve vatě.MzdyV roce 1989 brali Češi v průměru něco přes 3000 korun hrubého. O 20 let později už to bylo 23 tisíc, aktuálně činí průměrná mzda 42 658 Kč. Zhruba dvě třetiny lidí na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián (úroveň příjmu, kterého dosahuje polovina rodin), který realitu odráží více, činí kolem 37 tisíc. V Evropské unii se pohybujeme mezi třetím a pátým místem v rovnosti příjmů.Za minulého režimu byly rozdíly mezi příjmy ještě nižší. „Tehdy si byl medián s průměrem velmi blízko. Nivelizace příjmů byla velká, všichni brali přibližně stejně,“ říká Jana Matesová.ChudobaPokud jsou příjmy domácnosti pod 60 procenty mediánu, pak je domácnost ohrožena tzv. příjmovou chudobou. Podle Eurostatu se to týká 10,2 procent Čechů, více než milionu. Česko patří podle Eurostatu mezi pět evropských zemí, kde lidé trpí „závažnou materiální a sociální deprivací“ nejméně.I podle čerstvé zprávy Poverty Watch 2023 žije milion Čechů pod hranicí chudoby a dva miliony dalších těsně nad ní. Každý třetí Čech nedokáže nic uspořit na stáří, často mu výplata nestačí ani na pokrytí měsíčních výdajů, plyne z průzkumu PAQ Research pro Český rozhlas.Česko má ve srovnání se zahraničím dvě specifika, která životní úroveň významně ovlivňují. Vysoký podíl lidí v exekuci a nadprůměrně vlastníků nemovitosti. Alespoň jednu exekuci má 660 tisíc lidí. „To má samozřejmě na životní úroveň velký dopad,“ říká Matesová. „U nás je poměrně hodně rodin, které na tom z hlediska příjmů nejsou dobře, ale mají svůj vlastní domek, byt, případně i druhý,“ uvedla.DůchodyTaky důchody jsou ve vztahu ke mzdám aktuálně v průměru vyšší. Dokonce historicky nejvyšší za celou dobu existence penzijních systémů.„Životní úroveň napříč společností se od roku 1989 přibližně zdvojnásobila. U důchodců se zvýšila o něco více než u průměru společnosti jako celku,“ uvedla Matesová.CenyŘada pamětníků vzpomíná na socialistický rohlík za třicetník a lahváč desítky za dvě padesát. Pokud však porovnáme ceny potravin se zohledněním výše příjmů, vychází nyní běžný týdenní nákup o celých 230 procent levněji než v roce 1989, plyne z dat webu Zakomunistu.cz.Například rostlinný olej stál v roce 2022 skoro o 500 procent méně než v roce 1989. Vejce o 230 procent méně než v roce 1989. Rýže minus 180 procent a rohlík minus 100 procent. Jediná věc, která byla „za komunistů“ levnější, byl chleba, a to zhruba o čtvrtinu.„Je to jednak tím obrovským růstem produktivity a také růstem mezd od roku ’89. Ale také tím, že je jednodušší vypěstovat a zpracovat zemědělské plodiny, vyrobit z nich potraviny. Je to vidět na tom, jak se snížil počet lidí, kteří pracují v zemědělství nejen u nás, ale napříč Evropou i Spojenými státy,“ má za to Jana Matesová.HDPVy výtlaku ekonomiky zařadilo Česko trochu zpátečku. Jako jediná země EU jsme zatím nedosáhli předcovidové úrovně HDP. Hrubý domácí produkt Česka na obyvatele, který se vyjadřuje ve standardech kupní síly, se za celý rok snížil o jeden procentní bod na 91 procent průměru Evropské unie. Jsme aktuálně na úrovni Kypru a Slovinska, mírně zaostáváme za Itálií, ale zároveň si vedeme nejlépe ze všech zemí visegrádské čtyřky.„Na oslavu to není, protože už v roce 2018 jsme byli na 94 procentech. V době koronaviru česká ekonomika spadla více než většina zemí Evropské unie v roce 2020,“ počítá Matesová.S vysokou inflací Česko udělalo velký skok směrem k západním cenám, ale výší platů směrem k Západu neskočilo.