Útok teroristů z Hamásu koordinovaný s Iránem mění poměry na Blízkém východě, v tomto neuralgickém bodu světových dějin.
Navzdory obtížně pochopitelné nepřipravenosti začala izraelská vláda vedená Benjaminem Netanjahuem (nejdéle sloužícím premiérem v dějinách izraelského státu, 1996-1999, 2009-2021, od roku 2022 po současnost) s okamžitou odvetou. Po osvobození všech jiho-izraelských osad chystá kompletní blokádu pásma Gazy, a poté budou následovat vojenské operace proti teroristům z Hamásu.
V Izraeli se mezitím, zdá se, formuje cosi na způsob Národní jednoty, jejímiž členy by měli být i někteří opoziční politikové. Současně vláda povolala do zbraně 300 tisíc rezervistů, což se v takovém rozsahu nikdy předtím nestalo.
Premiér Netanjahu i ministr obrany Gallant se vyjádřili v tom smyslu, že Izrael čeká dlouhá a těžká válka. Vezmeme-li v potaz angažmá Íránu, skutečnost, že Saúdská Arábie přerušila jednání s Izraelem o normalizaci vzájemných vztahů, blížící se americkou letadlovou loď Gerald Ford s doprovodem atd., je zjevné, že na Blízkém východě dochází ke krizi, která svým rozsahem i počtem obětí bude pravděpodobně největší a nejnebezpečnější za mnoho posledních let.
Eskalaci prakticky ve všech směrech nelze vyloučit. V tuto chvíli jsou všechny další scénáře nenapsané. Můžete se nicméně spolehnout, že budeme situaci nadále sledovat.