Přepište dějiny

Seriál s českými a slovenskými historičkami o jejich práci i o tom, proč je ve veřejném prostoru často válcují muži, pokračuje hovorem s Pavlou Plachou. V ÚSTR se věnuje především období protektorátu a druhé světové války. Tak schválně, bude to jiný pohled na toto “mužské” téma, jak nám války a jejich příběhy bývají běžně předkládány? Bude… to dá rozum.

Hosty jsou Karin Lednická, historik zabývající se lokálními dějinami, Jindřich Šídlo, publicista z devadesátek, Leoš Kyša, spisovatel se zaměřením na Sudety, a Petra Buzková, bývalá politička. Diskutují o nostalgii po potravinách před rokem 1989, významu lokálních dějin a tabuizovaných tématech. Jindřich vzpomíná na studentské hnutí a Petra sdílí zkušenosti z politických kampaní. Hosté se rovněž dotýkají genderového rozdělení v politice a jak ženy mění narrativ historie.

V rozhovoru s Milenou Bartlovou, zkušenou historičkou a profesorkou, se dozvíte o viditelnosti žen v akademické sféře a historických narativech. Bartlová analyzuje, proč ženy chybějí v odborných debatách a jak patriarchální struktury brání jejich zastoupení. Diskutuje o rozdílech mezi dějinami žen a feministickými dějinami, uvádí příklady skrytých konvencí v archivu a vyzývá k otevřenému dialogu o feminismu. Osvětluje důležitost ženských perspektiv v historickém vyprávění a definuje cesty k větší inkluzi žen.

Ruce letí nahoru jako by se nechumelilo a ještě se debatuje, jestli to je dostatečná odbornost pro výkon funkce ministra. Odkud se ale “římský pozdrav” vzal? A má pravdu Elon Musk, když říká, že je to pozdrav antický? A nemyslí si to vlastně většina lidí? Možná se budete divit, kdo všechno zvedalpravici ještě dlouho po roce 1945 a kde to není ani dnes trestné. Mimochodem, u nás je.

Podcast Přepište dějiny před pár dny vystoupil v rámci oceňování Mastercard Banka roku. Takže samozřejmě došlo na vývoj bank za první republiky, nechyběl “žralok od Prašné brány” Jaroslav Preiss ani nějaké ty finanční skandály, krachy a dokonce stávky. Ano, za republiky stávkovali i bankovní úředníci. Tak snad jsme moc neinspirovali. 

Praha dostává nový metropolitní plán, takže ideální chvíle podívat se s Ondřejem Boháčem, šéfem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, na to jak se Praha vyvíjela, rostla a hlavně plánovala? Proč by se dnes už nedalo stavět metro vcentru, komu slouží zeleň na sídlištích a na čem se po tomhle městě dá nejlíp cestovat a proč to není kolo? 

Minulý týden jsme začali hovor s Michalem Stehlíkem o jeho nové knize o Antonínu Zápotockém, ale zjevně jsme neprobrali všechno. Takže “ušaté torpédo” ještě jednou. Řezal v lágru Holanďany? Sliboval lidem, že měnová reforma nebudevečer před tím, než ji provedl?

Kde jinde byste hledali hovor s Michalem Stehlíkem o jeho nové knize o Antonínu Zápotockém než v Přepište dějiny. Jaké role tento komunistický a odborářský boss v životě plnil? A jaké to bylo mít tohoto notorického řečníka doma? Protože témat je na jeden díl až až, budou z toho díly dva.

Diskutují o víře, že minulá úspěšná zkušenost zajistí pozitivní budoucnost. Analyzují historické paralely mezi zázrakem na Visle a dalšími významnými vítězstvími. Zmiňují, jak se česká media různě stavěla k polsko-ruskému konfliktu a jak národní mýty formují kulturu. Vyprávějí o klíčových momentech bitvy a strategii Poláků, kteří využili slabinu ruských front. Nakonec probírají, jak Poláci pracují se svými dějinami v populární kultuře.

Před 79 lety skončil první norimberský proces, který měl zásadní význam pro mezinárodní právo a vnímání válečných zločinů. Moderátoři diskutují o roli Roberta Jacksona a osudech obžalovaných, včetně sebevraždy Göringa. Proces definoval trestnost a ovlivnil pozdější válečné tribunály. Zajímavé jsou i psychologické profily obžalovaných a reakce českých médií na proces. Na závěr se podívají na českou stopu a očekávané filmy o Norimberku.