„Je to tou naší inflací, která je velmi vysoká a ve srovnání s průměrem Evropské unie pomaleji klesá. Západ jsme sice dohnali, ale nedohnali jsme ještě průměr Evropské unie. V ekonomice jsme si ale vyrobili obrovské nerovnováhy, od roku 2020 se ze zemí EU nejrychleji zadlužujeme a máme veliký strukturální deficit,“ vadí ekonomce.BydleníNáklady na bydlení, teplo a služby byly v přepočtu k příjmům lacinější před rokem 1989. Přes rychlý růst cen bytů i nájmů v Česku je podle Matesové dostupnost bydlení na lepší úrovni než tehdy.„Každý měl kde bydlet, ale podmínky byly citelně horší než nyní. V průmyslových oblastech jako severní Čechy a Morava, kam lidé nechtěli chodit pracovat, ale vláda je potřebovala tam natáhnout, bylo k dispozici podnikové bydlení.“„V ostatních oblastech člověk v průměru 24 let čekal, než se na něj v pořadníku dostalo. Na přidělení bytu musela rodina mít děti. Svobodný jedinec mohl s velkým štěstím získat lůžko na svobodárně, ne pokoj, ale lůžko. Naprosto běžné bylo, že všichni mladí po svatbě bydleli u rodičů a čekali, až s těmi vnoučaty získají nárok na vlastní bydlení,“ popisuje Matesová.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Byty v Česku jsou skoro třikrát dražší než před dekádou. A nynější zlevňování už pomalu končí. „Před námi může být tři až pět nemastných neslaných let,“ předvídá Libor Ostatek. Co radí zájemcům o hypotéku, koupi, či podnájem?Nůžky mezi cenami bytů a výší mezd se letos ještě více rozevřely. „Od roku 2012 až 2013, což je přesně dekáda, vzrostla průměrná cena bytu 2,7 krát. Čistý příjem domácností vyrostl jen 1,7 krát. A tady přesně vidíme ty nůžky,“ upozorňuje v podcastu Ve vatě odborník na hypotéky Libor Ostatek z Golem Finance a Broker Trust.Byty v tuzemsku jsou výrazně nadhodnocené. Prasknutí cenové bubliny a zhroucení cen nemovitostí však Česká nárobní banka ve své poslední zprávě o finanční stabilitě vidí jako velmi nepravděpodobné. Jaký rok tedy čeká všechny, kteří si příští rok hodlají vzít či refixovat hypotéku nebo koupit, či pronajmout byt?Chci koupit byt Pozice kupujícího je podle Libora Ostatka pořád dobrá. Ceny nemovitostí v letošním roce sice klesly méně, než se čekalo, zhruba o sedm procent, ale jen pár kilometrů od velkých měst lze pořídit reality s výraznější slevou.Cena nemovitostí je na dně, míní Ostatek. „Pokud nepřiletí žádné černé labutě, sníží se inflace, porostou mzdy, tak sedneme na nějaké pomyslné dno. Nemyslím, že by nemovitosti měly zásadně růst, můžeme stagnovat. Před námi může být tři až pět nemastných neslaných let.“Jakmile však klesnou úrokové sazby, přilákají na trh další zájemce, kteří dosud sjednání drahé hypotéky odkládali. Ceny se pak podle Ostatka vrátí k pomalému růstu, o nízké jednotky procent.Expert je přesvědčený, že sazby spadnou už na dnešním (čtvrtek 21.12.) zasedání rady České národní banky. Nasvědčuje tomu klesající cena peněz. „Jsem přesvědčený, že se to stane. Trhy reagují už s předstihem, protože cena peněz systematicky poslední čtyři týdny výrazně klesala. Pokud by se tak nestalo, byl bych překvapený.“Chci hypotékuPokles sazeb a s nimi i pokles cen hypoték bude podle Ostatka mírný. Půjčky na bydlení se v roce 2024 budou prodávat s úrokem kolem čtyř procent. „Pokles úrokových sazeb z hypoték nějakým výrazným tempem bych nečekal, úrokové sazby z hypoték budou i v příštím začínat čtyřkou. Pokud by tam v druhé části roku byla trojka, byl bych překvapený.“Banky však už v lednu vytasí své akční nabídky, má za to hypoteční expert Ostatek. „S akčními nabídkami se nebude čekat na sezónu, která většinou začíná v únoru, nejdéle v březnu. Akčních nabídek bude v lednu daleko víc, než jsme zvyklí.“ To ocení i lidé, kteří budou od ledna čelit refixacím svých úvěrů.Chci podnájemChaotická situace na trhu s podnájmy se od vypuknutí války na Ukrajině hodně zklidnila. Zájem o nájmy však dál šponuje nedostupnost vlastnického bydlení. Podle Ostatka patří ti, kteří letos nepořizovali „bydlení na krev“, ale uchýlili se do nájmu, k vítězům roku 2023. „Nájmy jsou za určité situace velmi dobrá varianta.“Růst cen nájmů ovšem letos přibrzdil. „Ten růst letos není nijak překotný, kolem pěti procent,“ tvrdí Ostatek. Nájemních bytů na trhu určitě nebude ubývat. „Je spousta projektů, které se budou dávat na trh i s cílem nájemního bydlení. Připravují se i nějaké legislativní úpravy ohledně kultivace prostřední nájemního bydlení,“ řekl Ostatek.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

I Česko se konečně probouzí z covidové letargie. Poroste slabě, ale přece. A inflace padne na kolena. Platy se zvýší nejen na papíře, ale i v reálu a Češi přestanou obracet každou korunu, predikuje ekonom Dominik Stroukal.Česko se jako jediné z celé Evropské unie zatím nevrátilo k růstu, který zažívalo před pandemií. V příštím roce stagnace skončí a tuzemská ekonomika opět poroste. Podle České národní banky tempem 1,2 %. Podle Ministerstva financí dokonce o 1,9 %. OECD je s předpovědí někde uprostřed.Porosteme. Konečně„Optimističtější je Zbyněk Stanjura. Cynik by řekl, že musí být, protože podle toho vychází jejich plánované daňové příjmy. Já bych se ale přikláněl na stranu ČNB. Ministerstvo financí oproti své minulé prognóze ta čísla stahuje dolů a myslím si, že je bude ještě dál upravovat. Já osobně cítím ten růst nižší,“ komentuje vládní odhady růstu HDP Dominik Stroukal, člen NERV a ekonom z Metropolitní univerzity Praha.Nejlepší zprávou pro příští rok ale podle Stroukala je, že česká čísla v příštím roce potlačí nahoru nikoli vláda, ale spotřebitelé. „Je to slabší růst, ale po dlouhé době konečně růst. Ale zajímavé je, že by ho měla nakopnout spotřeba, že by ho prostě neměla hnát vláda.“Vyšší mzdy konečně pocítímeSpotřebu podnítí nejen očekávané snížení základní úrokové sazby, které by mohlo přijít v příštích měsících. Lidem se uleví od vysoké inflace, mzdy tedy konečně porostou rychleji než ceny. Stroukal odhaduje pro příští rok čtyřprocentní růst reálných mezd.„Není to jenom o sazbách. Sníží se inflace. Bude stále nízká nezaměstnanost, která by se podle obou prognóz měla držet kolem tří procent. Na trhu práce bude určitý tlak na růst mezd. Ten může být někde v průměru. Za rok mezi šesti a sedmi procenty. Při nižší inflaci se dostáváme na růst reálných mezd o čtyři procenta. To je něco, co prostě spotřebu dokáže nakopnout,“ uvedl v podcastu Ve vatě.Reálné mzdy, tedy to, co si skutečně můžeme za své výplaty koupit, klesaly sedm kvartálů v řadě. Vrátily se tak o pět let zpátky, na úroveň roku 2018. „Jeden z důvodů, proč teď neutrácíme, je fakt, že nám reálně klesají příjmy, otáčíme každou věc v krámě, je dražší a dražší. A příjmy nám zůstávají stejné nebo vzrostly jenom o trošku. Prostě reálně chudneme. To se muselo na spotřebě podepsat,“ vysvětluje.Výzkumná agentura PAQ Research v šetření pro Český rozhlas zjistila, že aktuálně 37 % domácností negeneruje žádné úspory. Utratí všechno nebo dokonce víc, než vydělají. Před začátkem inflační vlny to bylo 19 %.Inflaci zkrotímeInflaci čeká ČNB za celý příští rok 2,6 %. Ministerstvo financí počítá se třemi procenty. „V lednu ještě dojde k přecenění. Inflace klidně může začínat i šestkou sedmičkou. Ale v únoru se dostaneme lehce nad dvojku,“ má za to Stroukal.Radu České národní banky čeká do konce roku ještě jedno zasedání, kde se bude rozhodovat o sazbách. Zda půjdou 21. prosince sazby dolů, si Stroukal neodvažuje tipovat. „Je to fifty fifty. Technicky by měly, ale záleží na tom, jestli dostanou z trhu dost zpráv o tom, jaké bude lednové zvýšení cen. Zatím chodí dost negativní zprávy, že vyskočí hodně. To nahrává tomu, že sazby ještě nepadnou. Ale možná tam ještě nějaký vánoční dáreček pošlou.“Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Zbývají mu tři roky a už nikdy nebude muset do práce. Lukáš Nádvorník propadl hnutí FIRE. Díky úspornému životnímu stylu dokáže odkládat bokem násobně víc peněz než průměr a tak se ještě před čtyřicítkou stane finančně nezávislý.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Warren Buffett, přezdívaný pro svůj „investiční čuch“ Věštec z Omahy, nebo Michael Burry, který předpověděl hypoteční krizi. Jejich úspěch okopírovat nelze, tady jsou ale dva investoři, jejichž portfoliem se inspirovat jde.Drobný všednodenní luxus, který si lidé neodpustí, ani když přijde krize. Čokolády, pivo, cigarety. Značky jako Nestlé, Heineken nebo výrobce alkoholu Pernod Ricard o tom vědí své – stejně jako sedmdesátiletý Američan Thomas Russo, který stojí v čele investiční společnosti Gardner Russo & Quinn.Ve své investiční strategii se zaměřuje téměř výhradně na globální značky, spíše na spotřební zboží a na rodinné byznysy. „Nestlé, Richemont, Heineken, Philip Morris, výrobce alkoholu Pernod Ricard jsou osvědčené mnoha dekádami různých prostředí a turbulencí a dokážou všechny přežít,“ vypočítává přednost této strategie Daniel Gladiš v investičním podcastu Ve vatě.V portfoliu má Russo i giganty jako jsou Mastercard, Alphabet nebo Berkshire Hathaway. „Těm firmám se daří relativně dobře za každých okolností. Jestli jsou sazby úrokově vysoké nebo nízké, jestli je inflace velká, malá, jestli je globální recese nebo boom, tak ty firmy vždycky mají obrovskou odolnost a vždycky přežijí. Protože zpravidla mají vysoké zisky kapitálu, nepotřebují moc dluhové financování, v každém z těch období si ty ceny akcií vedou lépe,“ analyzuje investor z Vltava Fund SICAV.Britský BuffettVelmi dobře replikovatelná drobnými investory je také strategie Terryho Smithe, kterému se přezdívá „britský Buffett“. Od roku 2010 stojí v čele asset managementu fondu Fundsmith, který má ve správě 22 miliard dolarů.„Jeho strategie je založená na nákupu high quality business s vysokým výnosem investovaného kapitálu, s malým dluhem. Hlavní pozice jsou v Microsoftu, ve výrobci lékařských technologií Stryker, dále Meta, Philip Morris, Visa,“ vyjmenovává Gladiš.Smithovi kritici říkají, že akcie, které drží a kupuje, jsou za těch 13 let, co Fundsmith existuje, čím dál tím dražší. „Metriky jako výnos nebo cash flow tak vycházejí horší,“ vysvětluje Gladiš.Buffett sedí na cashiWarren Buffett, zakladatel společnosti Berksihre Hathaway a podle Forbesu taky pátý nejbohatší člověk na světě, dosahuje od roku 1965 průměrného ročního zhodnocení přes 20 procent. Index S&P 500 je proti Buffettovi zhruba na polovině. Svým akcionářům dokáže investor vydělat víc peněz než průměrný trh, ale přesto podle Gladiše není ideální vzor k následování.Z jeho transakcí se nedá moc usuzovat, protože není klasický portfolio manažer, ale řídí obrovskou korporaci.„Berkshire Hathaway má dvě části. Jedna je neveřejná, kde jsou podíly ve firmách, co se neobchodují, různé pojišťovny, železnice, energetické společnosti. A jen ta druhá, která má asi 500 miliard dolarů, je tvořena investicemi do veřejně obchodovatelných titulů. Jeho cíl není dosáhnout nejvyššího výnosu na části veřejného portfolia, ale vždycky musí hledět na to, jaké závazky a potřeby má ta druhá část,“ vysvětluje Gladiš.Buffett taky drží hodně hotovosti, zejména ve státních pokladničních poukázkách se splatností kratší než jeden rok. „To je asi aktuálně to nejlepší, co se s hotovostí dá dělat. Tam mu to nese 5,40 procenta ročně, ročně mu to dá nějakých osm miliard na úrocích.“Aktuálně má Warren Buffett v hotovosti 157 miliard dolarů, což je zhruba 3,6 bilionu korun. Ještě nedržel „v cashi“ více. Podle Gladiše to však neznačí, že by „věštec z Omahy“ cítil ve vzduchu další krizi.„Ta částka je sice velká, ale je to jenom asi 15 procent aktiv celého Berkshire. Za druhé tam má hodně velkých pojišťoven a kdyby byly nuceny vyplácet velké škody, chce mít dost hotovosti.“Buffett má hodně koncentrované portfolio. „Jeho oblíbená doba držení akcií je ‚navždy‘, jak říká,“ uvedl Gladiš.Apple zaujímá celou polovinu portfolia, což je asi 160 miliard dolarů. Dalšími tituly jsou Bank of America, American Express, Coca Cola. V posledních letech nakoupil ropné společnosti Chevron a Occidental Petroleum.„V den svých 90. narozenin koupil pět tzv. sogo shosha, to jsou obchodní společnosti, z nichž některé mají historii delší než 100 let,“ uvedl Gladiš.Zbohatl na příchodu velké krizeAmerického investora Michaela Burryho proslavila jeho „sázka na nejistotu“, jak zní český titul filmu The Big Short, který o jeho zbohatnutí pojednává.„Před finanční krizí v roce 2008 včas vypozoroval, že nemovitostní trh v Americe je v obrovské bublině a že je na něj navázaná spousta finančních derivátů, které jsou riskantní a předražené. A tak do nich investoval tak, aby vydělal, když hodně poklesnou,“ popisuje Daniel Gladiš.Když se nemovitostní trh v Americe zhroutil, získal svým klientům 700 milionů a sám pro sebe 100 milionů dolarů. Kdo by se chtěl inspirovat portfoliem jeho fondu Sion, bude patrně zklamán.„Nemá žádnou vypovídací hodnotu, každého čtvrt roku ho téměř celé obmění. Vyprodá tři čtvrtiny všech akcií a koupí za to úplně jiné,“ popisuje Gladiš. Jeho následovatelé by pak nakupovali s velkým zpožděním, kdy už Burry zmíněné akcie ani v portfoliu nemusí mít. Aktuálně má nejvíce peněz u automobilového koncernu Stellantis.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Alkohol i nealko skočí v hospodách od nového roku z nižší sazby DPH na 21 %. „Samozřejmě, že se ceny zvednou,“ říká majitel kavárny Louvre Sylvio Spohr. A to ještě teď v prosinci, aby restauracím neutekl zisk z vánočních večírků.Zatímco jídlo v restauracích zůstane po Silvestru ve snížené, nově 12% sazbě DPH, všechny nápoje podávané v podnicích – kromě kohoutkové vody – přijdou o „Babišovu“ výjimku a nově budou v základní 21% sazbě. Změny přináší vládní konsolidační balíček.Podle Sylvia Spohra, majitele pražské kavárny Louvre, to zákazníci poznají na ceně, ještě než zákon začne platit. „Ty daně se zvýší o 100 procent. Jestli teď máme 10 % a bude to 21 %, tak je to jednou tak vysoká daň. Samozřejmě, že se ceny zvednou. Hostinští se pokusí je zvednout o 10 %, a to ještě teď v prosinci, aby stihli ty dobré obchody. Anebo s přelomem roku,“ má za to kavárník pražského café Louvre.Podle Hospodářské komory povede zvýšení DPH ke zdražení piva minimálně o pět až sedm Kč. Cena piva přitom výrazně promlouvá do rozhodnutí zákazníka, zda podnik navštíví, nebo ne. „Co mi trošku vadí, že skoro každá nová vláda se hned zaměří na to, co by s těmi hospodskými udělala,“ uvedl Spohr ve speciálu podcastu Ve vatě, který se natáčel u příležitosti listopadového výročí pádu komunismu.Secesní klenot převzal v dezolátním stavu„Doporučení Evropské komise je, že jakákoliv podnikatelská činnost spojená s vysokým podílem lidské práce, má být ve snížené sazbě DPH. Většina zemí okolo nás, Německo Rakousko, se pohybují na úrovni 10 %. V Louvre pracuje 70 lidí, podíl lidské práce je obrovský,“ řekl Spohr. On sám ikonickou kavárnu na Národní třídě provozuje už 34 let, do podnikání se vrhl hned po revoluci. „Ze svobody pramenila radost. Jen jsem nevěděl, co s tou svobodou. Byly tam obavy, zda v nové situaci obstojím,“ řekl v podcastu.Když si Spohr pronajal vybydlené prostory po kancelářích Národního podniku Potrubí, bylo mu jen 25 let. Slavnou secesní kavárnu Louvre, kam chodívali Franz Kafka, Albert Einstein, večeřel tam údajně i Tomáš Garrigue Masaryk, to tam nepřipomínalo ani v nejmenším.Prostor byl přepážkami rozsekaný na kóje, na stropě zářivky. O biliárovém sálu se vůbec nevědělo, byl zazděný. „Abych kavárnu v podstatě znovu postavil, tak jsem si půjčil za dnes nepředstavitelných 19 % úroku,“ vzpomíná kavárník.Espresso jsme prodávali za deset korunÚvěr už je dávno splacený, ale než se Louvre dostal do černých čísel, trvalo to. „Po otevření jsme bojovali o každého zákazníka. Deset let jsme měli espresso za 10 Kč, abychom nalákali místní lidi, ty babičky okolo. S mými dětmi jsme na ulici rozdávali letáky a tahali ty lidi dovnitř.“ Silná návštěvnost podle Spohra přišla až s nástupem mobilů a sociálních sítí, kde si zákazníci Louvre doporučovali.Z pohledu podnikatele v gastronomii vnímá Sylvio Spohr jako největší problém složité zákony. „Co se týká legislativy, která je spojená s gastronomií, je to úplná tragédie. Je jí zbytečně moc. Je zbytečně moc kontrolních orgánů, byť si uvědomuju, že někteří mí kolegové kontrolu potřebují. Je to otázka jak hygienických záležitostí, tak toho, jak se starají o svoje zaměstnance,“ míní.Nejméně svobodný se majitel Louvru cítil během pandemie, vzpomínal ve speciálu Ve vatě věnovaném svobodnému podnikání: „Bezkonkurenčně v období covidu. To byl strašidelný zásah do mé osobní podnikatelské svobody. Svoboda je na jednom z nejvyšších žebříčků mých hodnot. Já jsem tvrdil, ať rizikové skupiny a ti, kteří se bojí, zůstanou doma. A my jsme mohli krásně fungovat.“Jsou féroví hospodští i ti, co šulíZavedení EET Spohr naopak jako újmu nevnímá. „Jsou podnikatelé, kteří jsou féroví, kteří jsou někde na půli cesty, a jsou podnikatelé, kteří to opravdu šulí hodně. Takže ano, EET byl nějaký nástroj, který v tom měl udělat pořádek a do jisté míry se to ne stoprocentně, ale zadařilo.“Podnikatele, kteří začali odmítat platby kartou, by k tomu přiměl zákonem. „Já si myslím, že tohle se dá nějakým způsobem napravit. Je to pravděpodobně velmi jednoduchý zákon, který by nařídil, že obchodník musí přijmout jak hotovost, tak kreditní kartu. A v ten moment je vyřešeno. Spěje to k tomu, že v řádu pár let se bude platit bezhotovostně všude.“Jako omezení svobody vnímali někteří restauratéři také zákaz kouření v hospodách a restauracích, který v Česku platí už šest let. „My jako kavárenský prostor máme snídaně, obědy, večeře. A tak jsme se toho trošku báli. Ale po půl roce si všichni uvědomili, jaké je to velké plus,“ vysvětlil Spohr.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Loni přibylo Čechů, kteří si koupili byt či dům mimo Česko. Zájem českých investorů se podle realitní kanceláře Rellox, která se na domy v zahraničí specializuje, zvedl o 36 procent. „Jde o nízké jednotky tisíc nemovitostí za rok,“ odhaduje prodeje Libor Ostatek, hypoteční expert Broker Trust a Golem Finance.Zájem o zahraniční nemovitosti tlačí podle něj nahoru tři motivy. „Když opadly první lockdowny, byla tu euforie z home office. Po příchodu konfliktu na Ukrajině nabídly domy v zahraničí únikovou strategii. A za třetí, extrémně nám narostla cena nemovitostí v České republice,“ vypočítává Ostatek v podcastu Ve vatě.Češi se stěhují hlavně na jih. Největší zájem je o Jadran a Španělsko, ale taky o Rakousko. „Ve Španělsku a Itálii ceny výrazně zkorigovaly,“ říká Ostatek. Zatímco průměrný panelákový byt o rozloze 60 metrů čtverečních na pražském Jižním Městě se aktuálně prodává kolem pěti milionů korun, ve Středomoří lze byt o podobné rozloze a kvalitě sehnat už od tří milionů.„Ve Španělsku se můžeme velmi komfortně pohybovat v kategorii tří až pěti milionů,“ říká Ostatek.Ve Španělsku se dobře kupuje, v Chorvatsku je to divočejší„Pobřeží Středozemního moře od Barcelony dolů přes Valencii, Malagu až po Costa del Sol je obsazeno desítkami, možná i stovkami nabídek v této kategorii. Od pěti milionů se dá úplně běžně najít hezký byt 3+kk o nějakých 60, 70 metrech čtverečních. Samozřejmě v závislosti na lokalitě, dostupnosti služeb a toho, co od toho vlastně požaduju. V Chorvatsku platí podobný budget. Obecně si myslím, že s koupí není na co čekat,“ myslí si Ostatek.Co se komfortu při nákupu týká, vítězí však jasně Španělé. „Výběr té nemovitosti můžu podniknout jako turistickou cestu, podívat se na to, co se nabízí, a pak se rozhodovat se seriózním zástupcem na dálku, to na každém trhu neplatí.“V Bulharsku se dá velmi slušně koupit byt nebo nemovitost, populární začíná být i Albánie. Z exotičtějších destinací, kde je cena výrazně nižší, ale zároveň je tam dobrodružnější prostředí, je to třeba Egypt,” míní Ostatek.Dům za jedno euro. Spíš barabiznaDům v Itálii lze koupit i za pakatel, a to v projektu „Dům za euro“. Tamější obce se potýkají s odlivem obyvatel, dlouhodobě neobydlené nemovitosti ve snaze nalákat nové rezidenty skutečně nabízejí k prodeji za cenu zhruba 26 korun. Často jsou však v dezolátním stavu a majitel se musí zavázat k tomu, že je v určitém termínu zrenovuje.„Řekl bych, že dva miliony jsou minimální rozpočet. Ale musím se zavazovat k tomu, že tam mám trvalé bydliště, je tam i nějaké věkové kritérium. Mluvím teď hodně o Švýcarsku, ale i v Itálii je to hodně podobné,“ hodnotí Ostatek.Část kupujících počítá s byznys modelem, kdy hodlají byt po část roku pronajímat. V apartmánových domech v Rakousku je to často i podmínkou.„Když si jako zahraniční vlastník koupím apartmán nebo byt, tak je relativně dost lokalit, kde mě přinutí k tomu, abych ho dal do pronájmu a neblokoval volnou kapacitu. Já mám stanovený kontingent čtyři až šest týdnů v roce, kdy ten byt můžu využívat,“ upozorňuje Ostatek.Jaké daně se při nákupu nemovitostí v zahraničí platí? Na co si dát pozor v katastru? A kam půjdou ceny bytů ve Středomoří dál? Poslechněte si celý díl Ve vatě nahoře v přehrávači.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.